Domů     Do Česka se vracejí vlci. Je třeba se jich obávat?
Do Česka se vracejí vlci. Je třeba se jich obávat?
26.5.2024

Po celá tisíciletí žili i na našem území vlci – zvířata, která neodmyslitelně patří k divočině ve velké části světa. V 19. století u nás vyhynuli a dlouho se zdálo, že nadobro.

Teď se ale vracejí a spolu s nimi rostou i obavy před jejich útoky na lidi i hospodářská zvířata.

Jedno z tradičních Českých zvířat bylo téměř vyhubeno, teď se ale karta obrací. FOTO: Mas3cf/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Jedno z tradičních Českých zvířat bylo téměř vyhubeno, teď se ale karta obrací. FOTO: Mas3cf/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Největší psovitá šelma žijící na našem území. Tak lze ve zkratce definovat vlka obecného, který je mimochodem zástupcem druhu, ze kterého domestikací vznikl pes domácí.

V Česku byl ve 20. století téměř vyhuben, vyskytoval se pouze v pohraničí, a to pouze v jednotkách kusů. To se ale nyní začíná měnit. V posledních deseti letech se jejich počet začíná zvyšovat a stále častěji je zachycují fotopasti.

reklama

Zatímco v roce 2011 se podařilo odhalit pouze jediný pár ve Šluknovském výběžku, dnes se vlčí smečky nachází prakticky ve všech příhraničních horách. Naposledy zaznamenali zaměstnanci národního parku dvě smečky v Krkonoších.

Vlčí křižovatka

Podle ochránců přírody je návrat vlka rozhodně vítanou zprávou. Ostatně spolu s rysem ostrovidem a medvědem hnědým patří k původním druhům naší fauny a je důležitý pro celý ekosystém.

Vlci totiž pomáhají řešit jeden z palčivých problémů našich lesů posledních desetiletí – regulují počet divoce žijících velkých kopytníků, kteří zhusta ničí lesní porosty a zemědělské plodiny.

K nám podle všeho vlci přichází z různých okolních zemí – především z Karpat, ale také ze západního Polska nebo z německé Lužice. Na jihu Čech pak pro změnu žijí jedinci z alpské a balkánské populace. Odborníci tak o naší zemi mluví jako o „genetické křižovatce vlčích populací“.

Takto poznáte, že v okolí je vlk. Jeho stopa je podstatně větší než psí. FOTO: Dean Miller/QuarterCircleS/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Takto poznáte, že v okolí je vlk. Jeho stopa je podstatně větší než psí. FOTO: Dean Miller/QuarterCircleS/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Síla je ve smečce

Vlci dosahují hmotnosti mezi dvaceti a osmdesáti kilogramy. Na výšku mohou mít až 81 cm a vyznačují se vysokýma svalnatýma nohama a svěšenou oháňkou. Oproti německým ovčákům mají širší hlavu a výrazně trojúhelníkovité uši.

Nejčastěji bývají barvy šedé až stříbrné, ale na to se nelze spoléhat. Ve smečce mají vlci často různé zbarvení včetně černé nebo hnědé. Právě smečka tvořená až osmi jedinci je přitom to, co vlka do značné míry definuje.

Obvykle ji vede rodičovský alfa pár, následovaný několika potomky. Taková smečka má zpravidla vyhrazené teritorium, ve kterém loví a které si také brání před jinými vlky.

Skvělý lovec

Vlk je v mnoha ohledech unikátním a velmi přizpůsobivým tvorem, který se může spolehnout především na své silné nohy a výborný čich a sluch.

Podle expertů vlci patrně rozeznávají v omezené míře barvy, jejich zrak se však daleko více zaměřuje na siluetu a pohyb objektu. Vlčí sluch je tak dobrý, že dokáže zachytit pohyb pod sněhem nebo zvuky na opačné straně lesa.

Čich pak slouží nejen k vystopování potenciální kořisti, ale i ke zjišťování, co se stalo na tom kterém místě. Vlastnosti lovce pak ještě podtrhuje rychlost (až kolem 60 kilometrů v hodině) a vytrvalost (velkou rychlostí dokáže vlk běžet i dvacet kilometrů).

Vlk obecný má vlastnosti skvělého lovce. Vyvinutý sluch a čich a rychlé, silné nohy. FOTO: Սերգեյ Զալինյան/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Vlk obecný má vlastnosti skvělého lovce. Vyvinutý sluch a čich a rychlé, silné nohy. FOTO: Սերգեյ Զալինյան/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Měli bychom se bát?

Návrat vlků samozřejmě budí i obavy, nicméně minimálně pro člověka nejsou na místě. Pokud se vám vlk postaví do cesty, není třeba se děsit. Zvíře bude patrně jen zkoumat, zda pro něj nejste hrozbou.

Nechte mu volnou únikovou cestu, nepřibližujte se a neotáčejte se k němu zády. V případě potřeby zakřičte. Pokud stále váhá s útěkem, hoďte po něm hroudu hlíny. Nikdy se ho ale nepokoušejte krmit.

Největší nebezpečí představují vlci pro na volno puštěné psy a rizikem jsou samozřejmě už po staletí i pro hospodářská zvířata. I u nás už případů útoků na ovce či telata přibývá, podle všeho jde až o stovky útoků ročně.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz