Domů     Dovolte, abych se představil. Jmenuji se krokodýl
Dovolte, abych se představil. Jmenuji se krokodýl
10.4.2024

Snad každé dítě pozná krokodýla. Obrovského plaza s typickou stavbou těla si totiž není možné splést. Napadlo by vás, že jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou ptáci? Nebo že občas potřebují pomoc od zubaře?

Pojďme se proto společně podívat na zoubek jednomu velikánovi, který i přes svou všeobecnou známost umí lecčím překvapit.

Hlava krokodýla nilského. FOTO: Leigh Bedford/Creative Commons/CC BY 2.0
Hlava krokodýla nilského. FOTO: Leigh Bedford/Creative Commons/CC BY 2.0

Krokodýlům se občas přezdívá „živoucí fosilie“. Jejich předchůdci se na Zemi vyskytovali už před více jak 280 miliony let, ovšem počátky moderních krokodýlů se datují do svrchní křídy, tj. přibližně 83,5 milionu let zpátky.

Byli to současníci nelétavých dinosaurů a spolu s nimi patřili do nadřádu Archosauria. Dnes jsou jedinými žijícími členy tohoto nadřádu jen krokodýli a ptáci.

reklama

Onu přezdívku tedy získali nejenom pro svůj historický původ, ale také proto, že se za celé dlouhé roky skoro vůbec nezměnili. Pohled na krokodýly nám proto poskytuje malý vhled do minulosti naší planety.

Typický vzhled

Jak bychom jednoduše popsali krokodýly? Jako velké plazy se čtyřmi kratšími končetinami a dlouhým, mohutným ocasem. Podle druhu se jejich délka pohybuje od 1,5 do 5,5 metru!

Tělo mají pokryto pevnou, tvrdou a zrohovatělou kůží, která jim po celém povrchu vytváří „pancíř“. Nejpevnější ho mají na krku a zádech, naopak břicho je relativně měkké.

Nejvýraznější je však jejich tlama vystupující z lebky, ve které silné čelisti skrývají dvě řady dlouhých zubů.

Plazí tank

Krokodýli jsou výborní plavci. Právě tvar těla jim umožňuje tak dobrý pohyb ve vodě. Při plavání drží končetiny přitažené k tělu a mohutným ocasem pohání celé své tělo vpřed. Není pro ně problém vyvinout rychlost až 30 kilometrů v hodině, občas i rychlejší.

O trochu horší je to na souši, ale nenechme se mýlit, také tady umějí být rychlí a mrštní, pokud se jim chce. Průměrná rychlost běžícího krokodýla bývá kolem 15 kilometrů v hodině a během chůze se pohybuje rychlostí přibližně 2–4 kilometrů v hodině.

Zajímavostí je, že při pohybu na souši také drží končetiny blízko u těla a jejich pohyb se více podobá pohybu savců než jiných plazů. Přesto jsou na suché zemi neradi a preferují výběr takových míst, kde je stálá voda. Pokud však není poblíž žádná řeka, nepohrdnou ani bažinami a mokřady.

Krokodýl vyhledává místa, kde je voda. A nenechte se mýlit, dokáže vyvinout vysokou rychlost. FOTO: MartinRe/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Krokodýl vyhledává místa, kde je voda. A nenechte se mýlit, dokáže vyvinout vysokou rychlost. FOTO: MartinRe/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Od vejce k dlouhověkosti

Pro krokodýly je typická polygamie, tj. když se samci snaží spářit s co nejvíce samicemi. Přesto se vyskytují výjimky a je možné narazit také na monogamní krokodýlí páry. Přibližně měsíc po oplození postaví samice hnízdo, do kterých nakladou 10–15 vajec.

Vylíhnutí se však dočká přibližně polovina z nich. Na krokodýlích vejcích si totiž pochutnává spousta dalších zvířat, a ačkoliv bývá matka blízko, ne vždy stihne doplavat k hnízdu včas. Hned po vylíhnutí odnesou samice mláďata do vody.

Už od prvních chvil zvládají mláďata sama plavat a živit se drobnými živočichy, přesto se ještě rok až dva zdržují v blízkosti matek. Krokodýli rostou takřka celý život a v délce svého života mohou směle konkurovat člověku.

Sice je skoro nemožné zjistit jejich přesný věk, kterého se krokodýli dožívají, nejčastější odhady mluví o 80 letech, někteří až o 100!

