Když se dva berou, slibují si, že spolu zůstanou v dobrém i zlém. Petr Novák s Evou Jakoubkovou tenhle slib určitě splnili beze zbytku. Jen toho zlého bylo nakonec ale přece jen až příliš.
Kdyby se v průběhu 70. a 80. let pořádala anketa o nejpůvabnější českou herečku, Eva Jakoubková (1952–2005) by měla finálovou účast rozhodně v kapse. Ostatně zájemců o její přízeň stojí ve frontě dost a dost, a jsou to nápadníci zvučných jmen.
Už během studia na DAMU okouzlí režiséra Evžena Sokolovského (1925–1998), kterého můžeme považovat za její první oficiální lásku, dále společnost krásné Evy vyhledávají třeba charismatický blonďák Ivan Luťanský (1953–1983), bouřlivák Ilja Racek (1930–2018) a neodolá dokonce ani vyhlášený donchuán a znalec žen Miloš Kopecký (1922–1996).
Skvělá před kamerou i mimo ni
Eva ale na vdavky stále nemyslí a čeká na toho pravého. Prozatím vše věnuje své profesi, v níž má našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Vyhlédne si ji prestižní Činoherní klub, ale mladá herečka stále častěji z jeho jeviště utíká k dalším pracovním nabídkám.
V Národním divadle díky ní konečně nacházejí tu pravou Maryšu, filmoví diváci ji zase obdivují po boku Vladimíra Menšíka (1929–1988) ve filmu Lásky mezi kapkami deště. Filmová kamera ale musí často přepustit místo své televizní konkurentce.
Eva Jakoubková na sebe přitahuje pozornost jako Terezka, manželka skláře Jakuba Cirkla v dodnes nepřekonaném seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.
A když není po ruce kamera, Eva září i tak, Je tu přece také dabing, a tak jejím hlasem promlouvá třeba Jacqueline Bisset v detektivce Vražda v Orient Expressu.
Kdy už se krásná Eva vdá?
V těch dobách ještě neexistuje bulvár, a tak si otázku, kdy už se neodolatelná Eva konečně vdá, musejí klást její fanoušci sami. A nakonec se dočkají.
Stále častěji se totiž začíná objevovat ve společnosti další velké hvězdy té doby – o sedm let staršího zpěváka Petra Nováka (1945–1997).
Vzestup se náhle zastavuje
Také Petr Novák kdysi toužil stát se hercem. Když ho nevezmou na DAMU, dá se zaměstnat alespoň jako kulisák v Národním divadle a zkouší herecké štěstí jako člen experimentálního studia Maringotka. A především zpívá.
Protože jméno Beatles, které si pro svou skupinu vysnil, už je jaksi obsazené, zakládá kapelu, kterou nazve George and Beatovens. A ta začíná chrlit hity. Třeba Já budu chodit po špičkách.
Ještě před rokem 1968 stačí Petr Novák nahrát svůj slavný Náhrobní kámen, který si vyslouží Zlatého slavíka v kategorii Píseň roku, ale následující roky už znamenají pro zpěváka všechno, jen ne raketovou cestou vzhůru ke slávě.
Rok 1968 mění poměry v naší zemi i budoucnost Petra Nováka. Například v tom, že po nátlaku přichází o svého skvělého, ale politicky nežádoucího textaře Iva Plicku (*1946). Nebo v tom, že nesmí vydat už připravenou desku.
Herečka v roli dohazovačky
Také Petr Novák je vyhledávaným objektem zájmu opačného pohlaví, ale jeho lásky přece jen nejsou tak veřejným tajemstvím.
Ví se, že kdysi podlehl jisté krásné manekýnce, shodou okolností také Evě, a když se rozešli, uzavřel se nadlouho do sebe a na randění nemá ani pomyšlení. Naštěstí má dobré kamarády, v tomto případě kamarádku, herečku Andreu Čunderlíkovou.
Ta díky intuici dohazovačky nějak vytuší, že Petr Novák by si s Evou Jakoubkovou mohl rozumět, a tak ty dva dává dohromady.
Láska oznámená z pódia
Petr Novák v těch dobách není příliš šťastný. Pro své politické názory neustále bojuje s cenzurou a ani společnost ho příliš neláká. Je mu už čtyřicet a pořád bydlí s maminkou.
Intuice Andrey Čunderlíkové se ale potvrzuje a on kouzlu Evy Jakoubkové okamžitě podlehne. „Hned jsem věděl, že je to ta pravá,“ prohlašuje později zpěvák a svou zamilovanost neváhá vykřičet do světa třeba i z pódia během koncertu. Fanynky mají smůlu, jejich idol je zadaný.
