Kdy se hodí říct „na zdraví“ a u kterého pití vám naopak mozkem hlodá červíček pochybností, zda je vůbec rozumné si ho nalít?
Mléko způsobuje řídnutí kostí a neumíme ho strávit? NE!
Možná jste zaslechli, že kravské mléko způsobuje záněty nebo po něm řídnou kosti. Jak to tedy je? Mléko není vhodné pro osoby s alergií na mléčný cukr nebo mléčnou bílkovinu. S řídnutím kostí je to naopak:
Jde o skvělý zdroj vápníku (který mimochodem díky laktóze a aminokyselinám v mléku lépe vstřebáme), pomáhá zajišťovat správný pohyb svalů, srážení krve a dokonce pozitivně ovlivňuje hybnost spermií.
Krom toho v něm najdete vitaminy A, B1, B2 a D a selen, což je spolubudovatel naší imunity. Ale k čemu to, pokud mléko nestrávíme?
Člověk je jediný savec, který pije mléko i dospělosti.„Většina Evropanů umí mléko strávit, ale v rámci vývoje jde v podstatě o novinku. Přizpůsobili jsme se teprve před 5000 lety,“ vysvětluje antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu.
Výjimkou jsou obyvatelé z „teplých krajů“, kde je procento těch, kteří si mohou bezstarostně nalít sklenici mléka nižší. Pokud jde o Sicilany a Kréťany, spočítali byste je na prstech jedné ruky.
A mimochodem, enzym pro zpracování laktózy bychom marně hledali u většiny Asiatů…
Pití vína snižuje riziko infarktu? ANO!
Cinknutí skleniček, úsměv, družný hovor. Lze chvilkám nad vínem přiřknout i zdravotní pozitiva? Už v roce 1991 publikuje francouzský lékař, profesor a nutriční specialista Serge Renaud (1927–2012) svoji světoznámou studii.
Získá si tím přízvisko „otec francouzského paradoxu“. Nebudeme si nic nalhávat, jeho krajané nežijí zrovna nezdravěji. Navíc v průměru každý dospělý Francouz v době Renaudova výzkumu vypije úctyhodných 67 litrů vína za rok.
Jenže… efekt je, pokud jde o sklony k mrtvici, preventivní. Samozřejmě při konzumaci v rozumné míře. Jak je to možné?
Víno totiž obsahuje antioxidant resveratrol, který podle Renaudovy studie působící proti krevním sraženinám. Platí to zejména pro červené víno, kde litr obsahuje asi 0,2 až 5,8 miligramů resveratrolu, samozřejmě v závislosti na odrůdě.
Bílé víno má jeho obsah nižší. Důvod není překvapivě v odrůdě, ale faktu, že se lisuje kratší dobu a tudíž slupka a dužnina hroznu nejsou tak dlouho pospolu. Resveratrolu se také přičítají skvělé preventivní účinky, pokud jde o rakoviny prostaty.
Průkazné studie ale zatím chybějí. A když jsme u červeného a bílého vína, přidáme ještě jeden mýtus: Řada lidí si myslí, že se růžové víno vyrábí smícháním těchto dvou. To ale z většiny není pravda. Růžové se vyrábí z modrých hroznů krátkou macerací.
Cola vám rozleptá žaludek a sklovinu. NE!
Coca-Cola je zprvu inzerovaná jako léčivo. Dodá prý sílu mužům, ženám i dětem. Není se co divit, obsahuje totiž dvě ingredience, které v ní dnes už nenajdete: kokain a víno! Do kampaně za její skvělé účinky na tělo i duši se zapojí řada lékařů.
Z dnešního pohledu je naprosto šokující, že alkohol a návyková droga používaná jako lokální anestetikum jsou doporučovány i mladičkým konzumentům.
Alkaloid z jihoamerického keře rudodřevu koky (Erythroxylon coca) z nápoje mizí už roku 1929. Namísto něj vás v Cole povzbudí kofein. Je ale pravda, že jde o tekutinu tak agresivní, že do 24 hodin vše rozpustí?
Cola obsahuje kyselinu citronovou a fosforečnou – a všeobecně asi nejvyšší podíl kyselin mezi běžnými nápoji. Mohla by nám rozleptat žaludek? Ne.
Koncentrace je natolik malá, že takovou paseku způsobit nedokáže, ostatně, jinak by rozleptala i plechovku, ve které se prodává. Paradoxně, studená Cola-Cola podávaná po lžičkách naopak pomáhá zklidnit žaludek.
Může za to kyselina fosforečná, která v něm potlačuje působení cukrů. Pokud jde o zuby, Cola jim neprospívá. Jeden litr obsahuje až 108 gramů cukru, tedy více než 27 kostek!
Káva je zdravá. ANO! Pokud to nepřeháníte…
Extrémně zvyšuje tlak a je rakovinotvorná. Také jste to o kávě slyšeli? Kofein skutečně těm, kteří kávu nepijí často, dokáže zamávat s krevním tlakem. Ovšem jen krátkodobě. Trvalé zvýšení krevního tlaku rozhodně nezpůsobuje.
Kávová zrna obsahují na 200 složek a to včetně zdraví prospěšných přírodních antioxidantů. Ze čtyř šálků kávy denně jich překvapivě vaše tělo získá srovnatelně až více, než z půl kilogramu ovoce a zeleniny. A pokud jde o rakovinu, to je už úplný nesmysl…
„Káva je zázračná. Je to lék, který dokáže zachraňovat životy,“ domnívá se profesor medicíny z Harvardovy univerzity Sanjiv Chopra (*1949). Jak je to tedy s rakovinou a kávou? Přesně naopak! Čtyři šálky kávy denně u žen snižují riziko rakoviny o 25 procent!
A samozřejmě, jako vždy platí, že všeho s mírou. „Zdravotní přínos kávy jistojistě závisí na dávce. Rozumná spotřeba se pohybuje do čtyř šálků denně,“ dodává Australan, doktor Vance Matthews (*1935), jeden z autorů studie.
Zelený a černý čaj jsou z různých rostlin. NE
Padá na vás únava a kávu nepijete? To je jednoduché, udělejte si čaj! Na rozdíl od kávy má trvalejší účinky. Neplatí ale úplně, že čím déle budete čajové lístky louhovat, tím účinnější čaj si připravíte.
Pokud to přeženete, výsledkem bude hořký nálev nevábné chuti. Čím temnější čaj, tím efektivnější? Ani to není pravda. Černočerný čaj vás nemusí zdaleka tak nabudit, jako zelený, nebo dokonce bílý či žlutý. A jak to vlastně s těmi „odrůdami“ je? Je černý čajovník, zelený …?
Oproti zažité představě pochází zelený a černý čaj ze stejné rostliny. Stejně jako u čaje bílého, žlutého nebo červeného, jde stále o tentýž čajovník. Tak kde se berou všechny ty druhy čaje? Úpravou. Sušením, fermentací a oxidací.
Díky nim získávají čaje různou barvu i chuť. Onou rostlinou je čajovník čínský (Camellia sinensis), ze kterého se používají poupata a listy, výjimečně také větvičky a stonky, pokud se někdo rozhodne pro přípravu kukiči. Jde o u nás nepříliš známý japonský čaj s lehce oříškovou chutí.