Troufalí masožravci

Nejoblíbenější potravou napříč druhy jsou ryby, nepohrdnou však ani žábami, ptáky a menšími savci. Obecně platí pravidlo, že čím je krokodýl větší, tím více si troufá na větší kořist.

Ti velcí se proto s chutí zakousnou také do želv, varanů, mláďat hrochů nebo třeba do menších příslušníků vlastního druhu. Prostě kdo si co uloví. Vybranou kořist usmrtí nejčastěji silným stiskem svých čelistí, nebo ji utopí.

Protože krokodýlí zuby nejsou uzpůsobeny rozkousávání, polknou kořist buď v celku, nebo musí mlátit hlavou ze strany na stranu, aby ji rozervali na menší sousta. Na posezení dokáží spořádat obrovské množství, klidně až čtvrtinu své vlastní váhy.

Pravděpodobně díky tomu dokáží vydržet delší dobu bez potravy, klidně i několik měsíců.

Útok krokodýla na pakoně. FOTO: Lip Kee/Creative Commons/CC BY-SA 2.0
Útok krokodýla na pakoně. FOTO: Lip Kee/Creative Commons/CC BY-SA 2.0

Útočí krokodýli na člověka?

U nás máme tu výhodu, že jsme jediný osídlený kontinent, kde se ve volné přírodě krokodýli nevyskytují. Tohle štěstí na jiných místech nemají a lidé se proto museli naučit podle toho žít.

Například na Floridě v USA se doporučuje, aby se lidé koupali pouze v bazénech nebo v moři, odkud útok nehrozí. Jinak je tomu například v africkém Mosambiku. Častokrát tu bývají vesnice přímo u řeky, nezřídka řekou přímo rozdělené.

Lidé tak dnes a denně přímo hazardují se životem, protože řeky i bez mostů přecházejí, koupou se v nich a perou v nich prádlo. Věří sice, že dobrému a čestnému člověku krokodýl neublíží, ale krokodýlům je podobná důvěra vcelku jedno.

Číhají ukrytí pod hladinou nebo v bahně a jakmile se kořist, klidně i člověk, přiblíží na vhodnou vzdálenost, prudce vyrazí. A je jim jedno, jestli oběť volně plave, nebo se třeba plaví na loďce.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Dalida: Smutný konec francouzské ikony
Ani se slávou nebo bohatstvím se nemusí člověk cítit v bezpečí. Před vnitřními démony, smutkem či bolestí. Někteří cítí takovou beznaděj, že se to rozhodnou vzít do Údolí smrti zkratkou. Jako třeba slavná francouzská zpěvačka. Není v Evropě větší hvězdy než je Dalida, vlastním jménem Iolanda Cristina Gigliottiová (1933–1987). Francouzská zpěvačka narozená v Egyptě italským rodičům […]
Zajímavosti
Průzračná vodka: Od odporného dryáku k populárnímu moku
Dnes ji vnímáme jako symbol „čistého alkoholu“ a univerzálního společníka do koktejlů. Vodka patří k nejpopulárnějším alkoholickým nápojům světa. Než se však propracovala do luxusních barů, urazila dlouhou a strastiplnou cestu. Zpočátku měla tak příšernou chuť, že se nedala pít. Na jejím začátku totiž stál zápach, středověká medicína a vojenská tažení. Příběh začíná v Arábii […]
Zajímavosti
Neutrální Moresnet: Zapomenutý státeček „z kapsy od vesty“
Jeho území zahrnovalo necelé čtyři kilometry čtvereční. Přesto dokázal tento kapesní ministáteček na pomezí současné Belgie a Německa existovat více než jedno století. Neutrální Moresnet. Odkud se vzal a jaké sudičky stály u jeho kolébky? Vše začalo v roce 1815, kdy si císař Napoleon už pomalu balil kufry na Svatou Helenu a v Evropě se […]
Zajímavosti
Proč má telefonní číselník kulatý tvar? Skrývá se za tím důmyslný mechanismus
Kulatý číselník, deset číslic a otvory pro prsty. Starý telefon působí jednoduše, ale jeho design vzniká z překvapivě chytrého technického řešení. Každé otočení totiž mění pohyb lidské ruky na elektrické impulzy, podle kterých telefonní ústředna pozná, kam má hovor spojit. Technologie rozhoduje o tom, proč číselník vypadá tak, jak vypadá. Na počátku telefonní éry člověk […]
věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz