Domů     Krvavé rituály v Býčí skále: Patřila jeskyně k pohanským svatyním?
Krvavé rituály v Býčí skále: Patřila jeskyně k pohanským svatyním?
23.4.2023

Uprostřed ztemnělých prostor stojí velký kámen tvořící oltář. Bohatého velmože na onen svět následuje také asi 40 dalších lidí. Většinou jde o dívky nebo ženy, které zdobí jen jejich šperky. Obětím na plochém kameni sekají ruce a stínají hlavy. Všude kolem dokola stříká krev.

Stává se pravidlem, že zemřelého náčelníka následují do říše mrtvých i všechny jeho ženy a také čeleď i koně. Teprve pak se může vydat do podsvětí. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se stává dějištěm významného pohřbu.

Dívky a ženy, velmožovy souložnice, se připravují na poslední cestu. Smířily se s osudem. Život po boku významného muže nepřináší jen samé výhody, je nutné i něco obětovat. Třeba život.

Ověsí se bronzovými a zlatými šperky, jantarem a skleněnými perlami. Jedna za druhou potom přicházejí k oltáři.

Seknutím meče postupně za krutých bolestí přicházejí o obě ruce, aby nakonec na kámen položily i svoji hlavu, kterou kněz, vykonávající oběti, čistě oddělí od těla.

Balvany ukryjí pohřebiště

Mrtvý náčelník dostává s sebou na cestu i obětní nádoby, zásoby obilí, ale také zvířata. Tělo společně s jeho nákladným zdobeným vozem uloží na hranici a zapálí. Nechybí soška býčka vysokého 11,3 centimetru a na délku měřícího 10,1 centimetru.

Otvorem v jeho hlavě prostrčí skleněnou tyčinku. Díky ní oční otvory působí, jako by se býk skutečně rozhlížel po jeskyni.

Sotva plameny zhasnou, na pohřebiště plné ostatků pak pozůstalí navalí vápencové balvany a zasypou je pískem a štěrkem. Oheň pak vše v nejspodnější části promění v pálené vápno. Nikdo tak nemůže zneuctít lidské ostatky. Uplyne mnoho staletí.

Jsou krvavé rituály dílem Bójů? 

Když roku 1871 vnikne do jeskyně moravský archeolog Jindřich Wankel (1821‒1897), překvapeně zírá na spoustu rozházených lidských ostatků. Válí se tu kostry bez hlavy a rukou. Z hlíny vyhrabe i spoustu dalších předmětů.

Najde bronzovou násadu na hůl, připomínající žezlo, přilbu, bederní závěs, bronzové nádoby a pozůstatky vozu. Náramky, většinou vyrobené také z bronzu, spony a jehlice, zlaté ozdoby, ale i skleněné perly odkazují na ženy.

Zaujme ho i zvláštní velký kámen připomínající stůl a zbytky zdobného vozu.  „Zřejmě se tu odehrávaly nějaké obřady s lidskými oběťmi,“ honí se mu hlavou. Myslí si, že obětiště má na svědomí kmen Bójů.

V jednom z článků, které o svém objevu zveřejní, říká, že „nebožtíci druhdy v Býčí skále pohřbeni, nebyli ani Keltové, ani Germáni, nýbrž pravdojatně Slované.

Co se doby týče, pochází číše z lidské lebky v Býčí skále z časů mezi VII. a V. stoletím před Kristem“.

Archeolog Jindřich Wankel FOTO: encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo
Archeolog Jindřich Wankel FOTO: encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo

Nálezy nedávají správný obraz

Pověst o Býčí skále sepíše Wankelova dcera Karla Absolonová-Bufková (1855–1941), která jako velmože či náčelníka kmene označí Skyta (Skytové – kočovníci původem z Íránu, dostanou se i do východní Evropy – pozn. red.).

Tajuplný rituální pohřeb halštatského velmože ale provokuje spoustou otázek. Jaké vlastně byly dobové pohřební zvyklosti? Halštatská kultura sice pohřby na voze zná, jenže jde obvykle o ukládání nespáleného těla.

Předsíň Býčí skály navíc neskrývá celý vůz, ale části z několika vozů. Pohřební postup si žádá i další nezbytnosti patřící do hrobové výbavy: od nožů přes kosti zvířat až po amfory.

Ačkoli v jeskyni se takových nálezů nachází hodně, dohromady nedávají ten správný obrázek uspořádání hrobu s vozem. V Evropě se jich našla více než stovka, a tak archeologové mají s čím porovnávat.

Mohlo jít ve skutečnosti o ženu?

K vozovým pohřbům nikdy nedocházelo v jeskyních, vždycky v komorových hrobkách, nad kterými pozůstalí vztyčili mohylu. Pod tíhou takových důkazů se tedy zdá, že se teorie o velmožském pohřbu rozpadá jako domeček z karet.

