Vysmívat se nesmyslností konspiračních teoriích je zábava. Alespoň dokud nevyjde najevo, že jsou pravdivé. Jako v případě války, která rozpoutal Saddám Husajn v roce 1991.
Irák se v roce 1990 marně snaží vyhrabat z dluhů, které zůstaly po Iránsko-Irácké válce (1980-1988). Věřitelé naléhají, nikdo už nechce půjčovat, cena ropy vinou Kuvajtské nadprodukce klesá.
Takže když se Saddámu Husajnovi (1937-2006) dostane ujištění, že spor s Kuvajtem je arabská záležitost, která USA nezajímá, nebudou se do ní plést a v případě vojenského zákroku nebudou reagovat, jde do toho. Jenže v okamžiku, kdy do Kuvajtu vtrhne je najednou všechno jinak.
Nebožátka vyhází z inkubátorů
USA rozjíždí kampaň na podporu vojenské intervence. Zástupce Kuvajtu v OSN Mohammad A. Abulhasan (*1943) píše zprávu o tom, jak Iráčané rabují, mučí a vraždí. I o tom, jak vyloupili nemocnice, odkud odnesli veškeré vybavení, včetně inkubátorů.
„Což mělo na následek smrt všech předčasně narozených dětí,“ doplní informaci kuvajtský ministr zdravotnictví Abdul Wahab Al-Fowzan. Příběhu se dostává masivní mediální pozornosti po celém světě, zejména, když ji potvrdí i Amnesty International.
Americký prezident George Bush (1924-2018) hřímá 9. října o nutnosti vojenské intervence a další den předstoupí před členy výboru pro lidská práva amerického kongresu očitý svědek.
Patnáctiletá Nayirah tvrdí, že pracovala v nemocnici jako dobrovolník a se slzami v očích vypráví: „Inkubátory pro nedonošené děti byly vypnuty, děti, které byly uvnitř vojáci vzali a nechali zemřít na studené podlaze.
Bylo to děsivé.“ Její srdceryvné svědectví se objeví ve vysílání téměř 1000 televizních stanic, citují ho senátoři, Bush se s ním ohání při každé příležitosti, a nakonec toto svědectví stává tím zrnkem, které převáží misku vah ve prospěch vojenské intervence místo ekonomických sankcí. Operace Pouštní štít může být spuštěna.
Oscara za herecký výkon získává…
Někteří však tvrdí, že tu něco nehraje. Třeba to, že lékaři z nemocnice, kde mělo k incidentu dojít, o ničem nevědí. Objeví se spekulace, že šlo jen o záminku k invazi.
O necelý rok později novinář John MacArthur udělá z konspirační teorie skutečnost, když odhalí totožnost ošetřovatelky i pozadí jejího svědectví.
Ve skutečnosti totiž šlo o velkolepý mediální „fejk“, který do posledního detailu připravila PR společnost Hill & Knowlton.
Dívka se jmenuje Nayirah bint Saud al-Sabahová (*1975), ve skutečnosti je dcerou kuvajtského velvyslance v USA a její výpověď jen naučená role. Pro větší věrohodnost jí dokonce CIA zaplatila hodiny herectví.
Na celé věci je smutný i fakt, že se veřejnost nepoučí a o deset let později naletí znovu.
Když je třeba připravit druhou intervenci do Iráku, vytasí se Bushův syn George W. Bush (1946) se zaručeně pravými informacemi o tom, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. Jenže po těch se nikdy a nikde v Iráku nenašly sebemenší stopy.