Čich je považován za „popelku“ mezi lidskými smysly. Americký průzkum provedený v roce 2011 zjistil, že přibližně polovina respondentů ve věku 16–30 let by se raději vzdala čichu než svého chytrého telefonu.
Čich je úzce spojen s našimi emocemi a vzpomínkami, pomáhá ale také odhalovat potenciální hrozby, jako jsou zkažené potraviny, toxické látky – nebo nemoci.
Lidé s břišním tyfem údajně páchnou po pečeném chlebu, lidé se žlutou zimnicí po řeznictví a žlázové onemocnění skrofulóza zanechává na těle pach zatuchlého piva.
Podle některých lékařů by lidé mohli brzo pouhým čichem identifikovat i takové stavy, jako je rakovina nebo poranění mozku.
Nemoc nám nevoní
Studie z ledna 2014 vedená Matsem Olssonem z Institutu Karolinska ve Švédsku se zaměřila na to, jak tuto změnu dokáže člověk vycítit. V rámci studie skupina 40 dobrovolníků očichávala trička, která propotilo dalších 8 dobrovolníků.
Za nejvíce nelibě zapáchající byly označeny ty oděvy, které byly nošeny po aplikaci endotoxinu. O tomto lipopolysacharidu je známo, že nastartuje imunitní systém podobně jako po napadení těla virem nebo bakterií.
Zajímavé je, že rozdíly v tělesném pachu byly zjistitelné již po 4 hodinách od aplikace látky. Čím silnější reakci v organismu vyvolal, tím více nepříjemně jejich tělesný zápach působil.
„Toto byla první experimentální studie, která ukázala, že když jste nemocní, jste cítit jinak,“ uvedl Olsson.
Chvála štítivosti
V tomto případě změna pachů představovala spíše varování před tím, že někomu patrně není dobře, protože jeho imunitní systém je zmobilizován.
Z novějších studiích ale vyplývá, že odpor, který lidé pociťují při čichání nepříjemných pachů, aktivuje vlastní imunitní reakci. Olsson testoval imunitní reakce u lidí vystavených řadě nechutných pachů, včetně sýra, zkvašených ryb nebo zkažených kvasnic.
Zjistil mírné zvýšení imunitní aktivity – tělo se připravovalo na útok a hodlalo se bránit. K detekování potenciálního zdroje nákazy jsou lidé obzvláštně efektivně naprogramováni.
Jak uvedla Valerie Curtisová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM): „Známky nemoci patří k některým z věcí, které lidé shledávají nejvíce odpudivými“ – sem patří například hlen, zvratky či hnis.
Samotný pocit odporu pak není nic jiného, než způsob, jak se vyhnout věcem, které by mohly člověku uškodit.
Středně dobří čichači
Co se citlivosti čichu týče, na základě prostého počtu neuronů v čichových cibulkách uložených v mozků si lidé ve třídě savců nevedou špatně. Ačkoliv zaostávají za psy, mohou být lepšími „čichači“ než krysy a myši.
Jak ukázala studie z časopisu Chemical Senses, trénované myši prokázaly schopnost vyčmuchat traumatické poranění mozku, které způsobilo změnu zápachu moči.
Největší překážkou v plném rozvoji potenciálu může představovat fakt, že nejsme zvyklí čichu věnovat tolik pozornosti. Řešením by mohly být tzv.
elektronické nosy, technologické řešení, které se v posledních letech vyvíjí mílovými kroky, a už nyní se osvědčuje v praxi.