Už v období kolem roku 874 zakládá norský Viking Ingolf Arnarsson dnešní islandskou metropoli Reykjavík. Její jméno znamená v islandštině „kouřová zátoka“. Skutečně – nedaleko se nacházejí gejzíry a horké prameny, z nichž neustále stoupá pára.

Po slavném vikinském zakladateli pak ve znaku města zbudou dva sloupy, které prý bohové vyplavili na zem právě v místech, kde se dnes Reykjavík rozkládá.

Ingolf totiž předtím požádal božské síly, aby mu zajistili dobrou zemědělskou půdu, na níž by se mohl se svou družinou usadit.

Stavanger: Víno, které nikdo nesázel

Zašlý vosk na dávné pečeti dochované z roku 1591 ukazuje podivný obrázek: větev, z níž vyrůstají tři členité listy. V nehostinných podmínkách norského přístavu Stavanger ale vinnou révu nikdy nikdo nepěstoval. Nepřežila by zdejší přírodní podmínky.

Když ale Hallvard Trætteberg (1898–1987), norský odborník na heraldiku, dostává v roce 1920 zakázku navrhnout znak Stavangeru, dobře ví, co obrázek znamená. Pochybnosti nemá ani současný český heraldik Jiří Louda.

„Není symbolem vinic, nýbrž nejspíše sv. Trojice či Krista,“ vysvětluje záhadnou rostlinu.

Odense: Vražda před oltářem

Dánský král Knut IV. (asi 1042–1086) má velké ambice, které se mu nakonec vymstí. Chce nejenom upevnit moc svého království, ale touží dobýt i Anglii.

Bojí se však invaze římského císaře Jindřicha IV. (1050–1106) a jeho flotila proto do Anglie nakonec ani nevypluje, a to je armáda připravena. Naverbovaní rolníci se chtějí vrátit na sklizeň domů a jsou netrpěliví.

K napjaté situaci v zemi přispívají i pokuty, které Knut uvaluje na zemědělce, jež se tažení nezúčastnili. V roce 1086 vypuká rolnické povstání, před nímž Knut utíká do třetího největšího dánského města Odense. Nepomůže mu ale ani skrýš v kostele sv. Albana.

I tam ho rebelové najdou a zabijí přímo před oltářem. Na památku této události se dodnes Knutova postava s panovnickými atributy vyjímá v městském znaku.

Hammerfest: Nad medvědem nevychází slunce

Bílý lední medvěd číhá u díry v ledu, kam míří tuleni za vzduchem. Když zahlédne svoji kořist, rychle udeří obrovskou tlapou a vzápětí už drží nebohé zvíře. Brzy ho čeká chutná večeře.

Mohutné zvíře se 16. prosince 1938 stává symbolem norského Hammerfestu, nejseverněji položeného evropského města, kde každý rok od 18. listopadu do 23. ledna vůbec nevychází slunce.

Stříbrný medvěd, ztělesnění polárních podmínek, na červeném pozadí se dostává do jednoho z nejmladších evropských městských znaků.