Bývaly doby, kdy lidé věřili, že pod zemí číhají všelijací duchové, démoni, ba i peklo zde mělo mít své sídlo. To dnešní moderní člověk vstupuje do podzemních prostor v klidu a beze strachu. Vždyť právě zde se nachází spolehlivý a levný způsob městské hromadné dopravy.

V současnosti si žádné milionové město asi nedokáže představit svou existenci bez fungujícího systému podzemní dráhy.

První metro bylo otevřeno již v roce 1863 v Londýně a v současnosti se svou podzemní drahou může pochlubit téměř 180 měst, z nichž 46 se nachází v Číně. Metro však nemusí být jen dopravním prostředkem.

Pokud architekti a výtvarníci dostanou šanci, mohou vytvořit i zajímavou turistickou atrakci.

Rok otevření: 1935

Počet tras: 16

Počet stanic: 258

Celková délka: 461 km

Moskevské metro není pouze dopravním prostředkem, ale také unikátním muzeem sovětské architektury a umění.

Mnohé stanice, postavené v době stalinistických pětiletek, představují vrchol socialistického realismu a jsou zdobeny nádhernými mozaikami, sochami a freskami.

Tato umělecké díla velmi často zobrazují hrdiny socialistické práce, úspěchy sovětského průmyslu a kolektivizace zemědělství. Kromě toho, moskevské metro bylo využíváno jako propaganda a mělo sloužit k budování kultu osobnosti Stalina.

Některé stanice, jako například Ploščaď Revoluciji, byly dokonce vybaveny sochami, které měly symbolizovat jednotu sovětského národa a jeho vůdce.

Ačkoli se politický systém Sovětského svazu změnil, moskevské metro si dodnes zachovává svou jedinečnou atmosféru a zůstává svědectvím o jedné z nejvýznamnějších etap ruských dějin.

Sovětský diktátor Josif Stalin (1878–1953) slavnostně otevíral moskevské metro v roce 1935. Stavba měla symbolizovat úspěchy sovětského státu.

Články v novinách oslavovaly komsomolce, kteří na stavbě dřeli, ovšem nikdo již nepřipomněl, v jakých příšerných podmínkách moskevská podzemka vznikala.

Bohatě prosvětlené zdobné stanice plné mozaik uctívaly sovětské úderníky, kolchozníky (členy zemědělského družstva), vojáky a samozřejmě i nejvyšší představitele státu včetně Stalina.

Stanice Komsomolskaja s nádechem barokního slohu se štuky na klenbách a arkádovými přístupy ke vlakům je zřejmě nejpracnější stavbou svého druhu na světě. Spíše než stanici metra připomíná orientální palácovou komnatu, což dokreslují ručně malované fresky.

Velkolepost stanicím stavěným ve stylu sorely a art deca dodávají tuny mramoru a žuly.

Klasické art deco je patrné například ve stanici Majakovskaja, jejímž autorem byl architekt Alexej Duškin (1904–1977) a která na světové výstavě v New Yorku v roce 1939 získala cenu Grand Prix.