Domů     Smlouva mezi papežským stolcem a třetí říší: Kardinál Pacelli přistoupil na pletky s Hitlerem
Smlouva mezi papežským stolcem a třetí říší: Kardinál Pacelli přistoupil na pletky s Hitlerem

Kardinál Eugenio Pacelli rozjímá v tichu pokoje jednoho švýcarského sanatoria. Ačkoli má nervy na pochodu, snaží se zklidnit a ponořit se do svých myšlenek. Zítra, 10. září 1933, ho čeká nepříjemná povinnost.

Ratifikuje smlouvu Svatého stolce s nacistickým Německem. Jenom on sám v nitru duše přitom ví, jaký má na Adolfa Hitlera vlastně názor…

V rodině italského církevního právníka Filippa Pacelliho přichází v roce 1876 na svět syn Eugenio (+1958), budoucí papež Pius XII. Otcova profese i jeho předurčí pro církevní kariéru.

Je vychováván v přesvědčení, že papež je dokonalý a neomylný. „Nikdo na světě, vláda žádného státu nemůže zpochybňovat rozhodnutí Svatého otce,“ vštěpuje chlapci Filippo. To se promítne v Eugeniových názorech.

Už na přelomu 19. a 20. století jako mladý nadějný právník pracuje na nových církevních zákonech.

reklama

Jeho verze právních předpisů, vydaná roku 1917 pod názvem Kodex kanonického práva, poskytuje papežům podklady proto, aby jejich výsadní postavení nikdo nemohl ani slůvkem ohrozit.

Pacelliho Kodex, propagující absolutní autoritu papeže, se šíří mezi katolickým duchovenstvem po celém světě rychlostí blesku.

Příležitost uplatnit své zákony v praxi dostává mladý právník záhy, když se ve 20. letech minulého století stává apoštolským nunciem, velvyslancem Vatikánu, v německém Mnichově.

Jako kardinál a od února 1930 sekretář papeže Pia XI. (1857–1939) pak usiluje o říšský konkordát, smlouvu mezi papežským stolcem a třetí říší.

Ochotného partnera k jednání nachází ale až v roce 1933 v novém říšském kancléři Adolfu Hitlerovi (1889–1945).

Pius XI. s nacisty po noci dlouhých nožů nechce nic mít. FOTO: Museo Nazionale Alinari della Fotografia/Public domain
Pius XI. s nacisty po noci dlouhých nožů nechce nic mít. FOTO: Museo Nazionale Alinari della Fotografia/Public domain

Volné ruce pro zvěrstva

Kancléř slibuje Pacellimu, že němečtí katolíci budou pod ochranou státu a katolické školy i duchovenstvo si budou užívat štědré státní podpory. „Církev se stáhne z politické scény,“ přistupuje pak na Hitlerův požadavek nuncius.

„Pacelliho záruky, že se nebude vměšovat do našich záležitostí, nám dávají volné ruce k řešení židovské otázky,“ chlubí se vzápětí Hitler na zasedání vlády 14. července 1933.

Sám se ke katolické církvi staví jinak na veřejnosti a jinak v soukromí. „Církve jsou součástí života německého národa,“ prohlašuje v únoru 1933 v říšském sněmu.

„Jste buď křesťan, nebo Němec, nemůžete být obojí,“ ušklíbne se ale pohrdlivě na jedné soukromé akci o měsíc později…

„To, že Vatikán uzavírá smlouvu s novým Německem, se rovná uznání nacionálně socialistického státu katolickou církví,“ píše Hitler členům své strany 22. července 1933.

Sotva se o tom ale dozví Pacelli, okamžitě v článku otištěném 26. a 27. července 1933 ve vatikánských novinách L´Osservatore Romano popírá, že by s německým nacionálním socialismem v čemkoli souhlasil.

Jediným důvodem vzájemné smlouvy je podle něj uznání Kodexu, tedy církevního práva německou říší. Dohodu si zkrátka každý vykládá po svém…

Podpis Konkordátu 20. července 1933. Pacelli první zleva. FOTO: Bundesarchiv, Bild 183-R24391 / Neznámý autorUnknown author / Creative Commons/CC-BY-SA 3,0, CC BY-SA 3.0 DE
Podpis Konkordátu 20. července 1933. Pacelli první zleva. FOTO: Bundesarchiv, Bild 183-R24391 / Neznámý autorUnknown author / Creative Commons/CC-BY-SA 3,0, CC BY-SA 3.0 DE

Hákové kříže zdobí katedrálu

„Jelikož perzekuce a likvidace Židů v Německu se teď staly státní politikou, smlouva právně zavazovala německou katolickou církev k mlčení v případě násilí na Židech,“ uvádí v Piově životopisu současný britský autor John Cornwell.

