Posluchači a fanoušci mu kvůli jeho hlasu rádi přezdívali „Český Elvis Presley“, on sám ale tohle srovnání neměl příliš rád, i když bylo lichotivé. „Jsem český Zich,“ tvrdil zpěvák, který mohl mít před sebou ještě mnoho skvělých úspěchů.
Jméno Karel Zich (1949–2004) objevuje slavná folková skupina Spirituál kvintet, když se v roce 1969 po odchodu hned několika členů snaží obnovit činnost. Na konkurz přichází i neznámý dvacetiletý mladíček.
Sotva zazpívá pár prvních tónů, všichni zpozorní. Je okamžitě přijat a zakrátko už z éteru zní jeho hlas v písních Doney Gal nebo Kovbojův nářek. „Slyšet ho zazpívat falešně, to se vám nikdy nepoštěstilo.
Jeho zpěvácký talent přerůstal všechno,“ prohlásil jednou respektovaný hudební kritik Jiří Černý.
Sólová dráha je prostě paráda
Je jasné, že tak výrazná osobnost je předurčena k sólové dráze. Ke skvělému zpěvu přidává i skladatelské schopnosti a po první desce Dům č. 5 z roku 1976 to nakonec dotáhne až k počtu patnácti vydaných alb.
Jeho melodie jako Paráda, Není všechno paráda nebo Já ti zpívám znějí dodnes stejně jako třeba duet s Lenkou Filipovou Mosty nebo nezapomenutelná píseň Máš chuť majoránky.
O tři roky rychlejší než Smokie
Do svého repertoáru Karel Zich zařazuje i převzaté písně, z nichž nejslavnější je bezesporu Alenka v říši divů. Dodnes si mnoho posluchačů myslí, že ji přebral od věhlasné anglické kapely Smokie.
V tomto případě však Karel Zich prokázal větší čich na hit než Smokie. Melodii australského vokálního tria New World, nazvanou Living Next Door to Alice, objevil o celé tři roky dřív než oni.
Fantastický svět pod vodou
Nejbližší přátelé Karla Zicha dobře vědí, jak zapáleným je sportovcem. Hraje tenis, plave, lyžuje, jezdí na kole, podniká horské túry, a dokonce se účastní automobilových závodů.
Když se pak v roce 2002 podruhé ožení, spolu s manželkou Janou získá i další, osudový koníček. Objeví totiž kouzlo potápění. „Potápění je nádherný zážitek. Svět pod vodou je naprosto fantastický,“ básní o své nové vášni.
Je mu téměř pětapadesát, když absolvuje mezinárodní potápěčský kurz a začne jezdit za zážitky po světě.
Vysněná dovolená v národním parku
V roce 2004 odjíždí spolu se svou ženou a deseti kamarády z potápěčského oddílu na vysněnou dovolenou na Korsiku. Potápění ve vyhlášené oblasti národního parku Îles Cerbicale nedaleko města Porto-Vecchio už se nemůže dočkat.
Cítí se ve vynikající kondici, a před odjezdem navíc absolvuje důkladnou lékařskou prohlídku. Možná ale ne tak důkladnou, jak by bylo třeba.
Kolaps po vynoření na hladinu
V úterý ráno 13. července 2004 je krásné počasí. Pod hladinu se Karel Zich vydává v doprovodu zkušeného potápěčského instruktora a dlouho všechno vypadá ideálně. Všichni jsou nadšení z pozorování murén a hejna barakud.
Skupina se po 48 minutách vynoří v pořádku, a protože trochu zesílil proud, čeká na přiblížení jachty. V tu chvíli se Karlu Zichovi náhle udělá špatně a ztrácí vědomí.
Dlouhé čekání na vrtulník
Přestože mu kolegové ještě ve vodě poskytují první pomoc, resuscitovat ho se jim nepodaří. Nezvládnou to ani záchranáři, jejichž vrtulník ale bohužel přiletí na místo až za hodinu. Podle oficiální lékařské zprávy je příčinou úmrtí infarkt. Sportovní srdce Karla Zicha se zastavilo navždycky.