Z indického slova čaturango (v sanskrtu čtyři součásti vojska: pěchota, jízda, sloni a válečné vozy – vzor pro figury pěšců, jezdců, střelců a věží) se odvozuje arabské, perské i turecké označení šachové hry. Proto se vědci domnívají, že pravlastí hry je právě Indie.

Odtud se dostává do Persie, nejstarší perské figurky pocházejí ze 7. století n. l. S muslimy putujícími za obchodem se pak šachy objevují i v Evropě, a to přibližně v 9. století.

Zřejmě první hmatatelný důkaz o šachách podává v roce 1010 španělský hrabě Ermengol Urgell (974–1010). Ve své závěti věnuje cennou soupravu šachových figur vyrobených z křišťálu jihofrancouzskému klášteru Saint-Gilles-du Gard u Nîmes.

Hrou se slušně uživí

Šachy začnou vítězné tažení po Evropě. Slouží jako skvělý trénink intelektuálních schopností. „Šach,“ prohlásí Alfons X. (1221–1284), král vládnoucí ve španělské Kastilii a Leónu. Dokáže hrát opravdu vášnivě.

V Čechách se šachy objevují zhruba ve 13. století. Hrou v šachy si svoje strategické schopnosti brousí například tatarský vůdce a dobyvatel Tamerlán nebo také Timur Lenk (1336–1405).

Kolem roku 1475 už má hra svoje pevná pravidla, která se vyvíjela hlavně v Itálii a Španělsku, změnil se třeba pohyb některých figur. Ital Gioacchino Greco (1600–1634) se dokonce jako první dokáže hrou slušně uživit.

Soupeření na šachovnici postupně budí takový zájem a pozornost, že se dokonce zrodí automatický vynález na její provozování.

Uherský vynálezce a umělec Wolfgang von Kempelen (1734–1804) představí v roce 1771 světu svůj vynález – Šachového Turka, automat na hraní šachů.

Všichni partii s ním prohrávají, včetně Napoleona Bonaparta (1769–1821), který s ním sehraje v Paříži tři partie.

Pařížská mekka šachistů

Přemožitelem stroje se stane až Charles Henri Godefroy de La Tour d’Auvergne (1728–1792) a také nejlepší šachista té doby François André Danican Phillidor (1726–1795).

Stane se tak v pařížské kavárně Café de la Régence. Ukáže se ovšem, že jde o podvod, stroj ve skutečnosti řídí člověk. Vynález se později dostane do filadelfského Národního muzea, kde ho 5. července 1854 pohltí plameny při požáru.

Café de la Régence se stává doslova mekkou šachistů. Například šachový velmistr Američan Paul Morphy (1837–1884) tu v simultánce porazí 8 protihráčů.

Kavárna je vlastně takovým pánským klubem, kde se kromě šachů hraje i biliár, pánové si sem chodí odpočinout a podiskutovat – a podobných podniků, i když ne tak slavných, po Evropě přibývá.