Domů     Vyhynuli prehistoričtí ještěři za pouhý den?
Vyhynuli prehistoričtí ještěři za pouhý den?
23.3.2023

Dinosauří populace dostala asi před 66 miliony lety ránu, ze které se již nikdy nevzpamatovala. Za hlavní důvod vyhynutí prehistorických ještěrů je většinou pokládán dopad asteroidu. Je však tou pravou, případně jedinou příčinou?

reklama

V průběhu let se vyrojilo mnoho dalších teorií, z nichž některé se mohou zdát reálné, jiné zase jako z říše snů. Na vině mohou být podle nich přírodní úkazy, klimatické změny, ale třeba i savci nebo jedovaté rostliny.

Vražedný asteroid

Pravděpodobnost: 60 %

Scénář zániku dinosaurů, který dnes považujeme za nejpravděpodobnější, je dopad asteroidu do oblasti mexického poloostrova Yucatán.

reklama

S teorií o dopadu vesmírného tělesa přišli v roce 1980 kalifornští vědci, otec a syn Walter a Luis Alvarezovi, kteří upozornili na vrstvu iridia v zemském povrchu, pocházející z doby před 66 miliony let.

Iridium je prvek, který se na Zemi vyskytuje především v místech, kam dopadl meteorit.

Ohnivé inferno

Zřejmě netušili, že na konci 70. let byl v oblasti Yucatánu a Mexického zálivu skutečně objeven 180 kilometrů široký kráter, který vytvořilo těleso s průměrem okolo 10 kilometrů.

Reliéf kráteru Chicxulub, který dostal jméno po městečku ležícím nedaleko jeho středu, není po tak dlouhé době příliš zřetelný a z velké části se nachází pod vodou. Stejnojmenný asteroid rozpoutal ve své době doslova peklo na zemi.

K obloze se zvedly několikakilometrové sloupy roztavených hornin a z nich vypařené plyny se dostaly do ovzduší, takže se téměř nedalo dýchat. Zakrátko na celé planetě zuřily požáry a ohnivé bouře, pobřežní oblasti devastovaly obrovské vlny tsunami.

Dopad asteroidu je nejpravděpodobnější příčinou vyhynutí dinosaurů. FOTO: solarsystem.jpl.nasa / Creative Commons / volné dílo
Dopad asteroidu je nejpravděpodobnější příčinou vyhynutí dinosaurů. FOTO: solarsystem.jpl.nasa / Creative Commons / volné dílo

Přežili apokalypsu?

Sluneční paprsky nemohly proniknout skrze silnou clonu prachu, takže teplota výrazně klesla. Rostliny neměly dostatek světla a ty, které nepozřely požáry, uschly.

Přeživší býložraví ještěři tak neměli co žrát a pomalu vymírali, což v další fázi postihlo jejich masožravé sousedy. Téměř všichni živočichové na planetě uhynuli a tři čtvrtiny tehdy existujících druhů opustily Zemi navždy.

Jaká doba uplynula mezi dopadem asteroidu a smrtí posledního dinosaura nedokáže nikdo s určitostí říci. Někteří vědci spekulují, že mohla být extrémně krátká, možná i pouhý den!

Něco takového ale není příliš pravděpodobné, neboť mnoho dinosauřích druhů žilo v podzemních norách nebo v mořích, kde mohli přežít i několik měsíců.

V odloučených lokalitách, třeba na Novém Zélandu, pak ještě o něco déle – možná i o tisíce let, jasné důkazy ale chybějí.

Sopečné peklo

Pravděpodobnost: 25 %

Asteroid však zřejmě nebyl jediným důvodem, proč se prehistoričtí obyvatelé naší planety nedočkali dneška. Viníkem je podle nejnovějších výzkumů alespoň zčásti také sopečná činnost.

Časté a mohutné erupce se vyskytly hlavně ve střední části Indie, na Dekánské plošině.

Osudný popílek

Zdejší pozůstatky po erupcích, především silná vrstva čediče na ploše přesahující 500 000 km2, pocházejí právě z doby, do které datujeme i vyhynutí dinosaurů.

„Na základě našich výzkumů můžeme s jistotou potvrdit, že erupce začaly zhruba 250 000 let před vyhynutím dinosaurů. Trvaly přitom celkem 750 000 let,“ tvrdí geolog Blair Shoene.

Vulkanická činnost, která měla devastační účinky, je sice vědecky dokázaná, nejednalo se však o hlavní příčinu zmizení dinosaurů z povrchu zemského.

Kvůli popílku, který se zvedl do ovzduší a zastínil Slunce, se však změnily klimatické podmínky, což mohlo v důsledku narušit stabilitu jejich populace.

Časté sopečné erupce k době dinosaurů patřily. FOTO: Oliver Spalt / Creative Commons / CC BY 2.0
Časté sopečné erupce k době dinosaurů patřily. FOTO: Oliver Spalt / Creative Commons / CC BY 2.0

Vyhynuli by i bez asteroidu?

Podle britských vědců Stevea Brusattea a Richarda Butlera se dinosauři stali obětí shody nešťastných náhod.

Vlivem klimatických změn, které vyvrcholily erupcemi, se zvýšila hladina oceánů, zastavil se fotosyntetický proces rostlin, navíc mnoho dinosauřích druhů vyhynulo už dříve a potravní řetězec proto nestál na pevných základech… Dinosauři tak byli mimořádně zranitelní, když se na obloze objevil asteroid Chicxulub.

„Kdyby asteroid neudeřil, tak by tu dinosauři stále byli, a my pravděpodobně ne,“  tvrdí Butler.

Jeho kolegové z kalifornské univerzity v Berkley však věří, že dinosauři by právě vlivem sopečné činnosti a změny klimatu vyhynuli i bez zásahu asteroidu, jen možná o něco později.

Nedostatečná diverzita

Pravděpodobnost: 12 %

Jak již naznačil předchozí odstavec, mnoho dinosauřích druhů vyhynulo ještě před samotnými pohromami, které se odehrály zhruba před 66 miliony lety.

Kvůli tomu začaly potravní řetězce kolabovat a v důsledku nedostatečné diverzity mohli dinosauři vyhynout úplně.

Pohroma dinosaurům nahrála

Největší hromadné vymírání se na naší planetě odehrálo před zhruba 252 miliony let. Stála za ním taktéž vulkanická činnost, pokles hladiny moří a nedostatek kyslíku v atmosféře vlivem rozsáhlých požárů.

Ačkoli tehdy vymřelo 77 až 96 procent všech vodních i suchozemských druhů, dinosauři z něj vyšli vítězně.

„Když živočišný druh vymře, zanechá za sebou prázdné místo v ekosystému,“ vysvětluje americký vědec zabývající se dinosaury David J. Button.

Podle něj jsou pak takováto prázdná místa zaplněna jinými přeživšími druhy, které se ale snadno přemnoží a dominují ekosystému.

Místo pro savce

Jedním z těchto druhů byli právě dinosauři, kteří se začínají objevovat na jihu dnešní Jižní Ameriky asi před 230 miliony lety. Na nedostatek kyslíku vyzráli vzduchovými vaky, které po nich zdědili i ptáci.

Během dalších let se však odehrála další menší vymírání, která postupně dinosaury decimovala. Ač ne tak ničivá, mnoho druhů během nich vymřelo a nové se netvořily.

Teorie o nedostatečné diverzitě naznačuje, že právě tato neschopnost nahradit vymřelé druhy jinými učinila dinosauří populaci extrémně náchylnou k jakékoli pohromě, která nakonec přišla v podobě osudného asteroidu.

To by znamenalo, že za zánikem obřích ještěrů nestála náhlá katastrofa, ale jednalo se o dlouhý, pozvolný proces.

Samozničení a deformovaná vajíčka

Pravděpodobnost: 5 %

Jiní badatelé se zaobírají někdy prapodivnými tvary dinosauřích těl. Ta se prý během milionů let evoluce vyvinula tak, že jejich vlastníci nebyli schopni nadále přežít.

Tato teorie, pocházející už z počátku 20. století, však popírá teorii Darwinovu, podle které přežije ten nejsilnější, respektive nejpřizpůsobivější.

Co skutečně způsobilo zkázu dinosaurů? FOTO: Giovanni Dall´Orto / Creative Commons / volné dílo
Co skutečně způsobilo zkázu dinosaurů? FOTO: Giovanni Dall´Orto / Creative Commons / volné dílo

Příliš bizarní tvary

Evoluce se podle ní odehrávala v úzkých, téměř až stanovených mezích, a druhy jejím vlivem postupně rostly a degradovaly. Tuto ideu však musíme vnímat z hlediska doby, kdy ještě nebyla Darwinova teorie ve vědeckých ani společenských druzích obecně přijímána.

A jak tedy degradování mělo fungovat? Výrůstky na hlavě jsou například viněny z toho, že stínily svým nositelům ve výhledu, což je činilo zranitelnými.

Kvůli velkým tělům zase měli zaostávat po duševní stránce, protože veškerou energii spotřebovali na jejich „provoz“ a růst do bizarních proporcí. Nakonec tak došlo k jejich samozničení, protože malé mozečky již nedokázaly ovládat gigantická těla.

S otázkou, proč ve stejné době vymřeli i méně „znetvoření“ živočichové a rostliny, si však už nikdo hlavu nelámal.

Hormonální změny dinosauřích matek

Deformity jsou středobodem i další teorie, podle které dinosauři vyhynuli kvůli příliš hrubým, nebo naopak tenkým skořápkám svých vajíček. Oba neduhy objevili vědci na konci 70. let u fosilizovaných vajíček v jižní Francii a severním Španělsku.

Obě varianty byly pro dinosauří populaci neblahé – kvůli hrubým stěnám se k embryu nedostal dostatek vzduchu a to se tak postupně zadusilo. Tenká skořápka byla zase náchylná k prasknutí.

Jedná se prý o důsledek hormonálních změn v tělech dinosauřích matek, které nastaly vlivem klimatických změn. Podobně postižená vajíčka však nikde jinde na světě nalezena nebyla a jedná se tak spíše jen o lokální záležitost.

Nedostatek samiček

Pravděpodobnost: 5 %

Nedostatek partnerek mohl být další příčinou vymření dinosaurů. Alespoň si to myslí někteří vědci v čele s americkým doktorem Shermanem Silberem, odborníkem na neplodnost.

Není výjimkou, když se jednotliví odborníci snaží připsat vyhynutí dinosaurů na vrub problematice, které se sami věnují.

Do zimy se rodí samci

I tato teorie neodporuje myšlence smrtelného asteroidu, naopak z ní přímo čerpá. Silber se v jejím rámci odvolává na potomky dinosaurů – krokodýly – kteří při změnách venkovní teploty častěji plodí potomky jednoho pohlaví.

Něco podobného se prý stalo i před 66 miliony let v případě dinosaurů. Pád asteroidu a další klimatické změny způsobily ochlazení planety, takže se dinosauřím rodičům začali z vajec líhnout v mnohem větší míře samci. Těm později chyběly protějšky k páření. „Za dobu tří generací pak prakticky vymřeli,“ tvrdí Silber.

Proč jedni vymřeli a druzí ne?

Naopak savci, u kterých je pohlaví dáno geny na pohlavních chromozomech, byli pro takovou událost mnohem lépe uzpůsobení, což je předurčilo k dominanci na planetě.

Silber argumentuje také tím, že dinosauři byli jinak velice přizpůsobiví živočichové, a proto se mu nezdá pravděpodobné, že by zemřeli „jen“ kvůli přírodním katastrofám.

Za normálních okolností by se podle něj jednoduše přizpůsobili novým podmínkám jako už tolikrát předtím.

Doktor však zároveň svoji teorii sám popírá, když nevysvětluje, jak je možné, že zatímco dinosauři vymřeli, krokodýli katastrofu přežili, ačkoli by jejich rozmnožování mělo fungovat na stejné bázi.

Toxické rostliny

Pravděpodobnost: 1 %

Relativně nová teorie o smrtícím účinku rostlin vznikla v hlavě profesora psychologie a evoluční psychologie Gordona Gallupa, působícího na univerzitě v Albany, a jeho bývalého žáka Michaela Fredericka.

Dinosauři podle nich vyhynuli, protože se nebyli schopni naučit averzi k jedovatým rostlinám.

Nerozpoznaná změna

Užitečná schopnost, která je vlastní lidem, ale třeba i krysám, donutí živočicha se vyhýbat rostlinám, jejichž chuť si spojil s jedovatostí.

Právě absence této schopnosti měla stát za decimací počtů dinosauřích jedinců a druhů, než na Zemi dopadl asteroid Chicxulub.

Jinými slovy řečeno, býložraví dinosauři měli podle obou vědců požírat jedovaté rostliny, kvůli nimž vymírali, a masožraví jedinci pak trpěli nedostatkem potravy. Stejně jako se evolvovaly a přizpůsobovaly živočišné druhy, i ty rostlinné procházely vývojem.

Ten se mohl projevit například v tom, že se z dříve neškodné rostliny stal jedovatý zabiják, což dinosaurus nebyl schopný rozpoznat.

Zkažené maso krokodýlům nevadí

Jako důkaz posloužil Gallupovi a Frederickovi fakt, že se toxické rostliny začaly údajně objevovat nedlouho předtím, než dinosauři vyhynuli.

Studii doplnili výzkumem, v němž testovali úroveň chuťové averze u ptáků a krokodýlů, kteří jsou považováni za potomky dinosaurů.

Zatímco ptáci se podle jejich závěrů spíše než chutí řídí zrakovými vjemy, deset testovaných krokodýlů pozřelo s chutí jak čerstvé maso, tak i to lehce zkažené. Oba vědci považují vyhynutí za dlouhodobý proces.

„Dinosauři začali vymírat už dlouho před dopadem asteroidu a pokračovali v tom další miliony let po něm,“ tvrdí Gallup.

reklama
Foto: jpl.nasa / Creative Commons / volné dílo, solarsystem.jpl.nasa / Creative Commons / volné dílo, Oliver Spalt / Creative Commons / CC BY 2.0, Giovanni Dall´Orto / Creative Commons / volné dílo
Související články
Záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Záhady a tajemství
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Záhady a tajemství
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Záhady a tajemství
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz