Když se řekne stříbro, většina lidí si vybaví šperky nebo chemickou značku Ag. Ale věděli jste, že je to jeden z prvních kovů, který naši předci používali?

Hodí se nejen na výrobu nádob nebo mincí, ale i k fotografování, v medicíně nebo jako zbraň proti vlkodlakům.

Stříbro je známé už od dávných dob a patří mezi prvních pět objevených kovů spolu se zlatem, mědí, olovem a železem.

S těmito kovy se lidé seznámí už v pravěku, a když se k této pětici přidá ještě cín a rtuť, tvoří takzvaných „sedm kovů starověku“, které se podílí na vzniku klasického světa.

A stříbra si lidé někdy váží více než zlata, které je například v Egyptě až do 15. století před naším letopočtem levnější než stříbro. Jakmile se však zdokonalí techniky pro získávání tohoto drahého kovu z jeho přírodních zdrojů, klesne i jeho hodnota.

A tak když Féničané dorazí na území dnešního Španělska, získají tolik stříbra, že ho ani nemohou všechno na své lodi naložit a tak ho použijí i jako kotvy. V době starověké řecké a římské civilizace jsou stříbrné mince základem ekonomiky.

Stříbrné doly u řeckého přístavu Lavrion zřejmě pomohly k rozmachu nedalekých Athén a stabilita římské měny se v antice do značné míry opírala o dodávky stříbra z kolonií, zejména ve Španělsku.

Kladivo na zlé síly

Během středověku se stává centrem produkce stříbra střední Evropa, protože středomořská naleziště využívaná starověkými civilizacemi jsou už vyčerpána.

Mezi přední dodavatele patří české země, ale i různé oblasti na území dnešního Německa, Francie, Maďarska i Rakouska. Mnohé z těchto dolů pak zůstanou aktivní až do průmyslové revoluce.

V této době se nadále získává stříbro i z ložisek v Indii, Číně, Japonsku a předkolumbovské Americe, kde se těžba ještě více rozvine po příchodu Evropanů. A tento kov díky svému rozšíření sehraje roli i ve folkloru mnoha národů.

Věří se například, že má různé neobyčejné schopnosti: tak třeba kulka odlitá ze stříbra je často považována za jedinou zbraň, která je účinná proti čarodějnicím, vlkodlakům, upírům a jiným nestvůrám.

Podle legend také dokáže stříbro detekovat jed a může rovněž usnadnit průchod do říše víl a dalších podobných entit. A samozřejmě bývá součástí pokladů, které mají kouzelnou moc!

Trochu jako šmoulové

Už ve starověku znají lidé také možnosti lékařského využití stříbra. Nejslavnější lékař té doby a „otec medicíny“, řecký lékař Hippokkrates (460-370 př. n. l.), ve svých spisech pojednává o použití stříbra v péči o rány.

Antimikrobiální vlastnosti využívá později i moderní medicína. Počátkem 20. století se používají na sešívání ran stříbrné stehy, aby se snížilo riziko infekce.

V tom samém období se vyrábějí i kapky s obsahem stříbra na různé neduhy a vojáci během 1. světové války si stříbrnými listy léčí zanícená zranění. S rozvojem dezinfekce a účinných léků se používání stříbra v medicíně omezí, ale úplně nezastaví.

Také dnes je obsaženo v některých léčivých sloučeninách nebo výrobcích, jako jsou obvazy na rány, močové katétry nebo třeba přípravky proti zubnímu kazu či materiál v zubním lékařství.

V alternativních léčebných postupech bývá někdy doporučováno takzvané koloidní stříbro (tekutý přípravek s obsahem stříbra), ale jeho užívání může vyvolat určité nežádoucí účinky, ke kterým patří například možnost našedlého či namodralého zbarvení kůže. Není nebezpečné, zato může být trvalé.

Maharádžovy džbány

Se stříbrem se můžeme setkat na mnoha různých místech. Využívá se v elektronice, chemii, fyzice i ve fotografickém průmyslu, dále také třeba jako součást technologií pro mobilní telefony nebo solární panely.

A dokonce i jako ozdoba jídel, která se dá klidně sníst. Čisté stříbro je ze všech kovů nejlepším vodičem tepla a elektřiny, také hraje prim jako nejvíce reflexní prvek: odráží až 95 % spektra viditelného světla a dají se z něj vyrobit i zrcadla.

Historicky však nachází tento kov nejširší uplatnění při ražení mincí. Vedle toho se stříbro nejčastěji využívá při výrobě šperků. Protože čisté stříbro je velmi měkké, pro klenoty se používají jeho slitiny s jinými kovy, nejčastěji mědí.

Nejběžnější ryzost klenotnického stříbra bývá označena 925/1000, kdy tvoří 92,5 % stříbro a zbývajících 7,5 % připadne na jiné kovy. A víte, které stříbrné předměty drží rekord jako největší?

Jde o pár džbánů na vodu, vyrobených pro maharádžu indického Džajpuru v roce 1902. Každý z nich je vysoký 1,6 metru s obvodem 2,48 metru a vejde se do nich 1800 litrů vody. Váží cca 243 kilogramů a nyní se nacházejí v džajpurském městském paláci.

Stříbro jako … Argentina!

V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje jako ryzí kov jen vzácně, mnohem častěji ho lze najít ve sloučeninách. Zdrojem pro průmyslové získávání stříbra jsou obyčejně rudy olova, mědi, niklu nebo zinku.

Výběr metody závisí na charakteristice konkrétní rudy a na dostupných technologiích. V minulosti se nejčastěji používala kupelace, kterou lidé znají už od starší doby bronzové.

Při tomto procesu se za vysokých teplot oddělí drahý kov (stříbro, zlato) od kovu obecného, avšak tato osvědčená stará metoda je v mnoha případech nahrazována efektivnějšími a ekologičtějšími postupy.

Světovou velmocí v těžbě stříbra je v současnosti dlouhodobě Mexiko, za ním jsou další americké státy: Peru, Chile, Bolívie a USA. A také Argentina, jejíž název pochází z latinského výrazu pro stříbro: argentum.