Nabourá ji i archeolog Jindra Nekvasil (1926‒2009). Přitom je to ale zároveň on, kdo jako první vysloví myšlenku, zda domnělý velmož není ve skutečnosti ženou, a to vysoce postavenou.

Napovídá tomu velké množství zohavených ženských ostatků, obětinami mohly být kněžky z její družiny. Vysvětlit se dá i neexistence dřevěné pohřební komory, ta mohla shořet při požáru.

Nad vstupem do jeskyně se vypíná vysoká skála. FOTO: Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Nad vstupem do jeskyně se vypíná vysoká skála. FOTO: Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Falšoval objevitel fakta?

Objevitel jeskyně Wankel to ale nemá se svými názory jednoduché už ve své době. „Sám H. Wankel byl průběžně po svém životním objevu kriticky posuzován pro metody své práce, nebo dokonce z hlediska možného falšování některých faktů.

V řadě případů bylo poukazováno na jeho na nedostatečné popsání nálezové okolnosti v Předsíni (jeskyně Býčí skála – pozn. red.) v roce 1872. Byla také hodnocena otázka jeho osobní nepřítomnosti při výzkumu,“ uvádí historik Martin Golec.

Spoustě lidí se Wankel nezavděčí. Odborníci mu vyčítají, že svůj nález pořádně nepopsal a přizpůsobil ho své teorii. Vlastně tím téměř padělal skutečnost. Navíc při výzkumech nejednou chyběl.

Přiznávají mu alespoň, že „zcela správně zařadil nálezy z Býčí skály do starší doby železné (halštatské)“, jak píše archeolog Antonín Přichystal.

FOTO: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo
FOTO: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo

Krutosti Slovanů nevěří

O výkladu nálezu jako krvavého pohřbu ale pochybují už Wankelovi současníci. Podivný rituál produkující zlou energii v jeskyni a spousty mrtvol jako dílo Slovanů – to je pro ně naprosto nepřijatelné. Protestuje dokonce sám jeho zeť J. Havelka.

„Hromadné obětování lidských obětí za klidné, chladné mysli a za příležitosti náboženských obřadů je u pohanských předků našich nesnadno předpokládati. Konání toho druhu s jemným jinak citem slovanským těžko uvésti v soulad,“ tvrdí v roce 1886.

Zaslepen slavjanofilstvím, nevěří, že mírumilovní Slované by dokázali spáchat něco tak ohavného a krvavým způsobem obětovat lidi. Navíc mladé dívky starému náčelníkovi. Taková ukrutnost!

Předpokládá proto, že tu proběhla jakási krvavá rodová pomsta nebo snad válka mezi dvěma znepřátelenými rody.

Proč nesebrali majetek?

Skupina uprchlíků odkudsi z jihu, snad ze zemí ležících jižně od Alp, hledá útočiště. „Podívejte, tamhle je vchod do jeskyně,“ všimnou si a vzápětí už se hrnou dovnitř. Ukryjí se tu i se ženami, dětmi a zásobami.

Jeskyně jim ale moc dlouho útočiště neposkytuje. Stávají se trnem v oku místních, kteří je přepadnou a pobijí.

Takovou představu krvavých událostí přináší v roce 1892 badatel Martin Kříž. Další odborníci ale s takovým vysvětlením tajemství jeskyně nesouhlasí.

„Pokud by čtyřicet lidí z Předsíně zahynulo v důsledku přepadení a boje, nález by vypadal jinak,“ tvrdí Přichystal. A klade ještě další zásadní otázku:

„Proč vlastně tato skupina byla přepadena a pobita, když celé obrovské bohatství vítězové v jeskyni ponechali?“ To zní skutečně logicky. Proč by jim po masakru nesebrali majetek?

Býčí skála je také významnou archeologickou lokalitou. FOTO: Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Býčí skála je také významnou archeologickou lokalitou. FOTO: Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Vybouchl snad strop?

Souhlas nesklízí ani názor, že kostry a všechny předměty zničil jakýsi výbuch. Někdy v 5. století př. n. l. možná z Karpatské kotliny pronikají až na Moravu Skytové. Před nimi se do Býčí skály ukryjí lidé.

Zahynou poté, co se v jeskyni po jakémsi výbuchu zřítí strop. Chybí ovšem vysvětlení, co, proč a jak by mohlo vybouchnout.

Snad směs nějakého hořlavého plynu smíseného se vzduchem, podle fyzika Zdeňka Webra to může být metan, důlní plyn, oxid uhelnatý, nebo dokonce vzduch s jemně rozptýleným prachem.

Podobné rozluštění záhady ale pokulhává za realitou. Třeba tím, že v Býčí skále moderní vlhkoměry hlásí vlhkost vzduchu 90–100 procent, při které je například ze směsi prachu se vzduchem nemožné vytvořit výbušnou směs.

