Potomky od nich máte tendence vyhánět, ale leckterý rodič si k nim nakonec sám rád sedne. Počítačové hry – od strategií až po střílečky. Škodí nám? Nebo naopak prospívají? Na mnohé aspekty gamingu již existuje nejedna studie. EPOCHAplus.cz vám prozradí, co dokáže hraní udělat s mozkem a vašimi reflexy.
Ohromné množství neuronů na jednom místě – to je šedá hmota, která v mozku tvoří takzvaný kortex neboli kůru. A pak tu máme hemisféry. Brázdí je mozkové závity, takzvané gyry.
Nevnímejme je ale jako dvě části mozku, z nichž jedna představuje naši kreativní část, druhá zase racionální. To je dost zjednodušený pohled, navíc nepodložený seriózními výzkumy. Hemisféry mají řadu funkcí skutečně rozdělenou, ovšem v přísné kooperaci.
Tak například: levá hemisféra odpoví za verbální paměť, pravá za neverbální. Proč vám to všechno říkáme? Odpověď nabízí čínský výzkum zhotovený pod taktovou profesora Te-čung Jaa, který přednáší ve Wu-chanu na vědecko-technologické univerzitě.
Já na levou, levá na mě
Te-čung Jao se svým týmem psychologů zařadí do výzkumu 27 profesionálních hráčů a 27 lidí, kteří si prostě jen tak rádi zahrají různé hry. Předmětem zájmu je mozek. Skenuje se mozková kůra mezi čelním a spánkovým lalokem.
Tady se totiž zpracovávají nervové vzruchy. A psychologové se nestačí divit. Mozky hráčů prokazují rychlejší a aktivnější komunikaci mezi hemisférami, a hlavně mají více šedé hmoty mozkové! To zaručí rychlejší reakce i zpracování přijatých informací.
Pro hraní her ideální schopnost. „Ukázalo se, že hraní her na těch nejvyšších úrovních už není jen otázkou intuice a reflexů, ale hlavně strategického přemýšlení,“ komentuje Te-čung Jao. Zbývá se jen ptát: Co bylo dřív, vejce, nebo slepice?
Respektive, jsou mozky těch nejlepších hráčů světa „modifikované“ hraním, nebo jim zkrátka naopak vrozená – a samozřejmě vybroušená – mozková dispozice pomohla dostat se do čel světových žebříčků?
StarCraft versus The Sims
Tři rasy v boji o suroviny daleko od Země, v námi ještě neprozkoumaných končinách Mléčné dráhy.
To je StarCraft, geniální sci-fi strategie vydaná již roku 1998. Dá se hrát i jako multiplayer, tedy hra pro více hráčů a i dnes se drží na prvních místech anket o nejlepší počítačovou hru vůbec. A pak tu máme hru z úplně jiného soudku – The Sims.
Simulátor života, ve kterém… děláte všechno, co děláte i tak – a ještě něco navíc.
A právě tyto dva slavné tituly si vybere vědecký tým z Univerzity královny Marie v Londýně, aby na 72 dobrovolnících testoval vliv těchto diametrálně odlišných her na behaviorální schopnosti. Startovací čára je tentokrát shodná:
Schválně jsou vybráni jen lidé, kteří hry normálně nehrají. Část se může ponořit do světa StarCraftu, další jít budovat obydlí a šatit svou rodinu do The Sims. Jak to dopadne?
O 20 procent nahoru!
Po několika týdnech je již patrný rozdíl. StarCraftová skupina prokazuje v psychologických testech vyšší stupeň adaptace a hlavně vybroušený multitasking, tedy schopnost vnímat a provádět více úloh najednou.
Některé aspekty se zlepší i u hráčů The Sims, ale celkově k znatelnému progresu nedojde. Co z toho vyplývá? Že hry skutečně zlepšují mozkové schopnosti, ale záleží také na tom, o jaké hry se jedná.
To potvrzuje i doktor Ray Perez, který pro změnu řídí podobný výzkum pro americké námořnictvo: „Dobře zvolená hra zvýší kognitivní schopnosti až o 20% a lidé dokážou řešit problémy v úplně nových kontextech,“ dodává.
Masakr na Columbine High School
Černé kabáty, černé sluneční brýle. Když dva poslové apokalypsy 20. dubna 1999 zamíří sebevědomě ke své škole v Jefferson County v Coloradu, myslí si spolužáci nejdřív, že jde o recesi. Jenže zbraně nejsou na airsoft a pravé jsou i donesené výbušniny.
Naštěstí většina z nich selže. I tak 18letý Eric Harris a 17letý Dylan Klebold zastřelí 12 spolužáků, jednoho učitele a dalších 24 lidí zraní. Na závěr krvavého řádění spáchají sebevraždu.
Hned po masakru se vyrojí myšlenky, jakou roli hrála v celém incidentu Erikova vášeň pro kultovní střílečku Doom II, o které má dokonce blog.
Vzbuzují v nás agresi?
Řekněme si otevřeně, že ač psychologové připouštějí možný negativní vliv násilí ve hrách na některé jedince, kvalitní výzkumy jsou zatím v plenkách. Za to existuje skvělý projekt dělající pravý opak.
Vědecký tým z Bostonské nemocnice ušije na dospívající hráče pěknou boudu. Že se u her rozčilujete podobně, jako za volantem? Tak to tihle náctiletí pacienti také. Ale: Vědci je učí hrami zvládat emoce.
Jakmile srdeční tep stoupne nad určitou úroveň, zablokuje se hráčům možnost střílet po nepřátelích. Agresivní hra tak paradoxně naučí sebeovládaní.
Vážíme gamery:
Kromě psychologie a pozorovatelných změn na mozku se můžeme zaměřit i aspekt zcela fyzický: Váhu.
Japonský výzkum uveřejněný v časopise American Journal of Clinical Nutrition poukazuje na fakt, že hodina hraní her ve vás vyvolá větší chuť k jídlu, než ostatní nesportovní koníčky. Ale dá se hraním i zhubnout? Ano!
Musíte si ale pořídit herní konzole nebo hardware ovládaný pohybem. Například při hraní na konzolích Wii nebo Xbox kinect jdou dolů v průměru 2 kg za 5 měsíců.