Zásluhu na tom, že si můžeme zapnout navigaci a beze strachu vyrazit do světa mají i muži, kteří ten svět pro nás objevovali. Některé z nich však dálky pohltily tak dokonale, že zmizeli beze stopy.
Zmizet se dá nejen v Africe. Své o tom ví pruský cestovatel a přírodovědec Ludwig Leichhardt (1813-1848), který během svého života vede tři velké expedice do tehdy neprobádaných hlubin Austrálie.
Do třetice to tenkrát nevyjde
Tu první si dokonce financuje sám. Se sedmi společníky během ní urazí 4800 km a popíše ji v knize Deník výpravy napříč Austrálií. Stává se oslavovaným hrdinou, jenže druhá výprava je ukázkovým krachem.
Skončí totiž vinou silných dešťů a malárie už po 800 kilometrech. A tak si Leichhardt v roce 1848 řekne, že do třetice to dopadne dobře a vyrazí k řece Swan do Západní Austrálie.
Naposledy je se svými muži spatřen 3. dubna 1848 ve stanici McPherson poblíž Darling Downs. Poté zmizí a už je nikdy nikdo nespatří. Osud výpravy dodnes zůstává zahalen tajemstvím.
Co se mohlo stát?
Podle všeho se výprava dostala do silné písečné bouře a ztratila se někde uprostřed Velké písečné pouště. Tak důkladně, že se po ní nenajde ani stopa, a to navzdory několika výpravám, které mají osud Leichhardtovy výpravy odhalit.
Ta první najde pouze opuštěné tábořiště pod stromem, na kterém je vyryto písmeno L, další dvě najdou v podstatě totéž. Tedy nic moc, protože vyryté písmeno do stromu lze jen stěží považovat za stopu.
Tou jedinou tak dodnes zůstává měděná plaketa s Leichhardtovým jménem, kterou kolem roku 1900 našel domorodý honák poblíž Sturt Creeku.