Co je vlastně tradiční čínská medicína? Hned dva široké okruhy v jednom, které se překrývají. Ten první se rodí dlouhá staletí a nelze mu upřít celostní přístup, který se může během léčby měnit, jak je zrovna třeba. A ten druhý, v lecčems podobný?

Ten z něj vychází, ovšem jeho kořeny lze nalézt celkem snadno: V katastrofálním nedostatku moderních léčiv a lékařů v době maoistické kulturní revoluce.

Již roku 1950 novému systému označovanému mezinárodní zkratkou TCM vyjádří podporu i diktátor Mao Ce-tung (1893–1976). Ne, že by ho sám hodlal využívat, či mu dokonce věřil. Pokud se chceme bavit o původním směru, stačí ve zkratce změnit velké T na malé.

A aby toho zmatku nebylo málo, pro mnohé dnes TCM znamená již jen akupunkturu, coby jednu z metod tradiční čínské medicíny. A jaké jsou ty další?

Nosorožčí hrob

Základem je dietetika, tedy posouzení jídelníčku a tuina, která pomoci masážních technik stimuluje akupunkturní body kvůli proudění biologické vitální síly čchi. Nechybí ani tradiční cvičení čchi-kung.

Nejde jen o prostou rozcvičku, součástí je také rozvoj mysli. Tradiční čínská medicína má i své stinné stránky. V komerční optice avizované složení preparátů často neodpovídá skutečnosti. A pak jsou tu složky založené na zvířecích a rostlinných zdrojích.

Od těch dávno vyhynulých, jako jsou například rozdrcené kosti druhohorních dinosaurů, až po „zaručené“ medikamenty z rohů nosorožce.