Naposledy lidé přistáli na Měsíci v roce 1972. Po jeho povrchu se žádný člověk neprocházel už víc než půl století. To se má brzy změnit. Cílem vesmírného programu Artemis ale není jen další přistání – Měsíc by se měl stát mezistanicí pro cesty mnohem dál.  

Je 16. listopadu 2022, krátce po půlnoci. V řídicí místnosti vesmírného střediska NASA na Floridě se všichni upřeně dívají na obrazovky. Start rakety, která má vyslat k Měsíci vesmírnou loď Orion, byl z různých důvodů už čtyřikrát odložen.

A i tentokrát tým řešil technické problémy. Vyjde to dnes? Kontroly všech systémů proběhly v pořádku.

Když jednotliví operátoři oficiálně hlásí, že startu nic nebrání, letová ředitelka Charlie Blackwellová-Thompsonová za svým počítačem lehce přešlapuje. Pak dává pokyn ke startu a o několik minut později raketa vyráží vzhůru. Let Artemis I začal.

Všechno podle plánu

Tentokrát loď Orion ještě lidi nevezla. Let je ale první vlaštovkou ambiciózního vesmírného programu Spojených států, který má za úkol nejen dopravit na Měsíc nové astronauty a astronautky, ale také tam založit základnu pro další dobývání kosmu.

NASA (americký Národní úřad pro letectví a vesmír) nicméně nechce nic uspěchat. Úkolem Artemis I bylo hlavně otestovat systémy včetně kabiny pro posádku a připravit tak půdu pro další lety.

Lidé na Měsíc padesát let nelétali, takže je potřeba nové technologie pořádně vyzkoušet. Teď jsme ovšem cíli o krok blíž: Orion Měsíc obkroužil, jak se očekávalo, a pak zamířil zpátky k Zemi. 11. prosince loňského roku modul pro posádku přistál v Tichém oceánu.

Všechno vyšlo na jedničku. Program Artemis může tedy pokračovat podle plánu. A co se bude dít dál?

Příště už s lidmi

Let sice proběhl bez posádky, ale ve velitelském křesle přece někdo seděl – mužská figurína nazvaná Moonikin Campos, oblečená ve speciálním skafandru. Doprovázely ji dvě částečné figuríny, pojmenované Helga a Zohar, ve tvaru ženského torza.

Vyrobeny byly z materiálů imitující lidské tkáně. Všichni členové umělé „posádky“ měli spoustu čidel, která zaznamenávala vlivy v kabině během letu. Důvod byl jednoduchý – přesně zjistit, co by se dělo se skutečnými lidmi, a otestovat ochranné obleky.

Příště totiž Orion poletí už s opravdovou posádkou. Cílem mise Artemis II bude znovu obletět Měsíc, v modulu ale tentokrát budou čtyři osoby z masa a kostí. Ty se dostanou ještě dál do vesmíru, než kde kdy byli lidé. Dojít by k tomu mělo příští rok. I to ale pořád bude jen začátek.

Návrat na Měsíc

Třetím bodem vesmírného programu bude přistání astronauta a astronautky na měsíčním povrchu. Tento let, Artemis III, se plánuje na rok 2025, ale nejspíš se opozdí (což je u kosmických programů běžné).

I tentokrát poletí čtyři lidé, zatím se ale neví, kdo přesně to bude. Dva z nich by měli přistát nedaleko jižního pólu Měsíce, zbytek posádky na ně bude čekat na oběžné dráze. Na povrchu bude tým přibližně týden provádět výzkumy.

Cílem bude sbírat informace o vodě na Měsíci. Ta tam nemůže být tekutá, jak ji známe ze Země, protože by se hned chemicky rozložila. V hlubokých kráterech se ale drží ve formě ledu. A proč výzkumníky zajímá zrovna voda?

Budoucím vesmírným posádkám by sloužila nejen k vlastnímu přežití, ale také k výrobě paliva pro motory.

Měsíční brána

Pro přistání se počítá s jedním důležitým článkem – vesmírnou stanicí Lunar Gateway. Ta má mít své trvalé místo na oběžné dráze Měsíce. Bude sloužit jako základna pro měsíční mise i pro krátkodobý pobyt astronautů a astronautek.

Roli by také měla hrát v testování nových technologií i při přípravě letu lidí na Mars. Zatím ale stanice kolem Měsíce nekrouží. Měla by tam být vyslána v roce 2024. Spolu s agenturou NASA ji vyvíjejí Evropská kosmická agentura, Japonsko a Kanada.

Orion se ke stanici připojí a astronauti poputují na Měsíc teprve odtamtud lodí Starship HLS, kterou vyrobí a na vesmírnou stanici před příletem posádky dopraví firma SpaceX. Předem bude mít tým připravené i vybavení na Měsíci. Pokud by se vznik stanice Gateway opozdil, má NASA plán, jak se obejít bez ní.

A dál?

Nejzazším cílem není nic menšího než dostat lidi na Mars. Ten se zatím prozkoumává pomocí přístrojů, ale NASA na něj plánuje v příštím desetiletí vyslat posádku.

Taková mise nebude nic snadného (astronauti a astronautky budou ve vesmíru skoro tři roky) a bude vyžadovat spoustu předběžných výzkumu a testů. A právě k tomu má sloužit Měsíc. Kromě stanice Gateway chce agentura vybudovat základnu i přímo na povrchu tělesa.

Vzniknout by měla poblíž jeho jižního pólu a měla by mít stálou posádku. Stanice bude mimo jiné sloužit k těžbě vodního ledu, který se pak využije nejen pro ni, ale právě i pro let na Mars.

Ve výzkumu vesmíru se tedy v příštích letech nejspíš dočkáme velkých věcí. Můžeme držet palce, ať plány vycházejí a příliš se nezpožďují.