Skupinka turistů přichází k budově s růžovou fasádou. Těší se na další porci indické historie, ale jen co přijdou blíž, začne několik žen hlasitě pištět a obrací své kroky opačným směrem. „To je krysa!“ vyhrkne ze sebe turistka.

To ještě netuší, že v útrobách chrámu jich rejdí několik tisíc. Deratizátorů se však bát nemusí.

Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ale to není všechno, protože ve státě Rádžastán chovají v úctě krysy!

Narodíš se jako hlodavec

Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát v 16. století. Tehdy se ještě jako obyčejná smrtelnice rozhodne žít v celibátu a láskyplně se stará o děti své sestry.

Jenže jeden z jejích synovců – Lakšmán, se utopí, když se chce napít z jezera. „Prosím, vrať mi ho zpět,“ žadoní jeho matka u Karni Matu. Ta ho údajně vezme a přenese do míst, kde dnes stojí hlavní svatyně chrámu.

Osloví hinduistického vládce podsvětí Jamu. „Pokud tak učiním, celá tvá rodina se v dalších životech reinkarnujete v krysy,“ zní jeho finální nabídka.

Karni Mata souhlasí, a tak všichni členové klanu Čaranů se v příštích životech narodí právě jako neoblíbení hlodavci.

Tak trochu jiné děti

Na místě oživení Lakšmána však stojí chrám, jehož dokončení se datuje do roku 1900. Stavba se stává cílem celé řady turistů. Na vině není starobylá architektura či okolní příroda – k návštěvě vybízí tisíce krys, které chrám obývají.

Místní duchovní volí označení kaba, což v překladu znamená dítě. Věří totiž, že zvířata jsou předci dynastie Čaranů. Hlodavci se pohybují prakticky všude a chrám téměř neopouští.

Hledat potravu si samozřejmě nemusí, protože do svatostánku denně proudí stovky lidí, kteří jim nosí dobroty. Holdují zejména ořechům, ovoci, zelenině a obilí.

Zároveň jsou často vidět, jak krysy hltají tradiční indickou kaši, která se skládá z mléka, cukru a rýže.

Podivná symbióza

Během staletí si hlodavci na lidskou přítomnost zvyknou, a tak například baští ze stejného talíře jako návštěvníci. „Jde o největší čest,“ shodují se duchovní. Někteří dokonce dojídají zbytky po hlodavcích.

Špatná životospráva způsobuje řídnoucí krysí populaci, často také vypuká epidemie některých nemocí. Smrt mohou způsobit i návštěvníci, když na zvíře šlápnou. Jenže i na to se v chrámu Karni Mata myslí. Takový nešťastník musí donést krysu ze stříbra či zlata.

Vyhnout se hlodavcům je hodně obtížné, protože rejdí prakticky všude – od střechy až po kuchyni. Samozřejmostí je přísný zákaz vstupu koček. Nádvoří zase pokrývá speciální pletivo, které má ochrannou funkci před dravými ptáky.

Za zdmi chrámu žije více než 20 tisíc krys, čas od času mezi nimi turisté zahlédnou jedince s bílým kožíškem. Hinduisté tvrdí, že muselo jít o zvlášť počestného člověka.

Ostatně vysvětlení mají i na to, když člověku přeběhne hlodavec přes nohu – dotyčného totiž čeká v životě šťastná událost!