Šlo o nešťastnou souhru náhod? To se dodnes neví a pravděpodobně se to již nikdo nedozví.
Po odchodu geniálního hudebního skladatele Jiřího Šlitra se spekulovalo i o tom, že mu k odchodu na onen svět pomohla i mladinká dívenka, která našla v jeho bytě smrt spolu s ním.
Vystudoval práva jen proto, aby udělal radost rodičům. Jiří Šlitr (1924–1969) se totiž narodil s jiným talentem. Složil velké množství písniček, které dodnes nezestárly.
A jistě by jich bylo ještě více, kdyby neodešel ze světa tragickým a záhadným způsobem.
Zpívající právník
Doktor Šlitr. Možná si vybavujete, že se tak občas představoval. Osobnost, která je neodmyslitelně spojena se slavným pražským divadlem Semafor, má původně nakročeno k jiné profesi.
Už jako dítě v předškolním věku prokazuje umělecký talent, krásně maluje a hraje na klavír. Zájem o výtvarno v něm probudí tatínek, který je učitelem, lásku k pianu v něm podporuje maminka. Přitom je Šlitr je samouk, nikdy nechodil do žádné hudební školy.
Vystuduje gymnázium, po maturitě nastoupí jako úředník do slévárny. Probíhá tehdy druhá světová válka a pro Šlitra to tak je jediné řešení, jak se vyhnout pracovnímu nasazení v Německu. Po válce pokračuje ve studiu na přání otce.
Ten nechce mít ze syna umělce, radí mu, aby se dal na práva. Jenže Šlitr mladší nemá v úmyslu oblékat soudcovský talár, věnovat se advokacii nebo právnické činnosti. Jakmile úspěšně odpromuje, předává diplom otci a přiznává, že si vybral dráhu umělce.
Suchý a Šlitr nebyli přátelé
Má štěstí, brzy potká dalšího talentovaného muže, s nímž se navíc skvěle doplňuje. Jiří Suchý (*1931) ovšem později prozradil, že i když profesně fungovali skvěle, přátelé dlouho nebyli.
„Mezi námi byl takovej zvláštní vztah, protože jsme byli každej absolutně mentálně jinej. Nás spojovalo divadlo, tam jsme si celkem rozuměli.
To byl jedinej bod, kde nám to klapalo,“ prozradil Suchý s tím, že přátelství mezi nimi se zrodilo v podstatě až rok před Šlitrovou smrtí.
Rychlý úspěch
Zatímco Suchý píše texty, Šlitr pro ně skládá hudbu. Řadu textů Suchému ovšem vrací s tím, že se nedají zhudebnit. Ti dva se ostatně často špičkují. Suchý prozradil, že Šlitr toužil, aby po něm byly pojmenované bonbony.
Zkrátka chtěl mít Šlitrovky jako Karel Hašler (1879–1941) Hašlerky. „Řekl jsem mu, že takové bonbony by nikdo nevzal do huby,“ smál se Suchý. Naštěstí ani to neukončilo jejich spolupráci, společně v roce 1959 zakládají divadlo Semafor.
Je zajímavé, že Šlitr se nikdy oficiálně nestane jeho zaměstnancem, celou dobu je pouze externím spolupracovníkem. Problémy s tím, že by mu scházelo povinné razítko v občance, ale nemá.
Využívá svého dalšího talentu a je členem Svazu výtvarníků, což stačí jako důkaz toho, že není příživník.
Hudebník i herec
Šlitr nejprve skládá písničky, brzy se však objevuje i jako herec na jevišti. Svoji premiéru před diváky si odbude v tehdejším Gottwaldově, dnes Zlíně.
Suchý si není jistý, jak živé vystoupení jeho kolegy dopadne, diváci si prý ale Šlitra oblíbí, a za pár let má dokonce v Semaforu svůj vlastní recitál. To mu přinese samozřejmě i přízeň žen.
Spousta žen a ty vyvolené
Šlitrův osobní život je obestřen tajemstvím. Ututlat se mu nepodaří vztah s herečkou Sylvou Daníčkovou (*1935), s níž žije 11 let, ovšem během nich se několikrát rozejdou a znovu navážou pouto.
Během této doby pak přijde na svět i dítko, dcera Dominika (*1966), jejíž matkou je scenáristka Bohumíra Peychlová (*1935). Na počátku všeho stojí zvláštní náhoda.
S Bohumírou se Šlitr začíná náhodně setkávat častěji, než u něj bývalo zvykem, sám začne ta setkání počítat. Navrhuje, že pokud se spolu uvidí podesáté, něco to znamená a dají si rande. Je tedy pravda, že tomu trochu napomohl.
