Císař Svaté říše římské Jindřich IV. (1050–1106) povolá v dubnu roku 1085 na dvorský sjezd do německé Mohuče českého knížete Vratislava II. (kolem 1033–1092). Zde mu dává královskou korunu, ovšem nikoli dědičně.
Odměňuje se mu za vojenskou pomoc, kterou mu Vratislav poskytl při italském tažení u Milána v roce 1081. Slavnostní korunovační ceremoniál proběhne 15. června roku 1085 (některé prameny uvádějí rok 1086) na Pražském hradě.
Vratislavovi položí korunu na hlavu sám trevírský arcibiskup Egilbert (†1101). Jakou korunu ale Vratislav II. přijímá? O tom, jak vypadala, vypovídají královské denáry ražené za Vratislavovy vlády.
Na jejich lícové straně najdeme obrázek korunovaného panovníka.
„Zlatá koruna se skládala z čelenky, čtyř kamar ve tvaru křížů či lilií, z přívěsků pod spánky (pendilie) a z temenní obroučky s křížem,“ popisuje ji český historik Vratislav Vaníček (*1947).
Koruna zřejmě připomíná římskoněmecký císařský klenot, který na své hlavě v 10. století nosil Ota I. Veliký (912–973). Diadém tohoto typu najdeme i na Vratislavově hlavě, zobrazené ve znojemské rotundě.
Podle maleb na stěnách mají kamary tvar lilií a v koruně nechybí ani biskupská čepice mitra. Kromě toho korunovační klenoty tvoří i žezlo, plášť a kopí svatého Mořice.
Návrat do Německa se nekoná
Současný český historik Martin Wihoda tvrdí, že Vratislav II. získal stejnou korunu, jakou roku 1000 vkládal v polském Hnězdně římskoněmecký císař Ota III. (980–1002) na hlavu polského krále Boleslava I. Chrabrého (967–1025).
Další z teorií říká, že koruna pocházející z Německa byla vrácena zpátky do země svého původu, protože Vratislav II. nezískal královský titul dědičně. To ovšem vyvrací současný historik Jan Boněk.
Podle něj sice o českých korunách mezi lety 1085 a 1346 nemáme téměř žádné informace, ale jedním dechem dodává, že „z autentických poznámek je nezpochybnitelné, že Vladislav II. (druhý český král) byl korunovaný nejstarší korunou Přemyslovců, královskou obloukovou korunou svého děda krále Vratislava“.
Z toho vyplývá, že koruna zůstala u nás. Boněk si myslí, že ji ceremoniáři použili minimálně při korunovacích dalších českých králů Vladislava II. (kolem 1110–1174) a Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230). Kam se ovšem později poděla a proč se nedochovala dodnes?
Došlo k roztavení šperku?
Koruna byla pravděpodobně roztavena na příkaz českého krále Karla IV. (1316–1378), který se v roce 1346 rozhodne vyrobit pro svoji korunovaci nové klenoty.
Jestli ale současná česká královská koruna v sobě skutečně skrývá zbytky zlata z původní přemyslovské koruny, na to odpověď dosud nemáme.
Jisté je, že přemyslovská koruna se na Pražském hradě podle dobových zmínek vyskytuje naposledy roku 1337. Poté o ní dalších devět let nemáme zprávy, a v roce 1346 už všichni mluví jenom o klenotech Karla IV.
