V Československé republice byl přijat první volební zákon 29. února 1920. Volebních krajů bylo 23.

Právo volit měli všichni občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den vložení voličských seznamů překročili 21. rok věku.

Za poslance mohli být zvolen ten, kdo v den volby dosáhl 30 let a byl alespoň tři léta občanem ČSR. Volit nebylo jen právem, ale dokonce povinností, od které byli osvobozeni pouze ti, kteří „jsou starší než 70 let;

pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební; pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě; jsou v den volby vzdáleni od místa volby nejméně 100 km“.

Upravuje pracovní dobu

Volebním dnem byla neděle od osmi hodin. Zaměstnavatel byl povinen upravit pracovní dobu tak, aby se zaměstnanci mohli zúčastnit volby.

Pokud to neudělal, dopustil se přestupku a mohl být soudně stíhán, přičemž musel zaplatit pokutu od 50 Kč do 5 000 Kč nebo byl vězněn týden až tři měsíce.

Hostinský měl smůlu

Den před volbou a v den volby bylo také zakázáno prodávat a čepovat alkoholické nápoje. Hostinský, který to nerespektoval, se „… tresce tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců!“