Otrhaná stará žena se belhá do své komnaty. Má za sebou vyčerpávající setkání s bohem Apollonem. Za svůj 150letý život si na náročné stavy transu ještě nezvykla. Zatímco lidé prchají z chrámu s novým proroctvím v rukou, Sibyla padne únavou na své lože.
Jméno Sibyla pochází z latinského výrazu pro věštkyni či starou ženu. Slovo sibulla totiž znamená prorok. Tak jako řecké Pýthie se i římské Sibyly stávají významnými ženami, které přinášejí proroctví od samotných bohů.
Ovšem na rozdíl od Pýthií, které jsou svázané výhradně s věštírnou v Delfách, Sibyliny věštby můžete zaslechnout v mnoha oblastech světa – dokonce i v Babyloně, Egyptě a Libyi.
„Ta, která zvěstuje božský záměr,“ popisuje Sibylu římský učenec Varro (116–27 př. n. l.). A kterého boha konkrétně? Sibyly šíří slova Apollona, kterému je zasvěcený slavný chrám v Delfách.
Je první věštkyně královnou?
V raných dobách starověku se filozof Hérakleitos (540–480 př. n. l.) zmiňuje o jediné věštkyni Sibyle, která je tehdy zřejmě historickou postavou.
Může jít o slavnou královnu ze Sáby, která žila v 10. století před Kristem? Podle legendy totiž Sibyla pochází ze Sáby v Arábii, odkud se vydává za králem Šalamounem (?–asi 931 př. n. l.).
Důvodem návštěvy má být sdělení mnohých tajemství budoucnosti! Je snad tato údajně blízká přítelkyně a snad i manželka izraelského krále skutečně první prorokyní, která dá jméno všem svým nástupkyním?
Krásná dívka, nebo stará žena?
Postupem času Sibyl přibývá. Z jedné konkrétní ženy se stává obecnější označení prorokyň, které věští v extázi vyvolané bohem Apollonem. Tyto ženy třímají v rukou osudy panovníků i celých národů.
Již za Aristotela (384–322 př. n. l.) se prý objevuje až 10 Sibyl – a každá je jiná! Od mladé krásné dívky se jejich podoba mění až ke znavené stařeně. Nejvíc Sibyl se vyskytuje za časů starého Říma, kdy znají 12 věštkyň.
Nejslavnější z nich jsou dvě, Sibyla Kýmská a Sibyla Eritrejská.
Věštění mezi tancem a vínem
Jak své tajemné schopnosti tyto ženy získaly? Sibylina osobnost je nahrazená vyšší mocností a ta pak promlouvá jejími ústy. Přesně to se má odehrávat mezi Sibylou a bohem Apollonem, který ukazuje vědmě budoucnost.
Každá z věštíren ale používá jiný způsob, jak u své Sibyly zažehnout jiskru věšteckého rozpoložení. Na každého boha zkrátka platí jiná cesta.
Na Apollona se musí jít s praktikami médií, které si s trochou fantazie nezadají s dnešními duchařskými seancemi, bůh nespoutaného veselí Dionýsos má rád zase tance na hranici transu a proudy vína.
Nadání, nebo šílenství?
„Mantiké,“ vzdychnou v posvátném úžasu Řekové při dalším proroctví. Mantiké znamená schopnost věštit. Slovo je odvozené od výrazu mania, v překladu „šílení“.
Jsou Sibyly opravdu obdařené schopností vnímat boží vnuknutí, nebo to jsou jen nemocné ženy, které v záchvatu šílenství vykřikují nesmysly? Jasné je, že jejich věštby jim vynáší značnou prestiž, alespoň mezi kněžími a panovníky. V Sibyliných slovech hledají předpovědi důležitých událostí římských dějin.
Věčný vrásčitý život
Sibyla je spojována nejen s božskou inspirací, ale i s divokostí v očích a dlouhověkostí. Podle legendy právě Sibyla Kýmská obdrží od Apollona dar dlouhého věku jako odměnu za to, že se bůh může stát jejím milencem.
„Kolik je zde zrnek, tolik let života mi dáš,“ usmívá se lišácky na Apollona Sibyla s plnou hrstí bělavého písku. Jaksi ale pozapomene požádat i o věčné mládí. A tak pomalu usychá a zmenšuje se, až je tak drobná, že ji podle legendy schovávají v lahvi. Zde stále dokola nešťastná šeptá, jak touží po smrti, kterou jí bůh odpírá.
