Věděli jste, že myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce, byla považována za bláznivou? Přesto právě tento objev zásadně změnil naše chápání vesmíru. Ponořte se s námi do historie největších vědeckých objevů.
Roku 3500 př. n. l. bylo objeveno kolo, jeho vynález je spojován se Sumery a Asyřany. Před jeho objevem byli lidé značně omezeni v tom, kolik věcí a na jakou vzdálenost mohli přepravovat.
Mezi 2. stoletím př. n. l. a 1 stoletím n. l. byl v Číně vynalezen kompas, který umožnil rozvoj námořnictví. Spočíval v umístění magnetovce na dřevěnou podložku do nádoby s vodou. Do té doby používali námořníci k navigaci hvězdy.
Tato metoda ale nefungovala během dne ani za oblačných nocí, takže cestování do dalekých zemí bylo nebezpečné.
Mezi roky 1440 a 1450 vymyslel německý vynálezce Johannes Gutenberg (1400–1468) tiskařský stroj, což zpřístupnilo knihy, a tím i vědění širším vrstvám obyvatelstva.
Roku 1543 vydal polský astronom Mikuláš Koperník (1473–1543) svoji knihu De Revolutionibus, v níž rozvíjí teorii, že Slunce je nehybné těleso ve středu sluneční soustavy s planetami obíhajícími kolem něj, čímž tvoří takzvaný heliocentrický systém.
Předtím se astronomové domnívali, že středobodem vesmíru je Země.
V roce 1664 přišel jeden z největších vědců všech dob, anglický matematik a fyzik Isaac Newton (1642–1727), na to, že gravitace je síla, která přitahuje všechny objekty k sobě. Vysvětlovala, proč věci padají i proč planety obíhají kolem Slunce.
V roce 1821 zjistil Michael Faraday (1791–1867), anglický chemik a fyzik, že je-li drát vedoucí eklektický proud umístěn vedle jediného magnetického pólu, bude se otáčet. To vedlo k vývoji elektromotoru.
O deset let později vyrobil Faraday elektrický proud pohybem drátu v magnetickém poli, čímž vytvořil první generátor, předchůdce těch, které vyrábějí elektřinu dnes.
Roku 1859 přišel britský přírodovědec Charles Darwin (1809–1882) se svojí evoluční teorií.
V 60. letech 19. století zjistil francouzský chemik Louis Pasteur (1822–1895), že nemoci jsou způsobovány mikroorganismy, které ale lze zabít teplem a dezinfekcí. Přimel proto lékaře, aby si myli ruce a sterilizovali nástroje, čímž zachránil miliony životů.
Roku 1876 si skotský vynálezce Alexander Graham Bell (1847–1922) nechal patentovat elektrický telefon. Ten představoval revoluci v globálním podnikání a komunikaci.
V roce 1879 vytvořil Thomas Alva Edison (1847–1931), americký vynálezce, zcela funkční osvětlovací sytém včetně generátoru, kabeláže a žárovky s uhlíkovým vláknem, proto je právem považován za otce žárovky, ačkoliv o její vytvoření usilovalo více vynálezců.
Rentgenové záření objevil roku 1895 německý fyzik Wilhelm Röntgen (1845–1923), za což získal o šest let později vůbec první udělenou Nobelovu cenu za fyziku.
4 krevní skupiny popsal v roce 1907 Jan Jánský (1873–1921), významný český neurolog a psychiatr.
Před 13,7 miliardy let došlo k tzv. „velkému třesku“, který stál za vznikem vesmíru. Teorii o něm publikoval v roce 1927 Georges Lemaître (1894–1966), belgický kněz, fyzik a astronom.
V roce 1928 objevil skotský lékař Alexander Fleming (1881–1955) první antibiotikum – penicilin.
Roku 1951 se Otto Wichterlemu (1913–1998), českému vědci, podařilo ve vlastním bytě vytvořit gelové kontaktní čočky, které způsobily převrat v oční medicíně.
28. února 1953 objevili biologové, Američan James Watson (*1928) a Brit Francis Crick (1916–2004) dvoušroubovici DNA, za což jim byla roku 1962 udělena Nobelova cena.
Roku 1983 spatřil světlo světa internet jakožto celosvětový systém propojených počítačových sítí.
Od roku 1990 jsou vyráběna antivirotika na základě patentů českého přírodovědce Antonína Holého (1936–2012).
V roce 2003 vynalez profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci tzv. Nanospider – unikátní technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu textilií tvořených nanovlákny.
