Když se vládcem Velké Moravy stává kníže Rostislav († po r. 870), požádá papeže Mikuláše I. (†867), aby z jeho země udělal samostatnou církevní provincii a poslal mu biskupa.
Neuspěje, a tak se obrací k východořímskému císaři Michalovi III. (840–867), kde má více štěstí.
Do Čech díky Michalově iniciativě přicházejí v roce 863 misionáři, soluňští bratři Cyril (827–869) a Metoděj (813–885). Opravdu se jejich zásluhou obyvatelé našeho území poprvé setkávají s písmem?
Nedávné výzkumy svědčí o tom, že tak nepolíbení zřejmě nebyli. Podle objevu publikovaného v roce 2021 se s ním mohli setkat už předtím. Na žeberní kost tura s runovým nápisem, pocházejícím z doby kolem roku 600, tehdy narazili archeologové v Lánech u Břeclavi.
Šlo o příklad staršího futharku, písma germánských kmenů žijících na území dnešního Německa a Skandinávie. Objev dokazuje velmi těsné kontakty mezi Slovany a Germány v dané době.
„Poprvé máme v ruce vědecky podložený důkaz, že Slované přišli do kontaktu s písmem ještě předtím, než se u nich rozšířila hlaholice Cyrila a Metoděje,“ vysvětloval tenkrát archeolog Jiří Macháček z Masarykovy univerzity v Brně. Soluňští bratři totiž přišli na Velkou Moravu až na jaře roku 863.
Dvouramenný kříž
Kromě písma, tedy hlaholice je s nimi spojován i dvouramenný kříž, který dnes můžeme vidět na třech státních znacích, kromě Maďarska a Slovenska i na litevském. V letech 1991–1995 dokonce nechyběl ani na běloruském.
Kratší příčné břevno znázorňuje křesťanský symbol – tabulku, na kterou měl Pilát Pontský (římský prefekt v letech 26–36 n. l.) napsat Ježíšovo jméno a jeho vinu.
Symbol tohoto kříže přinesli na Velkou Moravu právě slovanští věrozvěstové. V heraldice ho ve stříbrné barvě na červeném štítu poprvé používá uherský král Béla III. (1172–1196) v roce 1190.
Nevhodný svátek
Od kdy vlastně svátek příchodu slavíme? Roku 1863 v klášteře ve Velehradě slaví tisíc let od příchodu Cyrila (826/827–869) a Metoděje (813/815–885) do našich zemí.
Ovšem spojování věrozvěstů přímo s Velehradem je zavádějící, protože v místě, kde dnes stojí hlavní chrám, nepůsobili. Centrum jejich učení tvořilo s největší pravděpodobností dnešní Staré Město u Uherského Hradiště.
Na zásluhy obou bratří Cyrila (826/827–869) a Metoděje (815–885) upozorňuje svým listem „Grande munus“ vydaným 30. září 1880 papež Lev XIII. (1810–1903).
Zároveň jako datum pro oslavu jeho svátku určuje 5. červenec. Pravoslavná církev slaví tento svátek 11. května podle juliánského kalendáře. Přesunutí mělo patrně důvod zastínit připomenutí upálení mistra Jana Husa (6. července).
Tehdy měli věrozvěsti podle tradice na Velkou Moravu dorazit. Přesný den jejich příchodu ale neznáme, ví se jenom, že se u nás objevili na jaře roku 863.
Kostel a pomník
Jak je to s památkami na bratry v jejich rodné Soluni? V severní části města Soluň je kostel zasvěcený Cyrilu a Metodějovi. Poblíž něho byl v roce 2008 na jejich počest vybudován pomník ve tvaru rozevřené knihy.
