Lepší chvíli si nemohl vybrat. Občanská válka mezi stoupenci chána a hlavního kněze dokáže Avary oslabit víc, než hordy nepřátel. Karel I. Veliký (747–814) proti nim vede již druhou výpravu. A konečně, roku 796, si může na hlavu posadit vavříny vítězství.
Avarské říši zvoní umíráček. Poslední záznam o ní najdeme z roku 822…
Na koni jsou jako doma, nepřátele likvidují za pomoci šípů a kopí. V lesnaté domovině si na ně hned tak někdo nepřijde. Řeč je o Slovanech, jejichž pozapomenutý bojový um podle všeho v závěru přispěje ke konci Avarského rozmachu.
Co se děje s kočovným národem dál? Archeologové nacházejí ostrůvky tradičních avarských památek ještě z dob 10. století. Zbylé Avary ale čeká zřejmě pozvolný konec utopený ve splynutí se slovanským a poté i maďarským obyvatelstvem.
Konec slovutných dobyvatelů se tak zdá poměrně jasný. Vědcům ale dělá dlouhé roky vrásky problém zcela opačný. Odkud Avaři vlastně přišli? I tahle otázka se zdá konečně zodpovězena.
Část Avarů se během svého putování usadí už u Kavkazu, početná skupina pokračuje dál, až k našemu dnešnímu území. Jejich říše v Karpatské kotlině, což je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy, existuje přes 200 let.
Místo si vybojují za pomoci západogermánských Longobardů, když kolem roku 568 porazí východogermánský kmen Gepidů. Avarů se brzy musí bát i Východořímská říše – vždyť roku 623 spolu s perským vojskem klepou již na bránu Konstantinopole, tedy dnešního Istanbulu.
Příbuzní Hunů? Anebo Turků?
Zatímco historik z 6. století, Menander Protektor, je pokládá za příbuzné Hunů, později se většina historiků přikloní k mlhavému názoru, že jsou Avaři mongolského nebo turkického původu.
Pokud by platilo druhé jmenované, mohl by mít pravdu i Menander, protože tato etnicko-jazyková skupina je všechno, jen ne malá. Kromě Ujgurů, Ázerbájdžánců, Kazachů, Tatarů a řady dalších národů sem patří samozřejmě i Turci.
A právě u těch najdeme s Avary až podivuhodné shody. A to jak v pohřební kultuře, tak některých zvycích i výrazech. Nebo jde snad o původní příslušníky mongolské stepní říše Rouranů, která roku 552 Turkům podlehne? Potvrdí ale možnou příbuznost i moderní věda prostřednictvím testů DNA?
Archeologové, genetici, antropologové i historici z různých států spojí síly v 43členném týmu pod vedením profesora Johanna Krause (*1980) z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Cíl? Posvítit si vědecky na záhadu původu Avarů.
Celkem zkoumají biologický materiál z 66 koster odebraný v hrobech předavarského a avarského období, a to na 27 místech Maďarska. V některých případech jde dle další bohaté záhrobní výbavy snadno odhadnout, že jde o avarskou elitu své doby.
Teď už zbývá jen porovnat vzorky s již existující databází částí starověkých genetických profilů. A shoda na sebe nenechá dlouho čekat…
S místními se nezaplétají
„Pokud jde o genetiku, Avaři mají dominantní východní profil,“ vysvětluje doktor Choongwon Jeong z Národní univerzity v Soulu, který také na studii pracuje.
Největší shoda genetického materiálu pak pochází s lidmi pohřbenými v 6. století na území dnešního východního Mongolska. Avaři tedy skutečně pocházejí přímo z Rouranské říše.
Pokud by někdo čekal, že na dlouhé cestě pojme avarská aristokracie do svého genomu místní obyvatele, velmi by se mýlil. Vysoce postavení Avaři si, jak ukazuje genetický rozbor, zakládají na čisté pokrevní linii.
O to zřejmější pak je, jak velká masa lidí se musela dát do pohybu, aby ji bylo s to zachovat.
