Výzkumy neolitické mumie Ötziho, nalezené v roce 1991 v Alpách, během mnoha let přinesly řadu objevů. Například ukázaly, že jeho genom se nápadně podobá genomu moderních lidí z italského ostrova Sardinie.
Vědcům se ale nepodařilo odpovědět na otázku, jestli většina neolitických lidí ve střední Evropě měla stejnou genetickou charakteristiku jako obyvatelé Sardinie, nebo jestli Ötziho rodina tehdy emigrovala z jižní Evropy.
„Možná, že Ötzi byl jen turista, možná že jeho rodiče byli ze Sardinie a on se rozhodl přestěhovat do Alp,“ říká autor studie z roku 2012 Martin Sikora, genetik ze Stanfordovy univerzity v USA. Nepovažuje ale za pravděpodobné, že by tenkrát lidé zvládli tak dlouhou cestu.
„Před 5000 lety opravdu nebylo možné očekávat, že by populace byla tak mobilní,“ myslí si Sikora. Konečnou odpověď o Ötziho původu poskytne jedině analýza celého jeho genomu a jeho porovnání se stovkami genomů moderních Evropanů.
Červené krvinky vydržely 5300 let
V ostatcích vědci také pomocí nanotechnologické metody objevili roku 2012 stopy krve.
„To, že po tak dlouhé době jsou ještě zachovány červené krvinky, bylo pro nás nesmírné překvapení,“ prohlašuje Albert Zink z Univerzity Ludvíka Maxmiliána v německém Mnichově. Badatelé zatím hledali pozůstatky krve v Ötziho těle marně.
„Doposud neexistovaly žádné poznatky o tom, jak dlouho se krev zachová, natožpak o tom, jak vypadaly lidské krvinky v době měděné,“ vysvětluje Zink složitý úkol vědců.
Když ale prozkoumali tkáň ze zad poraněných šípem, pomocí trojrozměrného zobrazení povrchu se jim ukázaly červené krvinky koblihovitého tvaru – stejné jako u současných lidí. Vydržely tedy v neporušené podobě 5300 let. Přesně takové je stáří mumie dávného člověka.
Bolely lovce zuby?
Dávný lovec trpěl ukrutnými bolestmi zubů. „Měl všechno, zlomeninu zubu, parodontózu, porušení skloviny i zubní kaz,“ říká roku 2013 Frank Rühli, šéf projektu výzkumu mumie ledového muže na univerzitě ve švýcarském Curychu.
Ötziho zubům přitom vědci doposud nevěnovali příliš velkou pozornost. Jak se v současnosti potvrdilo, všech 28 jeho zubů ale vykazuje vážný stupeň opotřebení.
Na horním předním zubu Rühli se svým kolegou švýcarským zubařem Rogerem Seilerem například našli zlomeninu. „Toto trauma bylo staré minimálně několik týdnů a jistě nesouvisí s násilnou příčinou smrti ledového muže,“ míní oba vědci.
Naposledy jedl tučné maso
Další analýza z roku 2018 například podrobně mapuje, co naposledy jedl. V žaludku měl maso pocházející z kozorožce a jelena, dále zrna pravěké pšenice jednozrnky a také jedovaté kapradí.
Vědce zaujalo, že jídlo, které zkonzumoval asi 0,5-1,5 hodiny před smrtí, bylo velmi tučné. „Tuk se od ostatních látek snadno pozná, protože odpuzuje vodu.
To nám umožnilo ho rozpoznat pouhým pohledem,“ vysvětluje Frank Maixner z výzkumného institutu v italském Bolzanu, kde jsou uloženy Ötziho ostatky. Pravěký muž zřejmě tušil, že tuk mu pomůže doplnit energii a přežít vysoko v horách.
Tučné maso z kozorožce ale zřejmě navzdory své energetické hodnotě nepatřilo mezi žádné velké pochoutky. „Chuť byla, nelze to popsat jinak, příšerná,“ říká Maixner, který maso ochutnal.
