Domů     Lékořice: Což takhle dát si pendrek?
Lékořice: Což takhle dát si pendrek?

Chuť lékořice lidé buď nenávidí nebo milují. Provází nás už po tisíciletí a kromě toho, že chutná, také léčí řadu neduhů. A hlavně díky ní máme tradiční pochoutku, kterou nevystrnadily z regálů obchodů ani moderní novinky.

Když se naše prababičky a pradědečkové vydali na pouť, kromě jiných dobrot si obvykle nezapomněli koupit ani pendrek. Tento černý kousek zvláštní hmoty s ještě zvláštnější vůní si tehdy ale mohli pořídit i v lékárnách nebo cukrárnách.

Setkáváme se s ním také dnes a dokonce si ho můžeme vyrobit i doma. Ale neměli bychom ho, kdyby nebylo jedné zajímavé rostlinky.

Vábně příliš nevypadá, ani když je plněný. Naši praprarodiče a prarodiče ale byli vděční i za kus černého pendreku bez „nádivky“.(Foto: Marion Wellmann / Pixabay)
Vábně příliš nevypadá, ani když je plněný. Naši praprarodiče a prarodiče ale byli vděční i za kus černého pendreku bez „nádivky“.(Foto: Marion Wellmann / Pixabay)

Bylina mnoha účinků

reklama

Jmenuje se lékořice lysá a pro své zdraví prospěšné účinky je známá už po tisíce let. Její kořen patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém, tak i praktickém lékařství.

Využívají ji ve své medicíně starověcí Egypťané, v Indii je lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum.

Její vlastnosti oceňují i ve středověku, vyzdvihuje je například jedna z nejvýznamnějších botanických knih 16. století zvaná Mattioliho herbář. V českých zemích bylo nejoblíbenějším využitím odvaru z lékořice k tlumení dráždivého kašle.

Látky z této rostliny také podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů. Užívají se rovněž pro léčbu zánětů nebo zvýšeného svalového napětí i regulaci obsahu vody v těle.

Takto vypadá sušený kořen lékořice.(Foto: Pere / Pixabay)
Takto vypadá sušený kořen lékořice.(Foto: Pere / Pixabay)

Sladší než cukr

Kořen se po nasbírání usuší a má výraznou a lehce štiplavou chuť. Právě ta dává charakteristickou příchuť a aroma extraktu, který se připravuje z rozemletého kořene vařením. Získá tak černou barvu a potřebnou hustotu, což je základ pro již zmíněný pendrek.

Dnes známe především cukrovinky s lékořicovou příchutí, ta se v nich však začíná objevovat až okolo 13. století. Do té doby se lékořice nejčastěji přidává do piva, ale s příchodem renesance se stále více užívá do koláčů a dalších sladkostí.

V 17. století se na území dnešního Nizozemska začínají objevovat lékořicové cukrovinky v téměř takové podobě, jak je známe dnes. Odtud se rozšíří do dalších zemí a získají si širokou oblibu.

Kromě specifické chuti se na ní podepíše i fakt, že obsahuje glycyrrhizin, tedy sloučeninu, která je až 50krát sladší než cukr. Proto se lékořice používala a v některých případech stále používá i jako přírodní sladidlo.

Lékořice je nenápadná rostlinka. K největším producentům dnes patří Turecko, Řecko, Írán a Irák.(Foto: Pharaoh han / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)
Lékořice je nenápadná rostlinka. K největším producentům dnes patří Turecko, Řecko, Írán a Irák.(Foto: Pharaoh han / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)

Nic se nemá přehánět

Přidává se rovněž do likérů i nealkoholických nápojů a s její pomocí se také třeba dolaďuje příchuť tabáku. Svou roli hraje i ve farmaceutickém průmyslu, kde pomáhá upravit chuť léků, a její tmavá barva se v minulosti využívala do barev i inkoustů nebo tuší.

Ale to není všechno, co dělá lékořici tak zajímavou. Voda s extraktem z lékořice se dříve používala k účinnému hašení požárů díky tomu, že dokáže skvěle pěnit.

A dokonce i kousky lékořicového kořene, které zbudou po zpracování, se dají použít k výrobě pevného obalového materiálu.

Ale i když vlastnosti lékořice uctívají buddhističtí mniši, řečtí filozofové, váleční hrdinové i dnešní vědci, její nadměrné či dlouhodobé užívání se může projevit například zvýšením krevního tlaku, zadržováním vody v těle nebo potížemi s játry.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz