Kateřina Medicejská trpí, když vidí, jak Jindřich dává přednost své o 20 let starší milence Dianě z Poitiers Mladé děvče sotva může soutěžit s Dianinou plně rozvinutou krásou a inteligencí.
Kateřina Medicejská (1519–1589) žárlí, ale přesto si uchovává svoji hrdost. „Měl byste ji zapudit.
Rod je třeba zachovat,“ slýchá Jindřich II. (1519–1559), když se u Kateřiny střídají lékařské kapacity a ona stále nemůže přijít do jiného stavu. Jejich manželství visí na vlásku, hrozba rozvodu je všudypřítomná.
Tehdy ale zasáhne sama Diana z Poitiers (1499–1566). Vyhovuje jí, že ji Kateřina – ač se skřípěním zubů – respektuje. Nikdo tak nemůže ohrozit její postavení ve středu královského dvora.
Kdyby došlo k rozvodu, situace by se mohla radikálně změnit… Co kdyby přišla mladá, plodná žena, která by ji dokázala z místa Jindřichovy favoritky vystrnadit? Milostný trojúhelník tak trvá dál.
Milenka triumfuje
Nakonec i Kateřina slaví úspěch. V květnu 1543 konečně otěhotní. Král František pláče radostí. „Nechybí vám nic?“ ptá se Diana a neváhá svoji sokyni v lásce obskakovat. 19. ledna 1544 všichni oslavují.
V královské kolébce poprvé zakřičí chlapec, budoucí panovník František II. (†1560). Pak postupně přicházejí na svět další děti, celkem jich Kateřina s Jindřichem zplodí deset.
V březnu 1547 umírá František I. a Jindřich s Kateřinou usedají na trůn. Korunovace páru se ovšem stává Dianiným triumfem. Ač o tolik starší, přesto se vedle Jindřicha II. vyjímá více než Kateřina.
Navíc nechce být jenom pouhou milenkou a příležitostnou rádkyní. Touží po politické moci a obratně ji získává. Král jí nic neodepře. Diana tak bude po jeho boku Francii vládnout přes deset let, jenže pak přichází konec…
Příliš málo světla
Jindřich umírá po zranění na turnaji. Kateřina se v duchu raduje.
Jindřicha měla ze svých synů nejraději, považovala ho za nejinteligentnějšího, „ale věděla, že dokáže být také líný a lhostejný, což mohly být u krále nebezpečné vlastnosti, pokud by za ním nestála a nepřispívala mu svými nepřebernými zkušenostmi se správou země“, uvádí současná spisovatelka švédského původu Leonie Friedová.
Vleklé spory mezi katolíky a hugenoty stále pokračují. Král má svoji hlavu, matku jednou poslechne, podruhé ne. Její vliv klesá čím dál víc, zejména po roce 1585. „Nikdy jsem neviděla tak málo světla, které by nás vyvedlo z beznaděje,“ prohlašuje Kateřina.
Posledním útočištěm Kateřiny Medicejské před její smrtí se stává zámek v Blois na Loiře, původně středověká tvrz přestavěná na renesanční palác.
V sídle se dodnes nalézá šatník s 237 skříňkami, ve kterých slavná Medicejka schovávala královské listiny nebo drobné umělecké předměty.
Podle populárních legend se však mělo jednat o přihrádky na jedy, které údajně často využívala, aby se zbavila svých nepřátel… Roztrpčená žena umírá na zámku 5. ledna 1589.
