Jednou si pochutnáme, podruhé můžeme zemřít! Jak je to možné? Hranice mezi bezpečným a jedovatým je totiž mnohem tenčí, než se může zdát. Ostatně stejně jako mezi životem a smrtí.
Jak dříve poznali naši předkové, co v přírodě je jedlé a co není? Někdy je varovala nezvyklá barva či trpká chuť, jindy to prostě museli vyzkoušet. Buď to dopadlo dobře, nebo bohužel ne…. Skoro to však vypadá, že jsme se z případných tragédií moc nepoučili.
Mnoho potravin, které jsou ve skutečnosti prudkými jedy, totiž dodnes patří do běžného jídelníčku!
Kdo si utrhne, špatně skončí!
Co: BEZINKY
Venku na procházce vás omámí keř obsypaný temnými plody. Krásně voní. Láká vás to ochutnat a už natahujete ruku…
Stop! I když se z bezinek běžně vyrábějí třeba lahodné nápoje, syrové je nikdy nejezte! Obzvlášť ty nedozrálé na vás vytasí silnou zbraň jménem kyanogenní glykosid sambunigrin. A ten může způsobit otravu!
U zralých plodů sice jeho množství klesá na minimum, ale zůstávají ještě éterické oleje a pryskyřičné látky, po nichž vám rozhodně nebude nejlépe.
Aby se předešlo obtížím, je třeba plody černého bezu tepelně zpracovat, nebo alespoň usušit. Zabere i kvašení, které navíc u bezinek posílí jejich léčivé účinky.
Zrádné listy
Co: REBARBORA
Když během první světové války náhle zemře jeden z britských ministrů, způsobí to poprask. Co se stalo? Snědl listy rebarbory, které kuchařka použila jako běžnou zeleninu! Žádná chladnokrevná vražedkyně to není, zkrátka jen neměla ty správné informace. A případ to tehdy zdaleka není jediný…
Dnes už dobře víme, že i když ze stonků rebarbory máme chutné koláče či marmeládu, z listů nesmíme ochutnat ani ždibíček!
Jsou totiž doslova nadupané toxickou kyselinou šťavelovou, která vám už v menším množství způsobí řadu nepříjemných potíží – nevolnost, třas, bolest očí či ztížené dýchání.
A pokud byste pozřeli zhruba 375 mg kyseliny šťavelové na kilogram tělesné váhy, může vás to zabít! Odhaduje se, že člověk o hmotnosti 65 kg by musel sníst 4 kg rebarborových listů.
Pozor na množství!
Co: BRAMBORY
Po rýži a pšenici jsou brambory třetí nejvýznamnější jedlou plodinou na světě. Což je vcelku s podivem, protože na rostlině jménem lilek brambor je jedovaté v podstatě všechno!
Hlavně listy a stonky jsou plné nebezpečného solaninu, který způsobuje zvracení či žaludeční křeče. Při větší dávce už vám může bušit srdce, hrozí zástava dechu, ztráta vědomí a rychlá smrt.
Za jedinou netoxickou část se považují hlízy, které jíme jako brambory. Ovšem pozor, malé množství solaninu v nich najdeme také!
Brambory jsou naštěstí přímo vyšlechtěné tak, aby ve 100 gramech hlíz nebylo více než 10 miligramů solaninu. Dávka 400 až 500 mg už však může být pro dospělého smrtelná, takže nikdy nezkoušejte sníst třeba 4 kg brambor na posezení!
A pokud jsou zelené, tedy mnohem toxičtější, raději nejezte ani jeden…
Na jídlo, nebo na okrasu?
Co: RAJČATA
Rajčata pochází z Ameriky, kde si na nich pochutnávají již staří Aztékové a říkají jim xitomatl. Do Evropy se dostanou v 16. století se španělskými dobyvateli, minimálně 300 let tu ale slouží jen na okrasu!
