1. Ian Fleming původně Conneryho nechce
Když na začátku 60. let minulého století James Bond konečně zamíří na stříbrná plátna v podobě filmu Dr. No (1962), dá jeho tvůrcům pořádnou práci, než najdou hlavního představitele.
Dlouhý seznam potencionálních Bondů, mezi kterými jsou i taková jména jako Richard Burton (1925–1984) nebo Cary Grant (1904–1986) se postupně tenčí. Někdo nemá čas, další je moc drahý, popřípadě starý.
A tak dojde řada na tehdy naprosto neznámého Skota Seana Conneryho (1930–2020). „To nemyslíte vážně?! Takhle jsem si Bonda nepředstavoval. Má to být velitel, ne přerostlý kaskadér.
Zkazili jste moji práci,“ uhodí na producenty Ian Fleming (1908–1964), muž, který slavnou postavu vytvořil. Po premiéře se ale jeho rozčarování změní v nadšení z bezchybného Conneryho výkonu. Od té doby je jeho největším fanouškem. Dokonce na to konto připíše Bondovi skotské kořeny.
2. V jedné bondovce si málem zahraje Jan Werich
Nechybělo zas tak moc a místo Brita Donalda Pleasence (1919–1995) by si ikonického Bondova protihráče Blofelda ve filmu Žiješ jenom dvakrát (1967) střihl Čech Jan Werich (1905–1980).
Právě on totiž dostane v roce 1966 od producenta Harryho Saltzmana (1915–1994) nabídku na tuto roli jako první. S nadšením ji přijme, jenže se ukáže, že má na záporáka moc dobrácký kukuč.
„Vypadal tak trochu jako Santa Claus,“ vzpomíná na první setkání anglický režisér Lewis Gilbert (1920–2018). Werich tak nakonec natočí jen pár záběrů, než je přeobsazen.
3. Lazenbyho hvězdné manýry
Australan George Lazenby (*1939) má na svém kontě jen jednu bondovku, to ale bohatě stačí k tomu, aby se pro ostatní kolegy stal během natáčení osinou v zadku.
Přestože Ve službách Jejího Veličenstva (1969) je jeho filmovým debutem, na place se chová jako rozmazlená primadona. Vůz, který ho má dopravit na natáčení, pošle několikrát pryč, protože se mu nelíbí jeho barva.
Jindy se nechává autem odvézt do restaurace, vzdálené zhruba 50 metrů od své šatny. Navíc chodí všude pozdě a kvůli australskému přízvuku je mu špatně rozumět.
4. Výrazná československá stopa
V bondovce Dech života (1987) to ještě nevyjde. Film se sice z části odehrává v Československu, kvůli dosluhujícímu komunistickému režimu ale nepřipadá v úvahu, aby v něm byl také natáčen. Bratislavu tak ztvární Vídeň.
V roce 2006 už ale Prahu v Casino Royale hraje skutečně Praha. A nezůstane jenom u ní. V akci jsou i další lokace, i když v ději jde o místa jinde ve světě.
Filmaři se podívají třeba do karlovarského Grandhotelu Pupp (ve filmu černohorský hotel Splendide) nebo letiště v Ruzyni (letiště v Miami).
5. Kdo byl skutečným Bondem?
Podle koho Ian Fleming nejslavnějšího fiktivního tajného agenta pojmenoval, není žádným tajemstvím.
„Chtěl jsem to nejjednodušší, nejnudnější a nejprostěji znějící jméno,“ vysvětluje, proč zvolil amerického ornitologa Jamese Bonda (1900–1989), jehož knížku má jako horlivý pozorovatel ptactva po ruce. Jenže kdo je předobrazem jeho charakteru?
Fleming nikdy na nikoho konkrétního neukáže. „Bond je složeninou všech tajných agentů, které jsem při svém působení v námořní zpravodajské divizi během druhé světové války potkal,“ tvrdí.
Je tak možné, že Bond má kus osobnosti z Conrada O’Briena (1893–1986), někdejšího agenta britské tajné služby, ale také zdatného lyžaře nebo horolezce.