Po devátém setkání, před delší zahraniční cestou, obejde domovní blok, a dojde tak k setkání desátému. Nový milostný vztah je na světě a nezůstane bez následků. Jiří se stává otcem dcerky a oficiálně se k tomu i přihlásí.
Ovšem veřejně své otcovství tají, ani rodiče za jeho života netuší, že mají vnučku.
Mohl to dotáhnout do Ameriky?
Šlitrovi lidé říkají, že má na víc než jen zůstávat v tehdejším Československu. Kromě svých schopností je rovněž pořádný dříč, nedělá mu problém pracovat i 15 hodin denně. Svému okolí později, v dobách největší slávy, dává najevo, že je mu Praha už malá.
To vadí Suchému, navíc i skutečnost, že Šlitr má zaječí úmysly a chce si na vlastní kůži vyzkoušet, jestli prorazí za hranicemi. Vybírá si Spojené státy americké, kde stráví půl roku. Nějak výrazněji se tam prosadit se mu ale nepodaří, a tak se vrací zpátky. Suchý jej přivítá bez jakýchkoli poznámek.
Poslední obrázek Suchému
Jak jsme zmínili, Suchý a Šlitr k sobě nacházejí cestu až rok před Šlitrovou smrtí. Je tehdy před Vánocemi roku 1969, kdy Suchý potkává Šlitra a ten mu říká, že mu něco nechal ve schránce. Je to obrázek pro syna Suchého. Tehdy se ti dva vidí naposledy.
O okolnostech smrti Jiřího Šlitra existuje více verzí. Stane se to v době vánočních svátků. Šlitr pozve několik svých známých na sváteční oběd, během něho odejde s tím, že si jde něco zařídit. Zpátky se ale už nevrátí.
To samozřejmě hosty zneklidní a začnou jej hledat. Najdou ho v jeho ateliéru na Václavském náměstí. Na klepání a bouchání na dveře nikdo neotevírá. Uvnitř je pak už nalezen mrtvý. A není sám.
V jeho náruči s ním zemře i mladičká, teprve osmnáctiletá milenka Jitka. Příčinou tragédie je prý technická závada na starých plynových kamnech, pár zemřel na otravu svítiplynem.
Byl to šok
Známí Šlitra jsou šokováni tou tragédií. „Na Štědrý den jsme s Jiřím ještě telefonovali. V den, kdy zemřel, jsem byla s Dominikou sáňkovat. Když jsme se vrátily, hlásili to ve zprávách.
Nechtěla jsem tomu věřit, čekala jsem na druhé zprávy, ale i v nich to bylo,“ prozrazuje Bohumíra Peychlová. Šlitr rád obdarovával blízké a přátele svými díly.
Po jeho smrti na něj vzpomíná i Jan Werich (1905–1980). „Já sám mám od něho obrázek, který jsem dostal poštou k Vánocům. Bylo to den po tom, kdy jsem se dozvěděl, že Šlitr umřel.
Otevíral jsem vánoční poštu a mezi ní jsem od něj našel obrázek takového vousatého pána v buřince,“ prozrazuje umělec s tím, že v dopise stálo „Všecko nejlepší, pane Wérich. Šlitr“. „To už tady nebyl, když jsem tohle otvíral.
Bylo mně moc smutno, protože jsem byl jeho fanda,“ vyznává se Werich obdivem ke kolegovi.
Musel zemřít?
Mohla to být nešťastná náhoda. Spekuluje se také, že milenecký pár spáchal společně sebevraždu. Jenže odešel by Šlitr jen tak od hostů, aby se společně s mladou dívenkou odebral z tohoto světa?
Je také pravda, že rok 1969 je stále společensky problematický, doznívají dramatické události z roku předchozího, ze kterých měl prý slavný skladatel deprese. Jiří Suchý sám prý přemýšlel o emigraci, což by byl konec Semaforu.
Kdyby se ale býval Šlitr rozhodl zemřít, nebral by na onen svět i mladou milenku. Právě na ni také někteří spekulanti ukazují. Další verzí je totiž možná spolupráce Jitky se Státní bezpečností.
Ona sama často navštěvuje Semafor a její otec údajně stojí za vyhazovem režiséra Miloše Formana z divadla Laterna Magika. Padají úvahy, že Jitka mohla chtít Jiřího odstranit a stala se obětí vlastního plánu.
Sám její otec ale tyto spekulace vždy popíral. Hudebník Ferdinand Havlík zase přichází s variantou, že zabít se chtěla právě Jitka a vzala svého milence s sebou. Smrt Jiřího Šlitra je záhadná stejně jako jeho život samotný.