Nelze také vysvětlit, jak by se v prostorách jeskyně, kde dochází k proudění vzduchu, mohla vytvořit příliš velká koncentrace plynů.

Oltář z kamenů

Kdo a co tedy v jeskyni před 2500 lety prováděl? Podle názoru současných archeologů se pachateli stali zřejmě Keltové nebo jejich předchůdci. Přichystal nabízí alternativu, že jde o obětiště.

Přirovnává Býčí skálu ke keltské svatyni v Libenicích u Kolína, která pochází z období 4. až 3. století. „Zahloubená okrouhlá prostora obsahovala vyvýšené dláždění z kamenů – oltář. Před ním stály dva dřevěné sloupy znázorňující božstvo.

Ale vždyť v podstatě totéž popsal a na svém půdoryse naleziště zobrazil J. Wankel v Býčí skále!“ upozorňuje na nápadnou podobnost obou tajuplných lokalit.

Argumentuje i tím, že se možná v halštatské době chodilo do jeskyně horním vchodem, takže měla podobu šachtové jeskyně – a většina jiných keltských obětišť také.

Obřadní číše z lebek 

I další společné znaky napovídají, že místo v Moravském krasu se stane někdy v 5. století př. n. l. bodem, kde se praktikují lidské oběti. Kelt bere do ruky číši z lidské lebky. Symbolicky ji zvedne nad hlavu.

Všichni účastníci rituálu tiše sedí na zemi a ani nedutají… „V Libenicích byla nalezena část lebky dospělé osoby představující nejspíš pozůstatek obřadní číše.

V Býčí skále našel Wankel jednu lebku naplněnou zuhelnatělým prosem,“ přidává svoje trumfy Přichystal.

A aby jich nebylo málo, na další lebku – číši naráží antropolog Milan Stloukal při průzkumu materiálu ve vídeňském přírodovědném muzeu (Wankelovy nálezy jsou dnes k vidění právě tam).

Kromě toho se jedna zeleně patinovaná lebka ukrývá v kotlíku z bronzu a na další se nacházejí posmrtně provedené řezy… V Předsíni Býčí skály vyhrabal objevitel obrovské množství keramických střepů, odhadem z asi 300 nádob.

Jenom asi 15 z nich se ovšem zachovalo celých nebo se je podařilo rekonstruovat. Nejspíš se tedy používaly k rituálnímu rozbíjení. I to nápadně připomíná Libenice.

Zbloudilé duše hledají cestu ven

Do jeskyně se lidé bojí vkročit. Ozývají se odtamtud prý zoufalé volání a výkřiky i zpěv. Během tmavých nocí pak údajně prostor opouští podivný průvod, který se za svítání vrací zpátky do jeskyně.

Jde možná o zjevení z dávné pověsti, podle které sem kdysi přišlo procesí putující zdaleka. Vešlo do jeskyně, kde se v noci ztratilo a nemohlo nalézt cestu zpátky.

Právě zbloudilé duše těchto návštěvníků hledající otvor k návratu snad mají být důvodem, proč se z jeskynních hlubin ozývá kvílení a pláč, někdy jsou prý vidět i světla, a hlavně některým lidem se prý „poštěstilo“ spatřit i průvod kostlivců.

Druhá pověst pak zmiňuje i o ohnivém býkovi. Ať už byl důvod krvavých obětí v Býčí skále jakýkoli a zjevuje se tu kdokoli, podle senzibilů jde o místo mimořádně nabité negativní energií.

