O potopě světa, rozpoutané z božské příčiny, při které je zachráněna jen hrstka spravedlivých lidí a zvířata na plavidle, hovoří nejen Bible, ale i řada dalších dochovaných spisů různých kultur. Boj s velkou vodou tak lidstvo provázel od nepaměti.
V dnešní době se však vyostřuje, a tak představitelé nejohroženějších zemí a měst přicházejí s novými prostředky boje s ní. Dá se s velkou vodou skutečně účinně bojovat?
Město pod vodou
Potápění města mají na svědomí jak přírodní podmínky – jadranská tektonická deska, na které Benátky leží, se podsouvá pod apeninskou a způsobuje pohyby v podloží – tak činnost člověka, zejména postavení továren a kanálu pro ropné tankery v průmyslové oblasti Portho Marghera.
Na potápění Benátek může mít vliv i 30 milionů turistů, kteří každý rok město navštíví. V listopadu 2019 zpustošily město katastrofální povodně. Od té doby se výskyt záplav v Benátkách raketově zvýšil.
Náměstí svatého Marka, historické a turistické centrum města, bylo v prvním desetiletí 20. století zaplaveno méně než 10krát ročně. V každém z posledních pěti let bylo zaplaveno 60krát.
Bude to stačit?
Italská vláda se upíná k projektu Mose Project, pojmenovaném po proroku Mojžíšovi, před kterým se rozestoupilo Rudé moře. V rámci něj by měla vzniknout síť protipovodňových zábran v kritických místech, tedy v přístavech Lido, Chioggia a Malamocco.
Ty by měly zabránit proniknutí mořské vody do laguny, ve které se Benátky nacházejí, i do vnitrozemí. Bariéru bude tvořit 78 uzavíratelných bran, které bude možné vztyčit za pouhých 30 minut.
První fáze projektu, chránící Náměstí svatého Marka už byla dokončena v roce 2020, celý projekt by měl být funkční do roku 2025. Kritici se domnívají, že Mose bude hotový pozdě, a navíc hladina moře brzy stoupne o více než 3 metry, před kterými je „Mojžíš“ schopen Benátky ochránit.