„Rajčata jsou jedovatá!“ varují odborníci. Jsou přeci lilkovitou rostlinou, stejně jako nebezpečné brambory. Někteří lidé skutečně zemřou i po rajčatech, ovšem dle historiků spíš proto, že jedli z talířů ze slitiny cínu a olova. A toxické olovo může spolu s kyselostí plodů vytvořit smrtící směs!
V rajčatech se skutečně nacházejí jedovaté glykoalkaloidy, ve významném množství ale jen v těch zelených nezralých. Z takových se ale vyrábí třeba pikantní čatný! Není to nebezpečné? Jedovatost naštěstí snižuje tepelná úprava či přidání cukru.
Hořký konec
Co: MANDLE
Proč jsou některé mandle sladké a některé hořké? Ty hořké mají vyšší obsah amygdalinu, za běžných okolností neškodné látky, označované jako vitamín B17.
Jakmile však mandli rozkoušeme, v těle se z amygdalinu vytvoří jedovatý kyanovodík! Jedna nezpracovaná hořká mandle obsahuje průměrně 6 mg kyanovodíku a 100 mg této látky vás už může zabít!
Po sáčku mandlí v obchodě se však sáhnout nebojte, ty jsou většinou pražené a při tepelné úpravě toxicita zmizí. Anebo jde o mandle sladké, u nichž je obsah amygdalinu 50x nižší. Hořké mandle se používají spíš jen jako aroma.
Deset zrnek od smrti
Co: FAZOLE
Jen tak chroupat sušené fazole u televize asi nebudete, akorát byste si vylámali zuby. Naštěstí! Protože syrové fazole jsou jedem!
Za všechno může látka jménem fytohemaglutinin. Nejvíce je jí v červených a bílých fazolích, méně třeba i v cizrně. Pokud syrových fazolí schroupáte třeba jen pět, začne vás bolet břicho a bude nám zle.
Fytohemaglutinin zabraňuje vstřebávání důležitých živin a postará se o zničení střev.
10 fazolí, zvlášť třeba pro dítě, už může znamenat smrt!
V některých zemích se na baleních fazolí uvádí, že se „musí uvařit“. Přesněji je nutné vařit minimálně 10 minut při 100 °C. Úpravou za pomoci nižších teplot se obsah jedů naopak zvýší!
Chraňte děti!
Co: MED
Jak dokazují nálezy archeologů, med vydrží čerstvý klidně celá staletí. Na druhou stranu i ten z loňska vás může vážně ohrozit na zdraví!
Nikdy totiž nevíme, co všechno včely obletěly a donesly od úlu, a tisíce druhů rostlin obsahují toxické pyrolizidinové alkaloidy. Pokud byste měli smůlu a snědli jich opravdu velké množství, může vám to zničit orgány a způsobit třeba cirhózu jater. Dvě lžíce opravdu toxického medu denně vás pomalu mohou dovést ke smrti.
Med také nepatří do úst malým dětem (minimálně do jednoho roku). Co kdyby se v něm nedejbože zrovna vyskytovala bakterie Clostridium botulinum? Méně kyselé prostředí ve střevech miminka podporuje její růst a množení a výsledkem je tzv. kojenecký botulismus.
Porucha nervových zakončení začne jako otupělost a slabost, pokračovat může ochrnutím…
Pecky nekousat!
Co: JABLKA a TŘEŠNĚ
Taky někdy při okusování jablka kousnete i do jadřince? Zrníčka hned vyplivněte! Stejně jako u mandlí, ale i pecek z třešní, broskví či meruněk obsahují amygdalin, ze kterého se začne po rozžvýkání uvolňovat kyanid.
A mít kyanid v těle opravdu není legrace – krev s ním není schopná transportovat kyslík! Začne to bolestí hlavy, úzkostí a stoupáním krevního tlaku, pokračuje kolapsem orgánů, které jsou na pokles kyslíku nejcitlivější (mozek, srdce a plíce).
Odhaduje se, že kdybyste rozkousali a snědli zrníčka z 15 až 20 jablek, budete mít skutečně namále.
U třešní dokonce mohou být fatální pouhé tři pecky! Ovšem ne pouze spolknuté, musí se rozkousat, což naštěstí tak snadné není.