Katolická církev se nechtěně stává spoluviníkem perzekuce Židů. Tisíce kněží po celém Německu vydávají jako na běžícím pásu osvědčení o árijském původu, vystavené na základě matričních zápisů o křtech a sňatcích.

Výhodné podmínky pro vzdělávání katolíků na vysokých školách vznikají na úkor židovských studentů.

Nuncius Pacelli konečně prohlédne, s kým se to zapletl. Podpisu dohody se ale už vyhnout nemůže. V berlínském chrámu svaté Hedviky se po ratifikaci smlouvy mezi třetí říší a Vatikánem konají v září 1933 děkovné bohoslužby.

Mezi katolickými korouhvemi probleskují nacistické vlajky s hákovými kříži. V závěru mše se prostorami katedrály nesou tóny písně Horst Wessel Lied, hymny Hitlerovy NSDAP.

„Blahopřeji říši k éře nového smíření,“ prohlašuje arcibiskup Conrad Gröber (1872–1948). Nadšení ovšem střídá zklamání. Smlouva totiž nerozlišuje náboženská sdružení od těch politických. Přichází doba likvidace i těch nejnevinnějších spolků spojených s církví.

„Ruší i katolické šicí kroužky,“ vyčítá Pacellimu nespokojený kardinál Adolf Bertram (1859–1945) už 4. října 1933.

Kardinál Pacelli je právě korunován papežem. FOTO: Neznámý fotograf/Creative Commons/Public domain
Kardinál Pacelli je právě korunován papežem. FOTO: Neznámý fotograf/Creative Commons/Public domain

Vatikán rozčílí noc dlouhých nožů

Pacelli se nyní snaží taktizovat. „Jestli nebude mít katolická církev v Německu podmínky pro svoji činnost, papež bude protestovat,“ hrozí Hitlerovi.

Ten potřebuje uklidnit situaci a na schůzku s vatikánským sekretářem proto vysílá říšského ministra Rudolfa Buttmanna (1885–1947), kterému se daří natahovat jednání a oddálit papežské protesty.

Pius XI. nakonec ve vánočním kázání Hitlerův režim nekritizuje, jak měl původně v úmyslu.

Ještě dlouho ale trvá, než se jednání pohnou o kus dál. Teprve při schůzce německých biskupů s říšskou vládou se 29. června 1934 podaří uzavřít kompromis. Šicí kroužky už teď nejsou v ohrožení.

Návrh o smíru ale tentokrát smete ze stolu sám Pius XI., když se dozví o krvavé čistce noci dlouhých nožů. Z Vatikánu ani od německých kněží už se ale teď neozve ani slovo protestů. Pacelli se stahuje do sebe.

„Nechám ho cestovat, aby poznal svět a aby ho v něm znali,“ svěřuje se Pius XI. v roce 1936 jednomu z biskupů ve své blízkosti. „Určitě z něj jednou bude vynikající papež,“ dodá po chvíli. Sekretář skutečně v příštích letech vyráží na cesty po Evropě i Americe.

K tomu, co se zatím v Německu děje, mlčí nebo zaujímá opatrná stanoviska. Z klidu ho nevytrhnou ani Norimberské zákony, přijaté říšským sněmem 15. září 1935.

Jako Pius XII. se Pacelli snažil najít cestu smíru mezi nacisty a katolickou církví. FOTO: Andreas Faessler/Creative Commons/Public domain
Jako Pius XII. se Pacelli snažil najít cestu smíru mezi nacisty a katolickou církví. FOTO: Andreas Faessler/Creative Commons/Public domain

Rekordně krátké konkláve

Papež Pius XI. umírá 10. února 1939 a kardinál Pacelli má na starosti organizaci jeho pohřbu a konkláve. To má proběhnout v prvních březnových dnech roku 1939. Mezinárodní napětí je tehdy doslova hmatatelné.

Budoucí papež má dvě možnosti – buď bude nakloněný nacismu a fašismu a posvětí propojení Berlína s Římem, nebo se odmítne přidat na jakoukoli stranu. V římských diplomatických kruzích to žije.

Francouzští a britští vyslanci tahají za nitky a snaží se ovlivnit volbu ve prospěch Pacelliho.

Předpokládají totiž, že bude podporovat demokracii, jako to dělal jeho předchůdce Pius XI. Pacelliho skutečně zvolí do čela církve, a to už při třetím hlasování, v nejkratší volbě za posledních 300 let.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz