Necelých 12 kilometrů od Chrudimi leží třítisícové městečko Chrast. Jedna z jeho částí se nazývá Podlažice. Kdysi zde stával starobylý benediktinský klášter.
Ještě než z něj husité ve svém svatém opojení roku 1421 udělali kůlničku na dříví, stačilo zde vzniknout jedno z nejpozoruhodnějších děl světové literární historie: Ďáblova bible nebo též Codex gigas.
Proti vžité představě Codex gigas (Obří kodex) neobsahuje pouze biblické texty. V 75 kilogramů těžké knize čtenář nalezne i spoustu dalších literárních perel.
Kromě Starého a Nového zákona obsahuje mimo jiné i Flaviovy historické spisy, zaklínadla proti zlým démonům, Kosmovu kroniku českou, ale třeba i skripta s lékařskou tematikou či objemnou encyklopedii, jejímž autorem byl sevillský biskup Isidor (560–636). Měla být tedy jakousi knihovnou svázanou do jediné knihy.
Její rozměry jsou vskutku úctyhodné. Rozměr desek činí 92 × 51 centimetrů, rozměr listů pak 89 × 49 centimetrů. Listů bylo v knize původně 320, osm z nich však kdosi neznámý odstranil. Pergamen, který posloužil jako materiál, byl vyroben ze zvířecí kůže.
A té rozhodně nebylo málo. Aby mohla Ďáblova bible vzniknout, muselo jí padnout za oběť 160 oslů.
Záhadný klášter s dětskými hroby
Codex gigas je největší rukopisnou knihou na světě. Jeho historie se začala psát již před osmi staletími.
První písemná zmínka, která se k latinsky psané knize váže, pochází z roku 1295. Benediktinští mniši v ní dávají souhlas s vykoupením gigantické knihy ze zástavy. V té době totiž byla kniha v držení bohatého řádu cisterciáků v klášteře v Sedlci u Kutné Hory.
Už v té době byl Codex gigas historickou relikvií. Ze zápisu na vnitřní straně desek vyplývá několik vodítek, která nás informují o historii knihy.
Mimo jiné to, že byla sepsána ve zmíněných Podlažicích, do kterých benediktini přišli zřejmě v roce 1159. Okolnosti vzniku místního kláštera jsou však nejasné, stejně tak jako jeho podoba.
Poslední archeologické výzkumy naznačily, že šlo nejspíš o částečně zděný areál, k němuž patřily dřevěné obytné a hospodářské stavby.
Žilo zde nejvýše kolem padesáti mnichů a při archeologických průzkumech zde bylo objeveno několik desítek hrobů, ve kterých neodpočívali jen mniši, ale našly se i ženské a dětské rovy.
To je poněkud záhadné, protože benediktinské předpisy něco podobného zapovídaly.
Otázka vzniku knihy
Stejně jako klášter tak i kniha, která zde měla vzniknout, je opředena mnoha tajemstvími. Záznamy končí rokem 1229, takže Codex gigas musel být hotov někdy krátce po tomto letopočtu.
Ale přesné datum, které by si kniha mohla dát do svého rodného listu jako letopočet vzniku, se již jen těžko dozvíme.
Z větší části je kniha dílem jediného písaře, který nad ní strávil nejméně deset let. Historici dodnes kroutí hlavou nad tím, jak tak velkolepé dílo mohlo vzniknout v nepříliš významném klášteře mimo tehdejší kulturní centra.
Jenže kromě podlažických benediktinů není žádný starší držitel knihy známý. Podle jedné z hypotéz byl klášter vybudován právě kvůli vzniku Codexu.
V roce 1245 byl Codex gigas zastaven u sedleckých cisterciáků a benediktinům se jej už nikdy nepodařilo získat zpět.
V roce 1295 se novým majitelem knihy stal Břevnovský klášter s tehdy největší knihovnou na našem území, o což se zasloužil především opat kláštera Pavel II., vlastním jménem Pavel Bavor z Nečtin.