Důkazy podává archeologie
Věštění Sibyly Kýmské je také jediné, které stoprocentně dokazují archeologické nálezy.
Sibyla Kýmská věští na takzvané Sibylině skále ve svatyni kultu Matky Země, který vyznávají původní obyvatelé Delf dokonce ještě před příchodem Apollona, nejkrásnějšího z řeckých bohů.
Kdo je ale ona žena, která se nesmazatelně zapsala do dějin svým prorockým vytržením, které přichází z ničeho nic, neočekávaně a bez vyžádání?
Sibyla průvodkyně
Sibyla Kýmská, vlastním jménem Herofilé, sídlí v Kýmu (dříve Kumu). Řeckou kolonii byste našli poblíž italské Neapole. Sem prý přicestuje z Malé Asie. Její věštby jsou jedna velká hádanka.
Za svůj dlouhý život jich pronáší obrovské množství, vždyť se má podle legendy dožít neskutečných 200 let! Svůj čas tráví v jeskyni, kterou proslaví římský básník Vergilius (70–19 př. n. l.) ve svém eposu Aeneis.
I Sibyla v něm sehraje roli, když provází podsvětím bájného zakladatele římského národa Aenea. Kdo jiný než vědma by to mohl udělat, když se tu má Aeneovi vyjevit budoucnost?
Svazky plné proroctví
U Sibyly Kýmské ještě chvíli zůstaneme. Má se totiž za to, že je autorkou tří slavných sbírek věšteb Libri Fatales, které prodává římskému králi Tarquiniovi (?–496 př. n. l.).
Knihy jsou v dalších staletích chovány ve veliké úctě v Jovově chrámu na Kapitolu. Nahlédnout do nich ale není snadné. Zelenou mají jen členové zvláštního kolegia – a to pouze z pověření senátu!
Děje se tak především v době, kdy je říše v ohrožení a krizovou situaci navíc provází zvláštní přírodní úkazy. Co věštby v takovém případě znamenají? Mají být pokynem k usmíření rozhněvaného božstva.
A nejlepší příležitostí, jak bohy uchlácholit, je uspořádat jim náboženské slavnosti nebo zavést docela nový kult.
Budoucnost pohltí požár
V prvním století před Kristem se ale stane věštecká tragédie. Libri Fatalis spolknou plameny během požáru Jovova chrámu! Vyděšení Římané sice ihned pořizují náhradní záznam, ale ten po roce 400 zničí vojevůdce Stilichon (359–408).
Libri Fatalis ale nejsou jediným záznamem věšteb, z nichž bylo a je možné čerpat dávná proroctví. Díky úsilí mnoha nadšenců i odborníků již v dobách humanizmu je nastřádáno 12 knih Oracula Sibyllina z doby mezi roky 150 před Kristem až 300 našeho letopočtu.
Starodávné věštecké puzzle
Autorkou této rozsáhlé prorocké sbírky je prý Sibyla Erythrejská, nejslavnější prorokyně na Východě. Tato nejznámější helénská Sibyla pochází z Erythrejí v Malé Asii, sama ale údajně jako svůj původ uvádí turecký Marpéssos.
Erythrejští z toho nejsou dvakrát nadšení, a tak si svůj nárok na Sibylino rodiště pojišťují upraveným nápisem na jejím náhrobku. Říká se, že Sibyla Erythrejská žije obdivuhodně dlouho – třikrát 300 let! Proroctví píše na listy, které tvoří zajímavou skládačku. První písmena textu na stranách poskládaných různě na sebe vždy vytvoří slovo.
Homér je lhář!
„Jen krátký oddych mi povolil Bůh v tom přemoudrém zpěvu – to, že jsem prosila velmi – a hned mi zas do srdce vložil věštecká slova, jež vydávat musím líbezným hlasem,“ zoufá si Sibyla nad údělem prorokyně.
Připadá si jako bezmocný nástroj božské inspirace. Slova, která při věštbě pronáší, ani sama nevnímá. Práce věštkyně je zjevně náročná na psychiku. Přesto si své utrpení vykoupí věčnou slávou.
Navždy se do dějin zapíše předpovědí porážky Trójanů i věštbou, že Homér bude šířit lži.
Dotýká se proroctví dneška?
„Slova, jež pronesly Sibyly v dubových hájích či zlatých chrámech, dosud se vznášejí v ranním vánku, dosud šeptají ochotným myslím,“ píše americký duchovní Ralf Waldo Emerson (1803–1882) již po zhruba 2300 letech největší slávy Sibyl!
Mají snad Sibyly co říct i k dění ve světě současnosti?
