Domů     Dovolte, abych se představil. Jmenuji se krokodýl
Dovolte, abych se představil. Jmenuji se krokodýl
10.4.2024

Snad každé dítě pozná krokodýla. Obrovského plaza s typickou stavbou těla si totiž není možné splést. Napadlo by vás, že jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou ptáci? Nebo že občas potřebují pomoc od zubaře?

reklama

Pojďme se proto společně podívat na zoubek jednomu velikánovi, který i přes svou všeobecnou známost umí lecčím překvapit.

Hlava krokodýla nilského. FOTO: Leigh Bedford/Creative Commons/CC BY 2.0
Hlava krokodýla nilského. FOTO: Leigh Bedford/Creative Commons/CC BY 2.0

Krokodýlům se občas přezdívá „živoucí fosilie“. Jejich předchůdci se na Zemi vyskytovali už před více jak 280 miliony let, ovšem počátky moderních krokodýlů se datují do svrchní křídy, tj. přibližně 83,5 milionu let zpátky.

Byli to současníci nelétavých dinosaurů a spolu s nimi patřili do nadřádu Archosauria. Dnes jsou jedinými žijícími členy tohoto nadřádu jen krokodýli a ptáci.

reklama

Onu přezdívku tedy získali nejenom pro svůj historický původ, ale také proto, že se za celé dlouhé roky skoro vůbec nezměnili. Pohled na krokodýly nám proto poskytuje malý vhled do minulosti naší planety.

Typický vzhled

Jak bychom jednoduše popsali krokodýly? Jako velké plazy se čtyřmi kratšími končetinami a dlouhým, mohutným ocasem. Podle druhu se jejich délka pohybuje od 1,5 do 5,5 metru!

Tělo mají pokryto pevnou, tvrdou a zrohovatělou kůží, která jim po celém povrchu vytváří „pancíř“. Nejpevnější ho mají na krku a zádech, naopak břicho je relativně měkké.

Nejvýraznější je však jejich tlama vystupující z lebky, ve které silné čelisti skrývají dvě řady dlouhých zubů.

Plazí tank

Krokodýli jsou výborní plavci. Právě tvar těla jim umožňuje tak dobrý pohyb ve vodě. Při plavání drží končetiny přitažené k tělu a mohutným ocasem pohání celé své tělo vpřed. Není pro ně problém vyvinout rychlost až 30 kilometrů v hodině, občas i rychlejší.

O trochu horší je to na souši, ale nenechme se mýlit, také tady umějí být rychlí a mrštní, pokud se jim chce. Průměrná rychlost běžícího krokodýla bývá kolem 15 kilometrů v hodině a během chůze se pohybuje rychlostí přibližně 2–4 kilometrů v hodině.

Zajímavostí je, že při pohybu na souši také drží končetiny blízko u těla a jejich pohyb se více podobá pohybu savců než jiných plazů. Přesto jsou na suché zemi neradi a preferují výběr takových míst, kde je stálá voda. Pokud však není poblíž žádná řeka, nepohrdnou ani bažinami a mokřady.

Krokodýl vyhledává místa, kde je voda. A nenechte se mýlit, dokáže vyvinout vysokou rychlost. FOTO: MartinRe/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Krokodýl vyhledává místa, kde je voda. A nenechte se mýlit, dokáže vyvinout vysokou rychlost. FOTO: MartinRe/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Od vejce k dlouhověkosti

Pro krokodýly je typická polygamie, tj. když se samci snaží spářit s co nejvíce samicemi. Přesto se vyskytují výjimky a je možné narazit také na monogamní krokodýlí páry. Přibližně měsíc po oplození postaví samice hnízdo, do kterých nakladou 10–15 vajec.

Vylíhnutí se však dočká přibližně polovina z nich. Na krokodýlích vejcích si totiž pochutnává spousta dalších zvířat, a ačkoliv bývá matka blízko, ne vždy stihne doplavat k hnízdu včas. Hned po vylíhnutí odnesou samice mláďata do vody.

Už od prvních chvil zvládají mláďata sama plavat a živit se drobnými živočichy, přesto se ještě rok až dva zdržují v blízkosti matek. Krokodýli rostou takřka celý život a v délce svého života mohou směle konkurovat člověku.

Sice je skoro nemožné zjistit jejich přesný věk, kterého se krokodýli dožívají, nejčastější odhady mluví o 80 letech, někteří až o 100!

Troufalí masožravci

Nejoblíbenější potravou napříč druhy jsou ryby, nepohrdnou však ani žábami, ptáky a menšími savci. Obecně platí pravidlo, že čím je krokodýl větší, tím více si troufá na větší kořist.

Ti velcí se proto s chutí zakousnou také do želv, varanů, mláďat hrochů nebo třeba do menších příslušníků vlastního druhu. Prostě kdo si co uloví. Vybranou kořist usmrtí nejčastěji silným stiskem svých čelistí, nebo ji utopí.

Protože krokodýlí zuby nejsou uzpůsobeny rozkousávání, polknou kořist buď v celku, nebo musí mlátit hlavou ze strany na stranu, aby ji rozervali na menší sousta. Na posezení dokáží spořádat obrovské množství, klidně až čtvrtinu své vlastní váhy.

Pravděpodobně díky tomu dokáží vydržet delší dobu bez potravy, klidně i několik měsíců.

Útok krokodýla na pakoně. FOTO: Lip Kee/Creative Commons/CC BY-SA 2.0
Útok krokodýla na pakoně. FOTO: Lip Kee/Creative Commons/CC BY-SA 2.0

Útočí krokodýli na člověka?

U nás máme tu výhodu, že jsme jediný osídlený kontinent, kde se ve volné přírodě krokodýli nevyskytují. Tohle štěstí na jiných místech nemají a lidé se proto museli naučit podle toho žít.

Například na Floridě v USA se doporučuje, aby se lidé koupali pouze v bazénech nebo v moři, odkud útok nehrozí. Jinak je tomu například v africkém Mosambiku. Častokrát tu bývají vesnice přímo u řeky, nezřídka řekou přímo rozdělené.

Lidé tak dnes a denně přímo hazardují se životem, protože řeky i bez mostů přecházejí, koupou se v nich a perou v nich prádlo. Věří sice, že dobrému a čestnému člověku krokodýl neublíží, ale krokodýlům je podobná důvěra vcelku jedno.

Číhají ukrytí pod hladinou nebo v bahně a jakmile se kořist, klidně i člověk, přiblíží na vhodnou vzdálenost, prudce vyrazí. A je jim jedno, jestli oběť volně plave, nebo se třeba plaví na loďce.

reklama
Foto: viz popisky, úvodní fotografie: Alias 0591/Creative Commons/CC BY 2.0
Související články
Zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Zajímavosti
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Zajímavosti
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Zajímavosti
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
reklama
casopis
zajímavosti
Když moře zrudlo krví: Útoky velkého bílého žraloka u ostrova Korfu
Dnes je to bezstarostný turistický ráj. Historie řeckého ostrova Korfu však v sobě ukrývá mapu, kterou jistě nenajdete v žádném turistickém průvodci. Červené kroužky na ní označují místa, kde došlo k ověřeným útokům velkého bílého žraloka na člověka. První útok žraloka v moderní době se na Korfu odehrál v roce 1847, a to nedaleko přístavu hlavního […]
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
Je malá, levná a většinu času tak nenápadná, že ji objevíme až ve chvíli, kdy potřebujeme spojit tři papíry a sešívačka je zrovna na druhém konci kanceláře. Kancelářská sponka přitom skrývá překvapivě zamotaný příběh. O její prvenství se hlásí několik vynálezců, nejznámější z nich dokonce Nor Johan Vaaler. Jenže právě tady začíná detektivka. Vaaler sice […]
Tajemné Tunisko: Hvězdné války i lodní hřbitovy
Tunisko není jen relaxace na pláži. Krajina této severoafrické země v sobě skrývá řadu zajímavých překvapení. Co může nabídnout? Na poušti památky Hvězdných válek a pod hladinou tajemné vraky lodí. Dá se zaměnit filmařská kulisa s památkami na válečné peklo? Mohou vraky lodí v pobřežních vodách stále skrývat neobjevené poklady? Odpovědi čekají na souši i pod […]
Čím nás překvapí korálové útesy? Trnovou korunou i jedovatým slizem
Jen na Velkém bariérovém útesu žije na 1500 druhů ryb, desítky druhů mořských hadů, plžů, mlžů a dalších živočichů. Místa, která se dostanou nad vodu, poskytují útočiště ptákům. Dohromady tvoří složitý ekosystém, kterému by mohly konkurovat jen deštné pralesy. Tvrdý krunýř a klepeta, která slouží k ochraně i lovu. To jsou koráloví krabi. Živí se […]
zajímavosti
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
Dnes ho najdeme v každém penálu a jeho obsluha je tak jednoduchá, že ji zvládne i školák se zavřenýma očima. Jenže ořezávátko není žádný pradávný pomocník. Když se první tužky objevují, o nějakém roztomilém plastovém udělátku není ani řeč. Tupá tužka znamená nůž, trochu trpělivosti a také slušnou šanci, že místo hrotu vznikne v prstu […]
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
Dnes ji hodíme do kávy, zamícháme a za pár vteřin na ni zapomeneme. Jenže malá kostka cukru má za sebou příběh, který začíná obrovskou homolí, sekáčkem, poraněným prstem a nejspíš i pořádně podrážděnou manželkou. Světový vynález se totiž nerodí v laboratoři plné bílých plášťů, ale v roce 1841 v moravských Dačicích. A hlavní padouch? Kus […]
Muchomůrka zelená může zabít, i když vypadá docela nevinně
Zářijové lesy voní houbami a košíky se plní hřiby, bedlami i liškami. Jenže mezi nimi může čekat nenápadný zabiják. Muchomůrka zelená patří k nejjedovatějším houbám na světě a její největší zbraní není nápadná barva ani odporný zápach. Právě naopak, může vypadat docela obyčejně a její jed nezničí ani vaření. Jed, který vypíná továrnu na bílkoviny. […]
Korkový špunt: Malý hrdina, který udrží bublinky pod kontrolou
Bez něj by možná slavnostní přípitek vypadal úplně jinak. Korkový špunt se tváří jako obyčejný kousek kůry, který čeká na svůj osud v hrdle lahve. Ve skutečnosti jde o geniální přírodní materiál, který lidstvo používá k uzavírání nádob už tisíce let. Korkový špunt není žádný francouzský vynález ze 17. století. Korkovou kůru jako uzávěr znají […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz