Nad hlavami překvapených obyvatel bohatého pirátského města se žene hejno vyplašených racků. Někdo se podívá na hodinky. Za necelou půlhodinu bude poledne.

Jenže toho už se většina z nich nedožije.

Zkáza během okamžiku

Je 7. června 1692 a Port Royal, kdysi nejbohatší a nejhříšnější město světa, zasáhne ničivé zemětřesení. Moře bouří, země se chvěje, a pak se náhle velká část města propadá do hlubin. Během okamžiku mizí z povrchu stovky domů, hyne 2000 lidí.

Zkázu ještě dokoná tsunami, která smete zbytek přístavu a rozbije zakotvené lodě. Ač se úřady po katastrofě snaží najít a pohřbít všechna mrtvá těla, je jich příliš mnoho. Horko, nedostatek léků a čisté vody vede k epidemii, která zabije další 2000 lidí.

Řetěz chyb končí smrtí

První chybou je už to, že Angličané, ve snaze vybudovat strategicky vhodně umístěnou pevnost, staví Port Royal na písečné pláži vybíhající do moře. Poté, co se stává základnou karibských pirátů, tzv.

bukanýrů, rychle se rozrůstá, takže do roku 1692 tu stojí téměř 2000 domů. A když dojdou pozemky, staví se až nad vodu a do výšky. Navíc bukanýři, pyšní na své bohatství, odmítají stavět lehké dřevěné domky.

Místo toho si nechávají dovážet těžké cihly a staví domy stejně jako v Anglii. Některé z nich jsou dokonce honosnější než domy v Londýně.

Země se pod nohama rozplyne

Když udeří zemětřesení, dojde k procesu, kterému geologové říkají zkapalnění.

Částečky podmáčeného písku (hladina podzemní vody je v Port Royal necelého půl metru hluboko) se při zemětřesení oddělí a změní v kal, do něhož se příliš těžké město okamžitě propadne. Dnes jeho zbytky najdete těsně pod hladinou, ale také v hloubce 12 metrů.

Při rychlosti, s jakou se potopily, se nestačily rozpadnout, a tak jsou velmi zachovalé. Dá se k nim potápět a od roku 1981 zde probíhá archeologický výzkum.