Kdy a kde vznikl sendvič? Jde o anglickou specialitu? Za vynálezem obloženého chleba skutečně stojí Angličané, konkrétně lord John Montagu, hrabě ze Sandwiche (1718–1792), po němž pokrm také dostal svůj název. Jídla, která se dají vzít s sebou nebo koupit tzv. přes ulici, jsou ale běžná už ve starověku.
Šlechtic John Montagu, hrabě ze Sandwiche (1718–1792), patří mezi nadšené karbaníky a většinu času tráví u hracího stolu. Nechce se příliš zdržovat ani jídlem. Proto rozkáže svému sluhovi:
„Dones mi kus chleba s plátkem roštěnky!“ Sluha jeho přání splní. Namaže dva plátky chleba máslem a vloží mezi ně tenký plátek pečeného masa. Lord Sandwich, jenž se stává kancléřem univerzity v Cambridgi, je na svůj vynález patřičně hrdý.
Nerozhodí ho ani kolegové, kteří tvrdí, že obložené chleby jedli už staří Římané. Mají ovšem pravdu. Jídlo, které se dá připravit a vzít si ho s sebou a sníst později, je běžné už ve starověku. A nejde jenom o předchůdce sendvičů.
K zelí přidá uzené hovězí
Ve Spojených státech mimo jiné vznikl oblíbený sendvič Reuben. Američanovi Arnoldu Reubenovi (1883–1970) se podaří se svou restaurací třikrát zkrachovat, než na rohu 82. ulice a Broadwaye v New Yorku konečně otevře podnik, který ho proslaví.
Na jídlo sem každý den chodí i Židé. Reuben ví, že vepřovou šunku nejedí, a proto pro ně vymyslí jinou náplň do sendvičů. „Většina Židů připlula do Ameriky z východu Evropy. Jedli většinou chleba a kyselé zelí,“ uvědomí si.
V roce 1914 jim začíná údajně nabízet sendvič se zelím – stravu, na kterou jsou zvyklí, a přidá k tomu uzené hovězí… Vynález sendviče Reuben je však někdy připisován zelináři Reubenu Kolakofskému, jenž recept na toto jídlo údajně vytvořil roku 1922 v hotelu Blackstone v Omaze.
Výdejna pro vojáky
Také fast foody nejsou žádnou moderní vymožeností. Znaly je už starověké civilizace. Godin Tepe, archeologické naleziště v horách na západě dnešního Íránu, objevené už v 60. a 70. letech 20. století, obývali lidé již kolem roku 5000 př. n. l.
Archeologové zde v minulosti narazili u jedné budovy v centru, datované přibližně do roku 3200 př. n. l., na dvě nezvykle velká okna. Uvnitř nechyběl krb, zbytky jídla včetně ovčích a kozích kostí či sušené čočky. Dále se tu nacházela spousta misek.
Podle odborníků objev naznačuje, že také mohlo jít o restauraci rychlého občerstvení. Victoria Badlerová z kanadského archeologického týmu ovšem podotýká, že okna mohla sloužit i pro rozdávání zásob vojákům. Egypťané už někdy kolem roku 500 př.
n. l. prodávali „přes ulici“ jídlo zhotovené z divokých kuřat, cibule a trochy obilí. První starověké fastfoody se ale objevují i v jižní a východní Asii. Jejich sortiment je samozřejmě trochu jiný než u Římanů či v Egyptě.
Nejoblíbenějším jídlem jsou zde různé druhy nudlí. Obyvatelé na Středním východě zase dávají přednost plněným chlebovým plackám nebo falafelu, kuličkám z cizrnové hmoty.
