Nedostatek pohybu a nezdravá strava vedou k rozvoji kardiovaskulárních chorob. Rozvíjí se hypertenze neboli vysoký krevní tlak, dochází k ukládání tuku v cévách, čímž se zvyšuje riziko srdečního infarktu.

V České republice jsou právě srdeční onemocnění nejčastější příčinou úmrtí, stojí za 46 % z nich.

V České republice každoročně zemře téměř 50 000 obyvatel na některé z onemocnění srdce, což z nich činí nejčastější příčinu smrti u nás. Tuto smutnou statistiku si nemoci srdce udržely i v průběhu covidové pandemie.

V průběhu roku 2020 dokonce došlo ještě k nárůstu počtu úmrtí z těchto příčin, protože řada pacientů byla diagnostikována později kvůli karanténním opatřením a omezení preventivní lékařské péče.

Srdeční a cévní onemocnění postihují v České republice více ženy než muže, a to přibližně o 11 %. Tento rozdíl je způsoben především vyšším věkem dožití u žen, který zvyšuje pravděpodobnost rozvoje srdečního onemocnění.

Tuk zabijákem srdce

Největším zabijákem je ischemická choroba srdeční (ICHS) neboli nedokrvení srdce, která je příčinou poloviny všech úmrtí na srdeční choroby u nás. Každý rok tak na ni zemře bezmála pětadvacet tisíc Čechů.

Téměř vždy stojí za jejím vznikem ateroskleróza čili kornatění koronárních tepen. V tepnách, které zásobují srdce krví, se postupně ukládá tuk.

Už v 10 letech věku jsou v cévních stěnách patrné lipidové proužky, do nichž se časem zabudovávají další tukové látky a vápník. Vzniká aterosklerotický plát, který je na povrchu tvrdý, uvnitř se však nachází měkké tuky.

Včasná diagnóza je nezbytná

Lékaři prokázali jednoznačnou souvislost mezi ukládáním tuku v tepnách a životním stylem. Zásadním problémem aterosklerózy je fakt, že nebolí a po dlouhou dobu nemá žádné vnější projevy. Řada pacientů tak vůbec netuší, že takovou nemoc má.

Důležitá je proto prevence, a především pravidelné měření hladiny cholesterolu v krvi při prohlídkách u praktického lékaře. Cholesterol je částice tuku v krvi a je nezbytná pro celou řadu procesů v těle.

Je základní stavební součástí buněčných membrán, podílí se na tvorbě vitamínu D i některých hormonů a je potřebná i pro zpracování tuků v těle.

Více cholesterolu, než je potřeba

Většinu cholesterolu si organismus vytváří v játrech sám. Pouze menší část je přijímána potravou. Dnešní životní styl ale přináší nadměrnou konzumaci živočišných tuků a nedostatek pohybu.

Tělo tak nemá možnost celou energii obsaženou v přijatých tucích zpracovat a vydat, a tak dochází mimo jiné k jejich ukládání, což může vést až k obezitě, a současně zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, protože je jeho příjem nadbytečný.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi může být u některých lidí vyvolána i jeho nadprodukcí v játrech a je dána geneticky.

Zvýšené riziko úmrtí

Hladina cholesterolu v těle se měří v milimolech na litr krve (mmol/l). Za obvyklou se považuje hodnota 5 mmol/l. Kvalifikované odhady zdravotníků na základě prováděných plošných měření však naznačují, že až 75 % dospělé české populace tuto hranici překračuje.

Za rizikové jsou přitom považovány hodnoty nad 6,2 mmol/l, při kterých výrazně roste pravděpodobnost úmrtí na ICHS. Hladinu cholesterolu v krvi je možné snížit vhodně zvolenou stravou a přiměřeným pohybem.

Pomáhá především zvýšení konzumace ryb namísto tučného masa, vlákniny v podobě zeleniny a ovoce, a naopak omezení příjmu soli a alkoholu.

Mezi opomíjené, a přitom velmi účinné čističe tepen patří brokolice, která obsahuje velké množství vlákniny, a také vitamín K, který pomáhá předcházet kornatění tepen.

Přímé ohrožení života

Pokud není ateroskleróza zavčas odhalena a pokračuje hromadění tukových látek v cévních stěnách, dochází k zúžení tepny. Hovoříme o stabilní čili chronické ischemické chorobě srdeční.

Tělo se s ní často snaží vypořádat samo budováním bočního oběhu v dané části tepny. Případně může dojít k popraskání aterosklerotického plátu na stěně tepny a uvolnění jeho částí do krevního oběhu.

Ty mohou vytvořit sraženinu, která může tepnu na jiném místě těla ucpat. K ucpání tepny, tedy její obstrukci, dojde i v případě, že ji tukové látky v některém místě zcela vyplní. Potom jde o tzv. akutní koronární syndrom, který postiženého přímo ohrožuje na životě.

Nepodceňujte bolest na hrudi

Nejběžnějším a také nejznámějším příznakem ICHS je angina pectoris. Projevuje se bolestí na prsou. Nejde tedy o samostatnou nemoc, ale jen o příznak nedokrvení srdeční svaloviny v důsledku extrémního zúžení tepen zásobujících srdce krví.