Foto: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo, Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo, Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Související články
Záhady a tajemství
Tajemství Svatební košile: Nejtemnější příběh z Erbenovy Kytice
V časech, kdy noc osvětloval jen plamínek lampy a lidská představivost byla plná stínů a neznáma, vznikl jeden z nejmrazivějších příběhů české literatury. Dnes nás horory zaplavují digitálními efekty a hlasitými výkřiky, přesto se Erbenovi před více než 170 lety podařilo vytvořit děs, který dokáže proniknout až do kostí — bez jediného trikového obrazu. Jeho […]
Záhady a tajemství
Aghóríové a jejich pro Evropany těžko pochopitelný svět: Pojídají mrtvoly a mažou se kremačním popelem
Pokud zamíříte mezi věčné ohně do svatého města hinduistů i buddhistů, Váránasí, možná narazíte i na jednoho ze zhruba 20 posledních skutečných aghóríů. Tato sekta dříve čítající stovky stoupenců se osamostatnila zřejmě již ve 14. století. Proč je kolem ní stále tolik rozruchu, když jde v podstatě o padlou slávu? Aghóríové věří, že bůh Šiva […]
Záhady a tajemství
Co se stalo s pokladem templářů po 13. říjnu 1307? Záhada přetrvává
Řád templářů, oficiálně nazývaný Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, vyrostl během dvou staletí z malé skupiny křesťanských bojovníků v jednu z nejmocnějších vojenských i finančních sil středověké Evropy. Založení s cílem chránit poutníky ve Svaté zemi jim postupně otevřelo cestu k obrovskému bohatství – od zlata a stříbra přes rozsáhlé pozemky až po cenné […]
Záhady a tajemství
Bismarck – symbol síly i zkázy. Jak skončila nejmocnější loď Třetí říše
Bismarck patřil k největším a nejmocnějším bitevním lodím, jaké kdy Německo postavilo. Jeho osud se stal symbolem pýchy i tragédie nacistického námořnictva. Na vodu byl spuštěn za osobní účasti Adolfa Hitlera a měl narušovat spojenecké zásobovací trasy. Jen o několik let později však skončil na dně moře po dramatické bitvě v Dánském průlivu. Z více […]
reklama
záhady a tajemství
Záhada jménem Dívčí válka: Válčily Češky, nebo Moravanky?
Pověst o Dívčí válce, která se měla odehrát po smrti kněžny Libuše, je jedním z nejznámějších příběhů naší historie. Měla to být válka mezi ženami, které se vzbouřily proti mužům a chtěly získat moc. Pověst nám vypráví, že se děvčata usadila na hradě Děvín, který stál naproti Vyšehradu. Vůdkyní je Vlasta, která se snaží vybojovat […]
Tajemný vodník: Jak se proměňoval v naší literatuře?
Ve stínu vrb u ztichlého rybníka sedí postava, která se v českém kulturním prostoru pohybuje mezi tajemstvím, mystikou a každodenním životem. Kdo to je? Vodník. Nejde o pouhé strašidlo z vody, ale o bytost, která v sobě spojuje prastarou slovanskou víru, lidové podání i literární představivost. Je zelený, vlhký a vždycky trochu podivín. Někdy straší, […]
Z čeho byla stvořena biblická Eva? Žebro to možná nebylo.
Genesis znamená řecky „zrod“. A právě v Genesis neboli První knize Mojžíšově se dočteme o biblickém pojetí nejstarších dějin Země i našeho rodu. „Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem. Z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu.“ […]
Kdo straší na Čachtickém hradě a Kežmaroku?
Bílý opar se pomalu sune kolem zdiva. Chvílemi se zdá, jakoby nabíral lidskou podobu, chvíli zase připomíná nic neříkající shluk páry. Tak má vypadat jedno ze strašidel proslulého Čachtického hradu. Traduje se, že jde o některou z neholých dívek umučených sadistickou hraběnkou Alžbětou Báthoryovou, respektive Nádašdyovou (1560–1614). Ruinami hradu se prý toulá také její pravá […]
svět zločinu
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
Na počátku 13. století se jihofrancouzský Languedoc proměnil v dějiště jedné z nejtemnějších epizod středověku. Papež Inocenc III., znepokojen rychlým šířením katarského učení, sáhl po rázném řešení. Když selhaly pokusy o přesvědčování, vyhlásil křížovou výpravu – ta však namísto nápravy přinesla masové krveprolití. Béziers se stalo místem, kde křižáci nešetřili nikoho. Podívejme se, jak tato […]
Počátky italského organizovaného zločinu: Za vším stály citrusové háje
Správci citrusových sadů na Sicílii se mění ve zloděje. V roce 1872 přebírá uznávaný lékař Gaspare Galati řízení ovocného sadu Fondo Riella u Palerma. Podnik, který vybudoval jeho švagr, náhle zemřel. Oficiálně na infarkt, neoficiálně kvůli tomu, že se postavil mafii. Galati brzy zjišťuje, že švagr dostával výhružné dopisy a že za nimi nejspíš stojí […]
Zrod Cosa Nostry: Když se mafie stává státem ve státě
Po sjednocení Itálie v roce 1861 nastává v zemi chaos. Nový stát má minimální kontrolu nad odlehlými venkovskými oblastmi. Zejména na Sicílii se rozmáhá kriminalita, protože chybí efektivní policie a soudy. V tomto prostředí se daří rodinám, které umějí zajistit „řád“ výměnou za loajalitu a peníze. Mafia se vynořuje jako vlivný hráč, nelegitimní, ale v […]
Tragédie rodiny Chalifouxových: Příběh, který šokoval Ameriku i svět
Když se 5. srpna 1948 na titulní straně amerických novin Vidette-Messenger objevila fotografie matky obklopené svými dětmi a nápisem „4 děti na prodej“, stal se z ní okamžitě symbol poválečné bídy a lidské beznaděje. Děti namačkané k sobě, matka, která odvrací tvář – možná zahalená slzami, možná hanbou. Mnozí tehdy věřili, že jde o podvrh […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz