Rychlost je opojná, riziko láká. Patníky se míhají jeden za druhým, ručička tachometru šplhá stále výš. Motor burácí, s každým dalším sešlápnutím plynu rachotí víc a víc, pneumatiky v zatáčkách kvílejí. Jako na závodišti. Jenže na závodišti by v jízdě nepřekážel náklaďák!
Krasobruslařka Hana Mašková (1949–1972) a textař Jiří Štaidl (1943–1973) jsou jako oheň a voda. Vycepovaná dívka, která dosáhne na olympijské medaile, a bohémský divadelník a muzikant. Přesto je osud na čas svede k sobě. Skončí navždy spolu, i když každý jinde.
Do začátku samé štěstí
Dětství Hany je poznamenáno tragédií. Její nevlastní otec kladivem ubije své dvě děti z předchozího vztahu a následně se oběsí. Matka tak Hanu sleduje na každém kroku, kontroluje ji každou vteřinu, aby se neštěstí neopakovalo.
Kromě toho trpí psychickými problémy, které přenáší i na svou malou dcerku. Když se u dívky objeví krasobruslařský talent, matčina přísná výchova ještě přitvrdí.
Místo školky na ledě
Ráno ji tatínek odveze na Štvanici místo školky, kde bruslí celé dopoledne, pak si ji vyzvedává matka. Když začne chodit do školy, tréninky jí začínají ve čtyři ráno. Nic není dost dobré, vždycky je možnost přidat.
A tak ke krasobruslení přidá hru na klavír, němčinu i balet. Naštěstí je chytrá a vnímavá, takže vše dobře zvládá, přesto je jasné, že normální dětství je pojem, který nemá šanci poznat.
První zlato
Už ve čtrnácti letech vítězí v mistrovství republiky a získává první z medailí. Následují další a další. O dva roky později už má stříbrnou medaili z mistrovství světa a v další sezoně zažívá vrchol kariéry.
Kromě prvního místa na mistrovství světa jede na olympiádu v Grenoblu, kde pro Československo vybojuje bronz. A tehdy také potkává svou osudovou lásku, textaře Jiřího Štaidla.
Skutečný talent
Jiří se narodí do dobré rodiny. Už jako kluk navštěvuje soukromé hodiny klavíru spolu se svým mladším bratrem Ladislavem Štaidlem (1945–2021). Ten u muziky zůstane a napíše mj. hudbu k osmdesáti filmům, Jiří ale tíhne spíš k psanému slovu.
Na scenáristiku se sice nedostane a pracuje jako dělník nebo řidič nebo jako kulisák, ale k tomu se najde v psaní písňových textů. Je mu dvacet let, když v rádiu zazní jeho první hit.
Tam za vodou
Píseň Tam za vodou v rákosí nazpívají Waldemar Matuška (1932–2009) a Eva Pilarová (1939–2020). Záhy přichází nabídka další spolupráce.
„Nikdy by mě nenapadlo, že se tím budu živit, ale když jsem viděl, kolik to nese, bylo všechno jasné,“ prozrazuje, proč nakonec u textování písniček skončil.
Nakonec jich má na kontě víc než stovku a naváže spolupráci s největšími hvězdami československého showbyznysu. Má vlastní divadlo Apollo, velké charisma a magnet na ženské. Přesto se zakouká až do těch nejkrásnějších očí, které potká.
Láska, nebo kariéra?
Hana a Jiří se do sebe zamilují a je to láska jako trám. Tak veliká, že mladá žena zapomíná na své povinnosti. Protože kvůli samým tréninkům nemá na nic čas, začne je omezovat, aby mohla trávit čas s Jiřím.
Výsledky na ledě se začnou zhoršovat, a to přivede do varu její matku. „Musíš se s tím bohémem rozejít!“ křičí na svou dceru. Ta odmítá a křik se ozývá stále hlasitěji. Situaci nakonec utiší léky na uklidnění. Bohužel jich je příliš mnoho a Hana skončí s vypumpovaným žaludkem.
Brusle ve vodě
V roce 1969 získá Mašková poslední stříbro. Atakovala první místo, ale matka ji donutí vzít si prášky na uklidněnou, což vede k tomu, že Hana chvílemi necítí nohy a musí se prakticky zastavit, aby nabrala rovnováhu.
O čtrnáct dní později na mistrovství světa v Colorado Springs na ledě uklouzne a ze závodu odstoupí. „A dost!“ vzteká se. „Se závody končím!“ A aby svá slova dostatečně důrazně podpořila, hodí do jezera za hotelem brusle.