Postižený pociťuje pálení, řezání a tlak za hrudní kostí. Při úplném ucpání jedné z koronárních tepen dojde zhruba po 20 minutách k tomu, že srdeční svalovina v daném místě odumře. Pokud se takto poškodí více než 40 % srdeční tkáně, srdce nemůže dále pracovat.

Rozvine se infarkt myokardu, který je život ohrožující a může vést až k zástavě srdce. Ohlásí se většinou řezavou a pálivou bolestí za hrudní kostí, jež může vystřelovat až do ramene, krku či čelisti.

Možnosti moderní medicíny

Angina pectoris se léčí podáváním nitroglycerinových tablet, které rozšiřují cévy. Při akutním infarktu myokardu vstříknou lékaři postiženému do žil látky, jež ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí také tzv.

angioplastika, při níž se nemocnému vloží do tepny balónek, který ji rozšíří. Do stěny tepny kardiochirurgové často také zabudovávají kovovou pružinku, jež brání jejímu dalšímu zužování. Nejčastějším chirurgickým řešením pak bývá bypass.

Jde vlastně o přemostění uzavřeného úseku srdeční tepny jinou cévou, která se odebere témuž pacientovi, obvykle z paže nebo nohy. Vydržet může až 25 let.

Plíživý vysoký krevní tlak

Srdce také ohrožuje vysoký krevní tlak čili hypertenze. Dlouhodobě neléčená hypertenze přetěžuje srdce a obvykle vede ke zvětšení levé srdeční komory, případně může vyvolat až levostranné srdeční selhání.

Je také jedním z faktorů, jež zvyšují pravděpodobnost rozvoje ICHS a zrychluje ukládání tuků v cévách. Vysoký krevní tlak nebolí a často bývá odhalen až na základě svých následků.

Důležitá je proto opět včasná diagnóza při preventivních lékařských vyšetřeních a následná úprava životního stylu a stravovacích návyků.

Nesprávná funkce srdečního svalu

Druhou nejčastější příčinou úmrtí na srdeční choroby je kardiomyopatie (KMP). Tak se označují všechna onemocnění srdečního svalu, která provází porucha srdeční funkce a často také vznik život ohrožujících arytmií.

Může se projevit přímo, nebo jako důsledek jiných chorob, například infekce, metabolické poruchy, cukrovky či selhání ledvin. Až 90 % všech kardiomyopatií přitom představuje tzv.

dilatační KMP, kdy dochází k roztažení srdečních oddílů, nejčastěji levé komory v důsledku vysokého krevního tlaku. Ta se potom méně stahuje a do oběhu proto vypudí menší množství okysličené krve.

Muži v ohrožení

Dilatační KMP propuká převážně ve středním věku. U nás častěji postihuje muže než ženy, svoji roli v tom zřejmě sehrává vysoká konzumace piva. Projeví se dušností, únavou, nevýkonností a otoky dolních končetin, dále pak arytmiemi.

Její léčba je ale obtížná, vedle podávání léků je mnohdy potřebná také stimulace obou srdečních komor. V některých případech je proto nutná implantace umělého srdce či přímo transplantace.

Řadě pacientů je rovněž voperován speciální defibrilátor, který má snížit riziko náhlého úmrtí.

Zpomalení srdečního rytmu

Mezi častá onemocnění srdce patří i poruchy srdečního rytmu neboli arytmie. Zdravého člověka na životě neohrožují, ovšem pro pacienty s jinou chorobou srdce mohou představovat vážné riziko.

Běžně se srdce stáhne 60 až 100krát za minutu, o arytmii hovoříme, když srdce bije výrazně rychleji, nebo naopak pomaleji. Brachyarytmie je stav, kdy srdce bije pomaleji, než by mělo, a nezrychlí ani při zátěži. Projeví se závratěmi, točením hlavy, zadýcháváním se či ztrátou vědomí.

Náhlé bušení srdce

Při výrazně rychlejším rytmu srdce dochází naopak k tachyarytmii. Jejím hlavním příznakem je palpitace čili náhlý nepříjemný stav spojený s tlakem na hrudi, obvykle doprovázený vnímáním silného a zrychleného tlukotu srdce.

Může být spojený také s dušností, slabostí, točením hlavy, závratí až ztrátou vědomí.

Vedle podávání léků se bradyarytmie řeší voperováním kardiostimulátoru, u tachyarytmie se využívá katetrizace (odstranění té částí srdeční tkáně, kde k poruše dochází), nebo se implantuje tzv. kardioverter-defibrilátor, který koriguje rychlejší srdeční rytmus.

Vrozené vady

V České republice se také ročně narodí asi 500 dětí s vrozenou vadou srdce. Většina z těchto vad postihuje srdeční přepážky, chlopně, tepny i žíly a mění normální průtok krve srdcem.

Některé mohou zůstat léta bez povšimnutí, jiné se projeví hned po narození zrychleným dýcháním, cyanózou (modrým zbarvením kůže rtů a konečků prstu), zvýšenou únavností a poruchou krevního oběhu.

Zatímco některé vady se mohou spontánně vyhojit, jiné je třeba chirurgicky řešit. Česká republika patří dlouhodobě na špičku světové dětské srdeční chirurgie a úspěšně navrací malé pacienty se srdečními vadami do běžného života.

Když chlopně neplní svoji funkci

Pokud srdce funguje jako soustava čerpadel, pak jeho chlopně plní funkce přečerpávacích ventilů. Když dojde k jejich postižení, sníží se čerpací funkce srdce.

Každá chlopeň může být postižena buď nedomykavostí, a pak umožňuje zpětný tok krve, nebo zúžením, kdy brání dostatečnému průtoku krve při svém otevření. Vady chlopní se vyskytují především ve stáří, a to zejména v důsledku jejich degenerativního opotřebení.

Nejčastější vadou je zúžení aortální chlopně, která propouští okysličenou krev ze srdce do těla, jedná se o tzv. aortální stenózu.

Zázrak kardiochirurgie

Ta postihuje asi 2 % dospělé populace především ve vyšším věku. Daná chlopeň časem zvápenatí a její cípy se přestanou pohybovat, a tím plnit svoji funkci. To se projeví dušností, bolestí na prsou a omdléváním.

Podobně častá je i aortální regurgitace neboli nedomykavost aortální chlopně v důsledku prodělané infekční endokarditidy či revmatické horečky. Stejně postižena může být i mitrální (dvoucípá) chlopeň mezi levou komorou a síní.

V méně závažných případech se lékaři snaží o konzervativní léčbu podáváním léků, jinak přistupují k chirurgickému řešení, při kterém je voperována umělá chlopeň.

O srdce je třeba se starat

Správné fungování srdce je pro kvalitní lidský život nezbytné. V důsledku civilizačních chorob se však onemocnění srdce stala ve vyspělých státech, Českou republiku nevyjímaje, nejčastější příčnou úmrtí.

Je proto nezbytné se o srdce dobře starat, věnovat se v dostatečné míře fyzické aktivitě, dbát na zdravou výživu a přiměřenou hmotnost, nepodceňovat vysoký krevní tlak a snažit se kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi.

V neposlední řadě je také důležité nezanedbávat preventivní lékařské prohlídky, které jsou často jedinou cestou, jak zavčas odhalit nastupující onemocnění srdce a začít s ním bojovat. Díky tomu je pak možné předejít těmto zákeřným srdečním onemocněním.

Lidské srdce – dokonalá pumpa života

Srdce je silný sval velký asi jako pěst, který v těle plní funkci jakési pumpy. Svojí nepřetržitou činností zajišťuje, aby se krev a zejména kyslík a živiny v ní obsažené vždy dostaly ke všem buňkám v těle.

Krev zároveň zabezpečuje i odvod odpadních látek a oxidu uhličitého z nich. Srdce člověka se nachází ve středohrudí a tvoří jej dvě síně a dvě komory. S ohledem na proudění krve rozlišujeme velký neboli tělní krevní oběh a malý čili plicní oběh.

Dokonale fungující pumpa

Neokysličenou krev přivádí do pravé srdeční síně dvě duté žíly (horní a dolní). Pravá síň je od pravé komory oddělena tzv. trojcípou chlopní, která brání zpětnému proudění krve. Z komory krev proudí přes plicní chlopeň do plicnice a do plic.

Z plic pak přitéká okysličená krev plicními žilami do levé síně. Jde o tzv. plicní oběh. Přes dvoucípou (mitrální) chlopeň se krev dostane do levé komory.

Jejím stahem je krev následně vypuzována přes aortální chlopeň do aorty a tou pak systémem tepen a vlásečnic do celého těla, jedná se o tzv. velký krevní oběh.

Neúnavný pracant s vlastní hlavou

Srdce pracuje 24 hodin denně bez přestávky. Je také do jisté míry autonomní, podněty k jeho kontrakci vznikají přímo v jeho vlastní svalovině.

Srdce navíc dokáže zásobování buněk těla kyslíkem přizpůsobovat jejich aktuální potřebě, při námaze je například schopno zvýšit výdej krve až pětinásobně. Ovšem i tento neúnavný sval sám o sobě potřebuje kyslík a živiny, aby mohl dobře pracovat.

Nemůže je ale přijímat z krve, která jím protéká, protože rychlost toku i vnitřní tlak v srdci jsou příliš vysoké a mohly by potrhat jemnou síť kapilár.

I srdce je třeba vyživovat

Srdce je proto vyživováno zvenčí. Z aorty, kterou z něj teče okysličená krev do celého těla, vystupují (otvorem ne větším než brčko) dvě věnčité (koronární) tepny.

Ty vytvářejí krajkovou síť kolem srdce, která připomíná věnec, a zásobují srdce kyslíkem a živinami. S jejich nefunkčností je pak spojena řada srdečních onemocnění.

Tyto tepny totiž nejsou nijak propojeny s dalšími tepnami v těle, takže když dojde k jejich ucpání, srdeční tkáň v daném místě nemůže získat kyslík odjinud a odumře.