Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…
Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými ilustracemi Zdeňka Buriana (1905–1981). Když k rodu přijedou kupci, chystá se směna kožešin za sůl.
Pak si ale obchodník všimne zlata na Havranpírkově sekerce. „Ty zlato – já moc sůl!“ nabízí mu. Havranpírko donese zbytek zlatých zrn – a získá pytel soli, čemuž odmítá uvěřit.
A právě sůl je důvodem, proč archeologové v Bulharsku opěvují lokalitu, která by se zřejmě mohla i ucházet o titul nejstaršího města Evropy.
Pokud se budeme po Evropě poohlížet po nejstarším kontinuálně osídleném městě, pak bude mít navrch zřejmě bulharský Plovdiv, který se rozkládá se na obou březích řeky Marica, v západní části Hornothrácké nížiny.
Překrásná metropole tepe životem i dnes. A k výletům nabízí nespočet památek z dob Římské, Byzantské, Osmanské i Bulharské říše. Ostatně, byť se to původní ještě městem nazvat nedá, osídlení tu přetrvává již 8000 let. Archeologové ale upozorňují na další lokalitu.
Vždyť tu žije jen 350 lidí!
Zamířit musíme do severovýchodního Bulharska, do Provadie. Město o 13 000 obyvatelích leží nedaleko Černého moře. A právě pod Provadii spadá co by kamenem dohodil ležící Solnitsata neboli Solnice.
Těžba soli respektive její získávání za pomoci pece tu odstartuje nejpozději kolem roku 5500 před naším letopočtem. Produkce rychle roste a s ní i neuvěřitelné bohatství dnes zapomenutého města. Ale je to vážně město? Vždyť tu žilo jen kolem 350 lidí.
„Je to nejstarší prehistorické město. Nemyslím tím město v duchu řeckých městských států či římských a středověkých měst.
Zkrátka aglomeraci, která je pro archeology městem v 5. století před naším letopočtem,“ vysvětluje Vassil Nikolov z Bulharské akademie věd a Národního archeologického institutu, který vede jeden z týmů na zdejších vykopávkách.
3+1 z dob neolitu
Pokud byste se tu procházely v tisíciletí trvajících dobách prosperity, uvítaly by vás dvoupodlažní domy, svatyně, velkorysá vstupní brána a mohutné hradební zdi s baštou. Zní to trochu jako klasické menší středověké město?
Jenže Solnice je nepředstavitelně starší. Radiokarbonová metoda ji dokonce posouvá až k roku 4700 před Kristem. Aglomerace se díky těžbě soli brzy stane náboženským i kulturním centrem.
„Bavíme se o době, kdy tu ještě nebylo kolo ani vozy, a přesto tu lidé stavěli masivní zdi z ohromných kamenů,“ podivuje se Nikoliv. K čemu takové úsilí. Odpověď je jasná: K obraně ohromného bohatství – soli.
Málo peněz, hodně práce
Archeologové momentálně pracují na odkrytí zdejší unikátní nekropole.
„Jde o mimořádný objev, těla jsou v různých pozicích, originální jsou i předměty, které jsou s mrtvými pohřbeny,“ rozhlíží se po pečlivě vedených vykopávkách archeolog Krum Bačvarov z Národního archeologického institutu.
Upozorňuje na fakt, že zdejší způsob pohřbívání se značně liší od jiných neolitických hrobů. Na podrobnější výzkum si ale počkáme možná i celá desetiletí. Jednak jde o rozsáhlou lokalitu, jednak Bulharsko do archeologie takřka neinvestuje.
„Chronický nedostatek státních financí je tristní, ale naštěstí jej kompenzují soukromé dary,“ krčí rameny Nikoliv.
Plus BONUS: Jaká jsou nejstarší města světa?
Jak staré je Jericho? Lidé tu žijí již v 9. tisíciletí př. n. l.! Archeologové zde objeví nejstarší hradbu na světě.
V místě, kde dnes najdete 2milionový Damašek, je živo již v dobách 6300 př. n. l. V 11. století př. n. l. noví vládci, Aramejci, nechají vybudovat první vodovod na světě!
Třetí příčka patří městu jménem Byblos. Najdete ho u libanonského Bejrútu. Kamenné domy tu stály již kolem roku 5000 př. n. l.