To ještě není konec, poslední tečku udělá podpisem smlouvy s lední revue Holiday on Ice. To je definitivní rozloučení s matkou. A bohužel i s Jiřím.
Láska hranice nepřeletí
Štaidl zůstává v Československu, Mašková pracuje v zahraničí. To lásce nesvědčí, a tak chtě nechtě jejich vztah skončí. Ne snad že by se rozešli ve zlém, ale prostě nemohou být spolu. Hana i Jiří si najdou nové lásky.
Štaidl nejdřív randí s Ivanou Zelníčkovou (*1946), ale tento románek nevydrží dlouho. Zelníčková pak zlomené srdce léčí u jiných mužů, až zakotví u Donalda Trumpa (*1946).
Dalším Jiřího zářezem je sexsymbol osmdesátých let, tehdy ještě mladičká Dáda Patrasová (*1956). Ale ve skrytu jeho duše má pořád své místo Hana Mašková své místo, stejně jako on sám nadobro neopustil to její.
Jen železná opona a nutnost odloučení zanechává hluboký zářez nejenom na mapě světa, ale i na mapách jejich srdcí.
Kariéra a život
Mašková sbírá obrovské ovace, její show má fenomenální úspěch. Není se čemu divit, když na ledě jako hlavní sólistka vystupuje právě ona. Jezdí po celém světě a její výkon vidí více než čtvrt milionu diváků.
Mašková střídá kostýmy a jezdí tak, že kdyby místo diváků seděla v hledišti porota, odnášela by si zlaté medaile. Ale jí musí stačit ovace a skvělý honorář. Může si dokonce koupit sportovní auto, po kterém už nějakou dobu touží.
Osudný březen
Když účinkuje Francii, dostane pozvánku na party. Rozhodne se tam jet. S kamarádkou vyrazí v nepříliš hezkém počasí na dalekou cestu. Naberou ještě stopaře, protože dobrý skutek není nikdy na škodu.
Ale Mašková stejně jako miluje rychlou jízdu na bruslích, miluje i rychlost při jízdě automobilem. Šlápne na plyn a sviští.
Jenže pak se v protisměru vyloupne kamion, auto se na mokré vozovce dostane do smyku a pak už přijde jen strašlivá rána a skřípění plechů.
Poslední výdech
Na místě je mrtvý stopař. Mašková je přeložena do sanitky a ještě pár minut dýchá, ale nakonec je práce záchranářů marná. Jediný, kdo přežije, je její kamarádka. Tragická nehoda otřese skoro všemi – a skoro nejvíc Jiřím Štaidlem.
Ukáže se, že i když ti dva už nebyli spolu, pořád je mezi nimi silné pouto. Ztráta té jediné pravé lásky na jeho duši zanechá velmi hluboký šrám.
Škoda žít
Štaidlovi přátelé tvrdí, že od té doby se mladík změnil. „Jako kdyby chtěl zničit sám sebe,“ popisuje jeho chování bratr Ladislav. Jiřího život byl stále víc na hraně. Rostlo množství alkoholu, který vypil.
Snažil se zalepit díru ve svém srdci různými známostmi – a kdejaká dívka mu na to skočila. Protože když nic jiného, v danou chvíli je pro něj ona dotyčná vždycky tou nejdůležitější. V roce 1972 jedna taková nastoupí i do jeho auta a nechá se odvézt na výlet.
Příliš rychlé auto
Štaidl má nové auto – Renault 17, v té době neuvěřitelné žihadlo, které je teprve dva roky předtím představeno na autosalonu v Paříži. Dokáže jet až 170 kilometrů v hodině.
Štaidl se to rozhodne vyzkoušet, ručička tachometru se točí. „Bourají jen špatní řidiči,“ směje se, když má spolujezdkyně strach. Jenže v ten okamžik z boční ulice vyjede nákladní vůz. „Vyhnu se mu,“ rozhodne se.
Svou roli v tom hraje i pár panáků, které si dal před cestou. Jiří strhne volant ve snaze náklaďák objet. Ale nezvládne to, auta o sebe zavadí a renault se převrátí na střechu.
Navždy spolu
Štaidlova partnerka jako zázrakem přežije, protože náraz ji vrhne na zadní sedadla. Ale Štaidl vyletí ven předním oknem a ve spršce střepů narazí do svodidel.
Je na místě mrtvý a záchranáři už jenom poskládají části jeho těla k sobě, aby jej mohla rodina pohřbít. A tak se stane, že rok a půl poté, co při autonehodě zemřela Hana Mašková, umírá i on.
I když každý z nich zemřel jindy a jinde, osud alespoň touhle pochmurnou náhodou svede jejich duše nakonec dohromady.