Něžný David Šedobradý, chytrá Flo, rošťácký William – celých 10 let svět sledoval rodící se hvězdu Jane Goodallové a její příběhy o šimpanzích v Tanzanii. Panující představa, že tento lidoop je nezkaženou proto-verzí člověka, ovšem brzy vzala za své. Mezi dvěma komunitami vypukla brutální vyhlazovací válka.
Šimpanzí samec Godi z klanu Kahama byl spatřen naposledy živý 7. ledna 1974. Ten den jako jindy pojídal ovoce na stromě a hleděl si svého, když ho přepadl gang šesti samců z konkurenčního Kasekelského klanu.
Tiše se připlížili na území ovládané jeho tlupou a přesilu využili k násilnému útoku. Godi se stal první obětí konfliktu, o kterém se mluví jako o „Čtyřleté válce“.
Bylo to vůbec poprvé, kdy výzkumníci pozorovali primáty podílet se na chladnokrevném a promyšleném zabíjení.
Ticho před bouří
První náznaky nadcházejícího konfliktu se objevily už na začátku roku 1970. Kasekelská komunita šimpanzů, kterou posledních 10 let Goodallová studovala, se po smrti bývalého vůdce začala štěpit.
Sedm dospělých samců, tři matky a jejich mláďata trávili stále více času v jižní teritoriální oblasti. Do roku 1972 se tato skupina zcela vyčlenila a vytvořila vlastní společnost na jihu, známou jako Kahama. Vztahy byly napjaté.
Vzájemná setkání končila výhrůžkami a úprkem obvykle té skupiny s menším počtem samců.
Na válečné stezce
Toto chování zpočátku výzkumníci přisuzovali běžnému teritoriálnímu chování. Vzájemné bojůvky ale eskalovaly až k 7. lednu 1974 a přepadení samce Godiho, což se označuje jako začátek Čtyřleté války.
V jejím průběhu členové Kasekelského klanu ubili k smrti všech šest samců a jednu samici z Kahamy. V jednom případě byla oběť nalezena zohavená a brutálně znetvořená. Další dvě samice se pohřešovaly a byly označeny za mrtvé.
Tři zbývající, zbité a znásilněné, unesli samci zpět do původního klanu. Výsledkem války tak byla eliminace konkurenční skupiny a anexe jejího území.
Ani první, ani poslední
Důkazů o tom, že by zvířata zabíjela členy svého vlastního druhu, byly do té doby jen vzácné, a těch několik známých případů bylo biology označeno za nehodu. Darwinův přirozený výběr měl koneckonců eliminovat vražedné násilí.
Zabíjení a vedení válek bylo považováno za výhradně lidskou „specialitu“. Goodallová světu ukázala, že představa „ušlechtilých divochů“ s mírumilovnější povahou neschopných páchat násilné činy, je skutečně jen mýtus.
