Leon Czolgosz, dělník z Detroitu inspirovaný myšlenkami anarchistky Emmy Goldmanové, se rozhodl změnit svůj osud. Jeho čin, atentát na prezidenta Williama McKinleyho, měl dalekosáhlé důsledky, které navždy změnily směr americké historie.

Američan Leon Czolgosz je světu neznámým mužem, který pracuje jako dělník v Detroitu a doslova hltá myšlenky americké anarchistky Emmy Goldmanové. Když v roce 1900 spáchá Ital Gaetano Bresci atentát na italského krále Umberta I., rozhodne se změnit svůj osud.

5. září 1901 pozoruje amerického prezidenta Williama McKinleyho během veřejného vystoupení v Buffalu. O den později se mu podaří dostat se od jeho blízkosti, vytáhne v kapesníku schovaný revolver a dvakrát vystřelí.

Je ihned zpacifikován a snad by byl i zlynčován, ale zasáhne krvácející prezident slovy „opatrně na něj, hoši.“ V tu chvíli se zdá, že zranění nejsou vážná. Jenže o osm dní později přijdou komplikace a 25. prezident USA umírá.

Czolgosz tak nakonec skutečně změnil dějiny – jen asi ne tak, jak čekal. Po McKinleym se totiž do čela USA dostává jeden z nejvýznamnějších mužů amerických dějin, Theodore Roosevelt.

Czolgoszův čin nebyl jen osobním aktem zoufalství, ale také odrazem širšího společenského napětí a nespokojenosti s tehdejšími politickými poměry.

Anarchistické hnutí, které v té době nabíralo na síle, vidělo v atentátech na významné politické osobnosti způsob, jak upozornit na nespravedlnosti a vyvolat změnu.

Czolgosz, inspirovaný myšlenkami anarchistů, věřil, že jeho čin bude mít hluboký dopad na společnost.

Po atentátu byl Czolgosz rychle souzen a odsouzen k smrti. Jeho poprava elektrickým proudem proběhla 29. října 1901. Tento čin a jeho následky vedly k zesílení represí proti anarchistickému hnutí v USA a k přijetí přísnějších zákonů proti politickému násilí.

Ironií osudu je, že Czolgoszův čin, který měl být protestem proti útlaku, vedl k ještě většímu omezení svobod a práv, za které anarchisté bojovali.