Útěk před husity
Do osudů nejen českých zemí, ale i Ďáblovy bible výrazně promluvily husitské války v první polovině 15. století. V roce 1420 byl Břevnovský klášter dobyt tábority a pražany.
Křesťanští fanatici klášter zapálili a vyplenili a kolem hořícího komplexu ležela těla zavražděných mnichů. Příslušníci řádu však nebyli slepí a viděli, že kolem nich řádí cosi, co bychom dnes nazvali občanskou válkou.
Ještě před zničením kláštera stačili velkou část své knihovny včetně Codexu gigantu odvézt do bezpečí. Svůj nový domov kniha našla v broumovském proboštství v odlehlé části východních Čech.
Byť husité pronikli do leckterých oblastí i mimo české země, broumovský klášter se jim dobýt nepodařilo. Zde Codex gigas našel na nějakou dobu klid a zůstal tu až do roku 1593. Zdejší opat Jan z Chotova zavedl zajímavou tradici.
Kdo projevil zájem si Ďáblovu bibli prohlédnout, mohl se do ní podepsat. Z doby konce 16. století pochází více než 30 podpisů, které se staly trvalou součástí knihy.
Rabující Švédové
V roce 1576 se českým králem stal císař Rudolf II. (1552–1612). Ten proslul zejména svým zájmem o kulturu, alchymii a také vášnivým sběratelstvím. Zvěsti o velké knize uložené v Broumově došly až k němu a císař po ní zatoužil.
Tehdejší opat broumovského kláštera zvaný Martin z Pravdovic a přezdívaný pro své prospěchářství Martin Korýtko pražskému dvoru Codex gigas věnoval darem. Byl umístěn v císařské Kunstkomoře.
Pro knihu to bylo svým způsobem štěstí, protože během českého stavovského povstání v letech 1618 až 1620 byla broumovská knihovna vyrabována.
V Praze se Ďáblova bible neohřála příliš dlouho. České stavovské povstání bylo prvním dějstvím vleklého evropského konfliktu, který do dějin vešel jako třicetiletá válka.
V některých částech Evropy kvůli nemocem, hladu i řádění žoldnéřských vojsk klesla populace na pětinu. Do bojů se aktivně zapojili i Švédové, do nichž čeští protestanti vkládali velké naděje. Ty se však nenaplnily.
V době, kdy se válka chýlila ke konci a kdy bylo jasné, že české země zůstanou ve sféře vlivu katolických Habsburků, švédská královna Kristýna (1626–1689) projevila zájem o rudolfínské sbírky umístěné na Pražském hradě.
26. července 1648 padl Hrad do švédských rukou. Množství knih ze vzácné rožmberské knihovny i Codex gigas byly zabaleny do velkých beden a odeslány do Švédska.
Skok z okna před požárem
Tre Kronor (tři korunky) se obvykle přezdívá švédskému hokejovému mužstvu, avšak tento název je odvozen od bývalého královského zámku ve Stockholmu, který zas odkazuje na biblický příběh tří králů. Právě do zámku byla Ďáblova bible přestěhována. Avšak nechybělo málo a kniha opět měnila svůj domov.
Královna Kristýna se stále více cítila být katoličkou a setrvání na trůně protestantské země pro ni bylo nadále neúnosné. Abdikovala a odcestovala do Říma, přičemž si s sebou vzala nemalou část švédské válečné kořisti z Čech.
Jen zřejmě objemnost Ďáblovy bible jí zabránila, aby si ji na cestu přibalila také.
V roce 1697 vypukl v Tre Kronor rozsáhlý požár, který zámek prakticky srovnal se zemí. Zahynul při něm i král Karel XI. (1655–1697). Shořela spousta vzácných rukopisů, proměně v popel těsně unikl i Codex gigas.
Již jej olizovaly plameny, když byl na poslední chvíli vyhozen z okna. To poškodilo jeho vazbu, která byla nahrazena až v 19. století.
Od roku 1877 je Ďáblova bible v depozitáři švédské národní knihovny. Československo žádalo o její navrácení, avšak neúspěšně. Do své vlasti se Codex gigas vrátil až v roce 2007, kdy byl na půl roku zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu
