Mnoho světových značek si své výrobní postupy přísně střeží. Nejinak je tomu rovněž i v případě slavné, věhlasné Becherovky Original. Říká se, že její výrobní recepturu prý vždy znají pouze dva zaměstnanci.

Ti v přesném poměru míchají směs přibližně dvaceti různých bylin a koření. Celkově se její přímou výrobou údajně zabývá jen dvacet lidí, i když celá firma má samozřejmě zaměstnanců mnohem víc…

Jedním z nejznámějších z rodu, podle něhož je tento likér i pojmenován, se stal David Becher, lékař, který jako první určil základní chemické složky karlovarských pramenů a jenž se rovněž zasloužil o vznik karlovarských pavilonů i kolonád.

Jeho jméno bývá v našich zemích spojováno se základy balneologie.

Otec známé Becherovky

Synovec doktora Davida Bechera, Josef Vitus Becher (1769–1840), obchodník s koloniálním zbožím se zájmem o chemii, pak bývá považován právě za otce nám dobře známé Becherovky. Právě on experimentoval s nejrůznějšími léčivy. V roce 1794 si pronajal vinopalnu a začal vyrábět likéry.

Původní Anglická hořká

A právě Josef Becher shodou náhody, píle a experimentování přišel se směsí bylin, jež si doslova dobyla svět. Prvotně však byla tato směs zamýšlena jako lék na žaludeční obtíže.

S původním jménem „Anglická hořká“ byla směs bylin a koření po řadu let označována za třináctý léčebný pramen Karlových Varů.

Modrožlutá etiketa, jak ji známe dnes, pochází již z poloviny 19. století a od roku 1907 se lahve začaly odlévat z pro Becherovku dnes již zcela typického zeleného skla.

Výjimečnost bylinné směsi

Za pozornost pak zcela jistě stojí také i skutečnost, že padesát litrů Becherovky měsíčně prý putovalo k císařskému dvoru Františka Josefa I. a během první světové války se tento likér údajně vozil též vojákům na frontu.