Zahoďte sukně, zkraťte vlasy
„Ženy sukní svých odloží a sukněmi mužů odívati se budou. Jednou velmi dlouhý, pak krátký a v době, kdy bude lidstvu nejhůře, vlas kratší mužů nositi budou,“ popisuje Sibyla budoucnost.
Málokdo by ve věštbě nepoznal módní revoluci 20. století, kdy ženy přesedlají ze sukní na pánské kalhoty a zkrátí vlasy až po uši.
Krátké vlasy odpovídají 30. létům, době, kdy je na vzestupu nacizmus a na svět se řítí druhá světová válka. Má snad prorokyně na mysli opravdu období největšího válečného konfliktu dějin?
Rovnoprávnost i bezcennost
Evropa se má podle pokračování prorockého textu ještě na co těšit. „Přijde doba, že z tisíce dívek jediné panny nebude, neboť dívky panenství své už před zasnoubením mužům jiným za zlato a víno dají. Bude to pro ženu doba rovnoprávnosti i bezcennosti.
Bude celá Evropa žíti ve strachu, co bude zítra,“ zní beznadějné Sybilino proroctví na adresu starého kontinentu. Ač je věštba stará mnoho staletí, vědma až pozoruhodně vystihuje současnou dobu.
Varování pro Čechy
Proroctví Sibyly se nevyhýbá ani naší kotlině. „Do české země vloudí se houfy cizích, kteří mnoho zlého s sebou přinesou.
Bůh sešle na českou zemi mnoho ohňů, bouřlivých větrů, krupobití, přílišné sněhy a vody veliké,“ varuje Sibyla a pokračuje, „vzrostou takové daně neslýchané, že lid nebude s to, aby je zaplatil… Lidem budou dnové ukráceni, slunce nebude svítiti jako svítívalo a zima zimu bude stíhati, takže lidé budou v kožiších sekati obilí.“
Následovat bude navíc veliká bitva, při níž povstanou i legendární blaničtí rytíři!
Vrátí se blaničtí rytíři?
Proroctví přináší i naději. Po těchto zlých časech prý nastane éra blahobytu a spokojenosti. Které období je v proroctví popisováno?
Údajně jde o bitvu na Bílé hoře roku 1620. Ostudná prohra dolehne také na Sibylino proroctví, které je v tu chvíli na dlouhé roky zakázané. Optimizmus i touha po slibovaných lepších časech se najednou stávají nepohodlné.
Národ má být umlčený pod německým útlakem. Proroctví si ale svou cestičku z ilegality najde a šíří svou zvěst dál. Vyplnila se věštba, nebo nás nástup blanických rytířů v nouzi ještě čeká?
Velký král od západu
Koncem středověku jsou Sibyliny výroky chápané jako předpovědi nástupu křesťanství. Sibyla navíc prorokuje i příchod nové víry: „Dva tisíce let po Mesiášově smrti přijde král od západu slunce. Dobude všechna svatá místa a obrátí pohany na pravou víru.
Za panování tohoto krále se všechny poklady ukryté od stvoření světa dostanou na světlo boží.“
Od zažitého roku 33, kdy je Mesiáš Ježíš Kristus ukřižovaný, zanedlouho uplynou dvě milénia. Máme opravdu vzhlížet k západu a očekávat nového mocného krále?
Muže přežijí neplodné ženy
„Ženy prodejem těla svého živiti se budou. Jejich lůna mateřská odumrou, přestanou ploditi a zmalomocní. Jejich těla pomalu uhnívati budou.
Tak stane se v době té, kdy žena a muž před zákony plné rovnosti dosáhnou,“ vidí Sibyla nepěknou situaci žen i naprosto aktuální problémy s plodností.
Přesto jsou to prý ženy, které přežijí všechny muže.
Budoucnost jako v science fiction
Zdá se, že Sibyla skutečně vidí až do dnešních časů. Tvrdí, že lidstvo se bude snažit ovládnout veškerý život na Zemi a zabřednout do tajů božího díla.
„Vytvoří umělá zvířata, aby i tato jemu podmaněna byla, a člověk vytvoří něco, co předčí svět i člověka. Vidím ono divné zvíře, vytvořené z různých kusů kovů člověkem.
Místo nohou divné obruče, místo těla kus lesklého kovu a místo hlavy jakás křídla,“ vystihuje vědma technický pokrok i morální úpadek. Roboti, letadla, rakety, klonování. Jako by o všem Sibyla vážně věděla dopředu…