Televizi zná asi každý z nás. Však v dnešní době sledováním televize tráví svůj volný čas na 40 % Čechů a v průměru u ní stráví kolem čtyř hodin denně! Jaké ale byly její začátky? Kde se vzala a kam směřuje? A jaká jsou televizní nej? Pojďme se společně podívat na jeden z nejrozšířenějších fenoménu dnešní doby.
Prvotním nápadem bylo spojení kinematografie a rozhlasového vysílání. Tedy vytvořit technologii, která umožní přenášet obraz i zvuk na více přijímačů současně, obdobně jako právě rádio.
Slovo televize poprvé zaznělo roku 1900 na mezinárodní výstavě Expo v Paříži z úst ruského profesora Konstantina Dmitrijeviče Perskiho, který tuto revoluční myšlenku představil celému světu.
Ke skutečnému přístroji to ale bylo ještě daleko a nejprve si svým vlastním vývojem musely začít procházet právě kinematografie a rádiové vysílání.
Předchůdci televize
Konec 19. a začátek 20. století byl v mnoha ohledech přelomový. Nikola Tesla (1856–1943) představil roku 1893 první funkční rádiový vysílač a přijímač.
Slavní bratři Lumiérové v březnu 1895 zase představili v Paříži svůj nový vynález kinematograf. Zájemcům pustili krátký němý film Dělníci opouštějí továrnu Lumiére v Lyonu.
Přestože se jednalo o záběr naprosto obyčejné situace, sklidil mezi lidmi ohromný úspěch.
Jen chvíli před nimi proběhla prezentace prvních hraných záběrů také v USA, kde si diváci mohli zaplatit vstup na první veřejné promítání už v roce 1894. Od těchto okamžiků stačil jen krůček, aby vznikla také televize.
První televize
Nešlo o pouhé prosté spojení dvou nových fenoménů. Kina používala promítačky, které promítaly záznam z filmových kotoučů na plátno.
Aby se ale docílilo televizního vysílání, bylo potřeba rozložený záznam poslat do přijímacího zařízení, kde by se zase spojil zpět. Tento problém jako první vyřešil skotský vynálezce John Logie Baird (1888–1946).
Poprvé úspěšně přenesl obraz v Londýně během roku 1926. O pouhé tři roky později dokonce provedl dálkový přenos obrazu mezi Londýnem a New Yorkem. Bohatí zájemci si brzy na to mohli koupit první mechanické televizory, od roku 1935 dokonce plně elektronické.
Tři, dva, jedna… vysíláme!
Němečtí majitelé televizorů si jako první mohli užít skutečné televizní vysílání, když během roku 1935 začalo pravidelné vysílání třikrát týdně po dobu 90 minut.
Skutečným přelomem byl ale vznik televizní stanice BBC, která začala vysílat 2. listopadu 1936. Je považovaná za první stabilní televizní stanici a vysílá dodnes.
S příchodem druhé světové války došlo ale v celé Evropě k útlumu vývoje televizního vysílání i televizních přijímačů a prvenství přebralo USA. To byl také důvod, proč k prvnímu barevnému vysílání došlo právě na jejich území.
Popularita královské rodiny
V tradiční, ale současně pokrokové Velké Británii bylo hlavním hnacím motorem vývoje a rozšíření televize vlastenecké cítění Angličanů.
Odvysílání svatebního obřadu tehdy ještě princezny Alžběty (1926–2022) a Filipa, vévody z Edinburghu (1921–2021), bylo prvním mohutným impulzem, který zvýšil zájem o televizory.
Už během roku 1950 vysílalo BBC kolem 30 hodin týdně a vysílání pokrývalo polovinu britské populace. K dalšímu zvýšení zájmu o televizní vysílání došlo díky přenosu slavnostního zahájení výstavy korunovačních klenotů.
Největší ohlas ale vzbudil přímý přenos korunovace královny Alžběty, kterou z pohodlí domova sledovalo neskutečných 20 milionů diváků z celé Velké Británie!
Za velkou louží
V USA mezitím docházelo k dalšímu vývoji televizí a televizní zábavy. Už v roce 1951 si američtí diváci mohli užít první zábavnou show, ve které vystupovaly známé hvězdy své doby. Jen o dva roky později bylo zahájeno první pravidelné barevné vysílání!
Rok 1965 se stal dalším důležitým milníkem historie televize. Uskutečnilo se totiž první satelitní vysílání z vesmíru, kdy diváci mohli tiše obdivovat záznamy sondy Mariner 4, která vysílala z Marsu!
A popularita vesmíru nakonec přitáhla k televizím obrovské množství diváků napříč světem, když se celosvětově vysílalo přistání na Měsíci. 60. léta minulého století proto končila svou dekádu s 200 miliony televizních přijímačů na celém světě.
A co u nás?
V době, kdy Amerika spustila pravidelné komerční barevné vysílání, u nás poprvé vysílala černobílá televize.
Diváky první vysílací večer pozdravil oblíbený herec Jaroslav Marvan (1901–1974), ale také třeba František Filipovský (1907–1993).
Následující rok se začalo vysílat pravidelně, a to i přesto, že tehdejší režim televiznímu vysílání zrovna nefandil. Brzy ale pochopil jeho užitečnost a začal ho využívat jako „hlásnou troubu“ propagandy.
Přesto jsme si mohli užít rozličného vysílání, sport nevyjímaje. A právě přímý přenos mistrovství světa ve sjezdovém lyžování ve Vysokých Tatrách roku 1970 byl také prvním barevným vysíláním na našem území.
Překotný vývoj
Se zrychlujícím vývojem technologií se postupně zrychluje také vývoj televize. V dřívějších televizorech převládala klasická hluboká televizní obrazovka na bázi katodové trubice, jednalo se o tzv. CRT televizory.
Postupně se ale od CRT upustilo a v roce 2010 se definitivně přestaly vyrábět. Nahradily je LCD a plazmové televize a zařízení se zploštila. Vývoj ale dál pádí kupředu a na scénu přišly také první OLED televize.
Během posledních let jim konkurují QLED, pro které je typická vysoká kvalita obrazu. Během let 2011–2016 se experimentovalo také s 3D televizory, ale pro domácí využití se ukázaly jako slepá vývojová větev a jejich masová výroba byla ukončena.
Co bude dál?
Kam bude vývoj televizních zařízení mířit dál, je otázka. Například společnost Samsung experimentuje s ohebnými nebo rolovacími televizemi. Stále častěji se také mluví o virtuální realitě.
Co se televizního vysílání týká, poslední roky jsou stále populárnější internetové streamovací televize, jako jsou například Disney+, Netflix nebo HBO. Možností, kam a jak pokračovat, je nespočet, přesto se s největší pravděpodobností nemusíme bát, že by televize jako zařízení a médium skončila.
Jen je stále více možností. Od svého samého počátku pomáhá televize sledovat vývoj společnosti a nenásilně přitahuje pozornost diváků napříč generacemi. Fenomén televize tu proto s námi bude ještě dlouho.