Poklady na mořském dně nejsou z říše pohádek. Archeologové občas odhalí zbytky lodí s drahými kovy i jinými cennostmi. I obyčejný stožár lodi ale poodhalí roušku tajemství, jak fungovala dávná námořní plavba.
Odborníci odhadují, že dno oceánů na naší planetě může ukrývat až 3 miliony vraků z různých historických období.
Na velkou vzácnost narazili v roce 2020 podmořští archeologové. Když zkoumali dno Baltského moře, zhruba 36 kilometrů od švédského pobřeží odhalili zbytky plavidla z konce 15. nebo začátku 16. století.
Do zkoumání vraku lodi se potom pustili roboti pod dozorem vědeckého týmu z univerzity v anglickém Southamptonu.
Plavidlo, staré půl tisíciletí, má zachovalé stožáry i vybavení, včetně toho pro navíjení lana na stožár nebo čerpadla, a na palubě se nalézá i loďka určená k převážení posádky z pevniny na plavidlo a naopak.
K dokonalému zachování trosek zřejmě přispěl nedostatek kyslíku v hloubce 140 metrů. Dosud ale není jasné, jak se loď jmenuje, ani odkud pochází a proč klesla ke dnu. Odborníci ji proto pokřtili jako Okänt Skepp (švédsky Neznámá loď).
Cenné ingoty
Za unikátní označují odborníci objev trosek lodi ze 14. století př. n. l. U východních břehů Uluburnu v jihozápadním Turecku ji v roce 1982 odhalil amatérský potápěč. Loď převážela měděné a cínové ingoty.
U albánských břehů v hloubce 50 metrů byly roku 2011 objeveny pozůstatky římské lodi, potopené v 1. století př. n. l. Uvnitř 30 metrů dlouhého plavidla se také našlo 300 zachovalých amfor sloužících k přepravě oleje a vína.
Plavidlo vybavené dělem
Doslova hřbitov lodních vraků našli v roce 2018 podmořští archeologové u řeckého souostroví Fournoi v Egejském moři. Nalézá se zde 58 lodí z let 700 př. n. l.–600 n. l. Potopily se tu, když převážely zboží z Itálie, Španělska a severní Afriky.
Bronzové dělo se státním znakem Portugalska a čínský porcelán z doby císaře Wan-liho (vládl v letech 1572–1620) odhalili vědci rovněž v roce 2018. Takové poklady skrývala loď, která šla ke dnu poblíž portugalského přístavu Cascais.