Perfektním lyžařem a rovněž námořníkem, parašutistou a potápěčem je i Patrick Dalzel-Job (1913–2003), zpravodaj u námořní rozvědky, který slouží u téže jednotky jako Fleming. Část Bonda možná dodá Wilfred Dunderdale (1899–1990), člen britské tajné služby MI6, během druhé světové války šéf sekce, mající na starosti operace ve Francii a v Polsku, ale také milovník krásných žen a rychlých aut.
A je rovněž skoro jisté, že několika ingrediencemi do Bondova charakteru nevědomky přispěje i Flemingův starší bratr Peter (1907–1971), dobrodruh, novinář, ale hlavně voják, po válce oceněný za svou službu vlasti Řádem britského impéria.
6. Kennedy ho chce mít ve svém štábu
Bond si od svého prvního vystoupení v románu Casino Royale (1953) získá miliony fanoušků po celém světě. Jedním z největších je i americký prezident John Fitzgerald Kennedy (1917–1963).
Dokonce si při soukromé projekci Dr. No, uskutečněnou těsně před Kubánskou krizí v říjnu 1962, povzdechne, že „by si přál mít Jamese Bonda ve svém štábu“. Jeho náklonnost k příběhům agenta 007 vzbudí velký ohlas.
Jakmile se to dozví veřejnost, prodeje Flemingových knížek po celé zemi raketově vzrostou. „Co víc si můžete přát?
Když je to dost dobré pro prezidenta, je to dost dobré i pro mě,“ prohlásí herec Christopher Lee (1922–2015), který ztvární padoucha v bondovce Muž se zlatou zbraní (1974).
K fanouškům neohroženého agenta se hlásí i další prezidenti USA Ronald Reagan (1911–2004) nebo Bill Clinton (*1946).
7. Connery musí nosit příčesek
Skotský šarm, mužnost, ocelové svaly, ale také nedostatek vlasů. S takovou výbavou začne Sean Connery s natáčením bondovek. Před kamerou je tak nucen nosit příčesek, který musí vzhledem k množství kaskadérských kousků držet opravdu pevně.
Přesto se ho během vzniku bojové scény ve filmu Diamanty jsou věčné (1971) podaří hereckému kolegovi Joe Robinsonovi (1927–2017) omylem stáhnout.
8. Má celkem šest tváří
Bondovská filmová série čítá do dnešních dnů 25 snímků, o které se podělí šest herců – George Lazenby, Roger Moore (1927–2017), Timothy Dalton (*1946), Pierce Brosnan (*1953), Daniel Craig (*1968) a samozřejmě Sean Connery.
Je to právě on, kdo udělá ve výčtu trochu zmatek. V roce 1983 totiž hraje Jamese Bonda ve filmu Nikdy neříkej nikdy, který ale po sporu o autorská práva natočí jiná produkční společnost. Mezi oficiální bondovky se tak nepočítá.
V jiné produkci vznikne už v roce 1967 také Casino Royale v hlavní roli s Davidem Nivenem (1910–1983). V tomto případě jde ale spíše o parodii na bondovky.
9. První Bond je Američan!
Cože? James Bond že dal vale Britům a stal se Američanem?
Naštěstí jde jen o krátkou epizodu v roce 1954. Tehdy televize CBS uvede adaptaci románu Casino Royale, ve které Barry Nelson (1917–2007), jakožto vůbec první herec, který „nulanulasedmičku“ ztvární, hraje amerického agenta CIA Jamese Bonda, kterému ale nikdo neřekne jinak než „Jimmy“.
Má jít o pilotní díl zamýšleného bondovského televizního seriálu. Ten ale nikdy nevznikne.
10. Největším zabijákem Craig
Není bondovka, ve které by funebráci byli bez práce. Ale který z neohrožených agentů má nejvíce zářezů na pažbě? Co třeba předposlední Bond Pierce Brosnan? Jeho 103 zabití (každé 4 minuty a 55 sekund) na vítězství nestačí.
Tak jeden z nejdéle sloužících bondů Roger Moore? 121 zabití (každých 7 minut a 32 sekund) je slušný výsledek. Trumfuje ho ale poslední Bond Daniel Craig, který zabíjí celkem 235x (každé 2 minuty a 30 sekund). Nejméně produktivní je naopak George Lazenby.
Ve své jediné bondovce Ve službách Jejího Veličenstva zabije celkem 6 lidí (každých 23 minut a 33 sekund).