Skupina Inků srocená kolem náčelníka Atahualpy se nezmůže na sebemenší odpor. Takovou zradu nikdo z nich nečeká. Místo podání ruky ke smíru zírají do hlavní španělských ručnic. Palba je kosí jednoho za druhým. Mnohonásobná přesila jim nepomůže. 

„Míří k nám podivná stvoření. Mají podobu jakýchsi plovoucích hor,“ informují vyděšení zvědové svého aztéckého vládce Montezumu II. (kolem 1465‒1520) už roku 1517. „Dokážou vládnout bleskům i hromům,“ dodávají bázlivě a s úctou. Schopnost ovládnout rozmary počasí znamená v jejích očích strašlivou moc.

Domorodí nespokojenci

Španělský dobyvatel Hernán Cortéz (1485‒1547) ale se svými plovoucími horami zanedlouho přichystá se svými muži Aztékům skutečnou pohromu.

Mazaný conquistador přistane u jejich pevniny, dobude Tabasco v dnešním Mexiku a využívá toho, že mezi indiány nepanuje jednota. Mají mezi sebou spory a není těžké je rozeštvat a některé získat na svoji stranu.

Aztécká říše se skládá z městských státečků Texcoca, Tenochtitlán a Tlacopán. Velká města doslova ekonomicky vydírají ta menší a většina Aztéků má daleko ke spokojenosti. Největší množství nespokojenců žije v malém státečku Tlaxcala.

O prosperitě si mohou nechat zdát a neustále čelí útokům ze strany sousedů. „Podpoříme vás, cizinci,“ slíbí proto zdejší domorodci Španělům, kteří chtějí táhnout do centra říše na Tenochtitlán.

Slibuje falešné přátelství

Když se 16. srpna 1519 Cortéz vydává na pochod z tábora poblíž Veracruzu do vnitrozemí, stojí po jeho boku nejenom čtyři setniny pěších vojáků a jezdci, ale i přes dvě tisícovky indiánských spojenců.

Ukazuje se, že Španělé s indiány, které přetáhli na svoji stranu, mají jednoznačně převahu. Cortéz toho dokáže rychle využít ve svůj prospěch. Montezuma II. ho považuje za syna boha Slunce a dobyvatel mu to nevyvrací.

Jejich první setkání líčí španělský františkán Bernadino de Sahagún (1500‒1590). „Přišel jsi usednout na svůj trůn, pod jeho baldachýn…

Králové před tebou ho střežili pro tvůj příchod…Teď jsi přišel z mraků a mlhy, abys usedl na svůj trůn…Vrátil ses k nám. Sestoupil jsi z nebe,“ hovoří Montezuma II. obdivně. „Přicházíme jako přátelé,“ ujišťuje náčelníka Cortéz.

Pomsta se mine účinkem

Ve chvíli, kdy aztécký vůdce zjistí, že božský Španěl chce jeho říši ve skutečnosti zničit, je pozdě. 8. listopadu 1519 dobude Cortéz celé město. Montezumu čeká potupné zajetí. Aztékům dlouho trvá, než se vzmůžou na jakoukoli obranu.

Z pasivity je probudí teprve, když Španělé zmasakrují na 600 jejich velmožů, kteří nemají sebemenší šanci se bránit. Montezuma II. je mrtvý a obě strany se vzájemně obviňují z jeho zabití.

Aztécká pomsta v noci z 30. června na 1. července 1520 navíc nechutná nijak sladce. Indiáni sice pobijí snad až tři čtvrtiny dobyvatelů, jenže není tu nikdo, kdo by je sjednotil a postavil proti conquistadorům.