Ačkoli ji považujeme za exotickou nemoc, malárie byla po staletí v Evropě doma, vymýcena tu byla až v druhé polovině 20. století. Jenže s oteplováním klimatu roste riziko, že se vrátí, a bude nebezpečnější. Na tropickou variantu totiž stále umírá statitisíce nakažených každý rok.

Malárie je infekce trochu jiného typu, než si automaticky představíme. Nevyvolávají ji viry ani bakterie, ale parazitičtí prvoci. Česky se jim říká zimničky, latinským názvem Plasmodium, což je označení rodu.

Malárii u člověka způsobuje hned několik druhů, další napadají jiné savce, ale i plazy a ptáky. Podle druhu zimničky se průběh nemoci liší v závažnosti. U všech ale léčbu komplikuje schopnost zimničky skrývat se před imunitním systémem uvnitř buněk.

Tak dokáže dlouho bez povšimnutí setrvávat v těle, vyvíjet se a masivně pomnožit. A to je další háček, prvok prochází několika stadii, což ztěžuje reakci imunity. Jakmile se vytvoří protilátky proti určité formě parazita, změní se v jinou.

První lék

Dlouho zůstával jediným lékem chinin. Jeho slabina spočívá v tom, že zabírají jen na určité stadium prvoka. Vedle proměnlivosti komplikuje léčbu i schopnost prvoka vytvářet si odolnost vůči lékům.

Proto se používá řada přípravků, k velmi účinným vedle chininu patří artemisinin z pelyňku, objevený čínským výzkumem.

Na stejný problém jako léky naráží i vývoj vakcín. Aby byly účinné, měly by zasáhnout různá vývojová stadia prvoka. To je ale obtížné, když prvok při vývoji mění nejen tvar, ale i povrchové molekuly, které vyvolávají imunitní reakci.

A tak některé středoafrické státy v roce 2016 sáhly po vůbec první dostupné vakcíně Mosquirix, ačkoli její účinnost nedosahuje ani 40 %.

Ghanské úřady se kromě toho loni rozhodly pro očkování malých dětí modernější vakcínou R21/Matrix-M, která má sice asi 77% účinnost, jenže klinické zkoušky ještě kompletně nedoběhly.

Vyhlídky jsou nejisté

Rýsují se ale i jiné možnosti ochrany než jen očkování. Jednou z nich je náhodný objev farmaceutů z GlaxoSmithKline, na který narazili během vývoje jiného léku.

Zjistili, že běžná bakterie, označená TC1, zastavuje vývoj zimničky v komárech a tedy přenos nemoci. Další testy ale musí ukázat, nakolik je tento objev prakticky využitelný.

Jinou šancí by mohl být americký výzkumný projekt genetického inženýrství, který ma za cíl upravit komáry tak, aby se v nich parazit nedokázal vyvíjet.

Každopádně času moc nezbývá. I když u nás ročně zaznamenáváme pouhé jednotky případů, navíc dovezené z exotických cest, s klimatickými změnami narůstá riziko říření malárie do Evropy.

Vědci už vytipovali země, kde se může infekce začít šířit a nejde jen o oblasti kolem Středomoří, ale i Maďarsko.