Jaké je tajemství skrývá egyptská sfinga? Proč římský císař Caligula nechal vyměňovat sochám hlavy? A proč křesťané ničili pohanské sochy? Vypravte se s námi za zajímavostmi týkajícími se starověkých soch.

Na rozdíl od většiny egyptologů se Němec Rainer Stadelmann v současnosti domnívá, že sfinga, tedy kamenný kříženec lvího těla a lidské hlavy nezpodobňuje faraona Rachefa, ale Chufua, Rachefova otce.

S další překvapivou teorií z poslední doby přicházejí také populární badatelé Egypťan Robert Bauval a Brit Graham Hancock, kteří stáří sfingy v Gíze datují mnohem dál do minulosti – do období 10 500 let př.

n. l. Za důkaz pokládají erozi sochy způsobenou vodou, protože právě před zhruba 12 000 lety Egypt postihly velké záplavy.

Socha se převléká každý den

Výstřední římský císař Caligula (12–41 n. l.) nařizuje přivézt z Řecka sochy bohů. Podle historika Suetonia jim pak dělníci snímají hlavy a místo nich nasazují tu císařovu.

V římské chrámu, který Caligula nechává zasvětit sám sobě, stojí jeho socha vyrobená ze zlata. Každý den ji musejí oblékat do stejného roucha, jaké má císař právě na sobě. Caligula ovšem při prosazování svého kultu jednou tvrdě naráží.

Když syrský místodržící dostane rozkaz objednat Caligulovu sochu v podobě nejvyššího římského boha Jupitera a umístit ji v jeruzalémském Chrámu, je rázem oheň na střeše. Židům se nápad ani za mák nelíbí.

Protiřímskému povstání naštěstí zabrání na poslední chvíli císařův přítel Agrippa (10 př. n. l.–44 n. l.), který vládce přesvědčí, aby od nesmyslného požadavku upustil.

Vzácnost zachránil omyl

Bronzový jezdecký monument z roku 175 n. l., znázorňující římského císaře Marka Aurelia (121–180 n. l.), na Lateránském náměstí v Římě má štěstí. Sochy a další díla pocházející z „pohanských“ dob totiž fanatičtí křesťané nemilosrdně ničí.

Jenom v samotném Římě jich zaniká asi 30 000. Nikdo ale tehdy neví, koho přesně tento kus bronz představuje. Lidé i církev si myslí, že jde o prvního křesťanského císaře Konstantina I. Velikého (asi 272–337), a jen proto zůstává pomník v celku.

Renesanční sochař a architekt Michelangelo (1475–1564) jezdce přemísťuje na Piazza del Campidoglio na Kapitolu. Tam stojí dodnes. Jde však už jen o kopii, originál se nachází v kapitolském muzeu.