Domů     Proč mozek necítí bolest?
Proč mozek necítí bolest?
10.11.2023

Mozek je ohromnou směsicí různých typů tkání a buněk, obdařených nekonečnou řadou rozličných funkcí. Jedna věc mu ale schází – receptory bolesti. Je to tak, mozek bolest skutečně necítí!

Puntičkáře teď možná napadne, že jde o zcela nesmyslnou větu. Mozek přeci bolest cítí či vnímá – v tom smyslu, že ji vyhodnocuje z receptorů po celém těle. Bez mozku bychom samozřejmě nikdy nepoznali, že nás něco bolí.

Ovšem nikdy náš ústřední orgán nedojde k takovému závěru, že nás bolí samotná mozková tkáň! Pokud by vám teoreticky někdo otevřel lebku a dloubl vás do mozku, nezabolí to ani trochu.

Kdyby nás někdo takto píchal do mozku, ani bychom to nezaznamenali. Ještěže je chráněn lebkou! Foto: Engin_Akyurt / Pixabay.
Kdyby nás někdo takto píchal do mozku, ani bychom to nezaznamenali. Ještěže je chráněn lebkou! Foto: Engin_Akyurt / Pixabay.

Koncert na operačním sále?

reklama

Zvláštní vlastnost mozku má minimálně jednu velkou výhodu. Lékaři mohou bez obav provádět chirurgické operace bez jeho umrtvení, a tedy při plném vědomí pacienta.

Během zákroku na mozku může nemocný normálně komunikovat, někteří při tom i hrajou na hudební nástroj! Proběhly už pokusy s houslemi, kytarou, trubkou či klarinetem.

Pro chirurgy to může mít velký význam. Při odebírání nádoru či jiném velkém zásahu hned mají přehled o tom, zda nedošlo k narušení důležitých funkcí. Jestli všechno stále funguje tak, jak má…

Na operaci mozku vás lékaři nemusí uspávat. Můžete během ní klidně i hrát na housle. Foto: Niekverlaan / Pixabay.
Na operaci mozku vás lékaři nemusí uspávat. Můžete během ní klidně i hrát na housle. Foto: Niekverlaan / Pixabay.

Stateční strážci

Za vším stojí nocireceptory, jeden z pěti základních druhů nervových receptorů, kterými je vybaveno naše tělo. Jejich velkou výhodou je neschopnost adaptace, tedy zvyknutí si na jistý dráždivý podnět – proto na něj vždy zareagují bolestí!

Naštěstí, protože mnohdy nám tak mohou i zachránit život. Kdybychom třeba neucukli od horkých plamenů, mohli bychom uhořet. Pokud by nás bolest na hrudníku neupozornila na infarkt, nejspíš by taková událost vždy skončila smrtí.

V mozku však žádné nocireceptory nikdy nevzniknou! Buňky, které jsou v prenatálním stádiu odpovědné za jejich vytvoření, se až příliš liší od mozkových, přidělujících orgánu tu spoustu důležitých funkcí.

Nejspíš vás ale teď napadá zásadní otázka. Když na mozku nemůže nic bolet, proč nás tak urputně někdy bolí hlava?

Žádná záhada!

Odpovědí v tomto případě může být mnoho. Záleží na příčině, kvůli které bolest hlavy vznikla. Vypili jste za celý den jen malou sklenici vody? Pak za to jistě může dehydratace!

Když se tělo při nedostatku vody snaží zajistit rovnováhu, dochází k pohybu tekutiny směrem z mozku. To může vytvářet tlak na meningy, blány mezi mozkem a lebkou, v nichž je na rozdíl od mozku nocireceptorů požehnaně. Pokud tkví příčina bolesti v tomhle, stačí se napít vody!

Složitější je to v případě, kdy vás bolí hlava z napětí svalů, nečasněji ramen a krku. Což se přesune až k velké citlivosti ve svalech hlavy! Za takové napětí často může špatné držení těla, třeba při dlouhém sezení u počítače. Ale třeba i nedostatek spánku nebo stres.

Mozek za bolest hlavy nemůže, příčinu je třeba hledat jinde. Foto: Geralt / Pixabay.
Mozek za bolest hlavy nemůže, příčinu je třeba hledat jinde. Foto: Geralt / Pixabay.

Zmrzlina a přízraky

Hlava však může bolet i z méně častých příčin, třeba když rychle sníme zmrzlinu či něco studeného a stáhnou se nám cévy v krku.

Nebo kvůli záhadnému Hortonově syndromu, trýznivé bolesti kolem oka, která se vrací i vícekrát denně po dobu několika měsíců nebo let!

Tak trochu tajemstvím je však i pravý původ migrény, doprovázené často nevolností, světloplachostí či dokonce viděním různých přízraků.

A s příčinami bolesti bychom samozřejmě mohli pokračovat. Jakkoliv je však seznam dlouhý, pokaždé v hlavě či kolem ní bolí něco jiného. Mozek to nikdy není!

A není v tom sám!

Nocireceptory nenajdeme ani v ledvinách. Pokud přesto cítíte při onemocnění ledvin nesnesitelnou bolest, nejspíš pochází odjinud – z močovodu nebo ledvinového pouzdra.

Překvapivě chybí receptory bolesti i v kostech! Když se třeba kopnete do holeně, bolí vás okostice, vazivový obal, který kost pokrývá.

A podobně je to i s játry. Pokud máte pocit, že vás bolí, může to být pouze jejich vnější membrána. Uvnitř důležitého orgán nenajdeme nocireceptor ani jeden!

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz