Domů     Vojtěch Lanna: Vltavský pantáta ovládl námořní dopravu v Čechách
Vojtěch Lanna: Vltavský pantáta ovládl námořní dopravu v Čechách
14.12.2022

Zlatý věk českého a rakouského průmyslu právě přichází. Monopol na průmyslový rozvoj v oblasti lodní dopravy si pro sebe uzme původně rakouský rod Lannů. Splavnění Vltavy, Labe, Lužnice a Nežárky, budování mostů a přístavů, to vše je dílem jednoho člověka. Vltavského „pantáty“ Vojtěcha Lanny.

Obchodník Vojtěch Lanna (1805–1866) měl k práci v loďařském průmyslu blízko odjakživa, jeho rod totiž přišel do oblasti Českobudějovicka až z rakouské Solné komory.

V této lokalitě poblíž Halštatu se těžila sůl už od dávných dob Keltů a jsou to právě Lannové, kteří zejména se solí čile obchodovali. Jako první zamířil do Budějovic loďmistr Tadeáš Lanna (1772–1828), který řemeslo „zdědil“ po svém otci.

Jeho žena mu malého Vojtěcha porodila přímo v českobudějovické loděnici. Vojtěch se jako chlapec motal mezi lodníky a tesaři a pozoroval, jak se staví lodě a obchoduje se se solí.

Ve svých patnácti podnikl plavbu po Vltavě do Prahy, kde poté zakotvil na polytechnickém učilišti. Jak už to tak u velikánů v oblasti průmyslu, obchodu a vědy bývá, se svým profesorem si vůbec nerozuměl a ze školy předčasně odešel.

reklama

Vrátil se k otci, který jej učil sám. Ne vědám, ale kormidlování, obchodu a stavbě lodí. Proto už ve svých dvaceti dokázal vybudovat vlastníma rukama první vor.

Rodný dům Lannů ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. FOTO: Jan Václav Kautský / Creative Commons / volné dílo
Rodný dům Lannů ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. FOTO: Jan Václav Kautský / Creative Commons / volné dílo

Bez regulace toků žádné parníky

Pracovitá rodina přepravovala především sůl dováženou z Rakouska a také jihočeskou tuhu. Zboží se plavilo přes Vltavu po Labi až do centra námořního obchodu, německého Hamburku.

Co na tom, že Lannové museli čas od času poskytnout nějaký ten úplatek v podobě českého piva celníkům, obchod zkrátka musel vynášet.

A vynášel. Průmyslová revoluce podnikání přála. Vojtěch však po smrti svého otce musel zaopatřit i matku a své čtyři malé sourozence. Možná to jej ale motivovalo, aby rodinný podnik dál rozvíjel.

Získal titul loďmistra a v podstatě si držel monopol na vltavský obchod se solí.

Aby byl obchod jednodušší, Lanna se pustil do prací na zlepšení splavnosti řek, po nichž se plavilo jeho zboží. Modernizací prošla koryta Vltavy, Labe, Lužnice, Nežárky i Blanice.

Nebýt této regulace řek, jen těžko by došlo k rozvoji paroplavby v českých zemích. Německé lodě poté vzaly Labe útokem.

Promyšlená logistika

První český parník Bohemia sice Lannové nevyrobili, na výrobě a provozování dalších se už ale podíleli. Dá se říct, že postupem času rodina disponovala celou flotilou prvních parníků.

Ve chvíli, kdy již Lannové měli bezpečnou převahu na vodě, se rozhodli vydat se i na souš. Vojtěch Lanna totiž brzy pochopil, že je v jeho zájmu zasadit se o prodloužení koněspřežky vedoucí z rakouského Lince.

Ne náhodou úspěšně protlačil dráhu do míst, kde se nacházely sklady jeho firmy. Logistiku zvládal Lanna zkrátka výtečně.

A nejen ji. Pustil se i do průmyslu těžařského. Dravého a inteligentního podnikatele si nemohl nevšimnout místodržící v Čechách, arcivévoda Štěpán Habsbursko-Lotrinský (1817–1867).

„Lanna jest v jedné osobě statkářem, podnikatelem, vodohospodářem, inženýrem, stavitelem, obchodníkem i loďařem… a také dobrodincem mnoha tisíc lidí, s nimiž nejedná jako s pouhou pracovní silou, ale jako otec,“ vychválil Vojtěcha vzdělaný a progresivní politik.

Českobudějovická loděnice Lannů byla zdálky viditelná díky vysoké slavobráně. FOTO: F. Wolf / Creative Commons / volné dílo
Českobudějovická loděnice Lannů byla zdálky viditelná díky vysoké slavobráně. FOTO: F. Wolf / Creative Commons / volné dílo

Nejvíc pecí má Lanna

Nezastavitelný Lanna šel dál a od 50. let se vážně zajímal o kladenské hutě. Dobře si byl vědom významu železa a uhlí ve zlatém století průmyslu.

Založil proto Vojtěšskou huť, v jejímž areálu byla v roce 1855 poprvé zapálená první vysoká pec na spalování koksu v Čechách.

V roce 1857 do Lannova portfolia přibyla Pražská železářská společnost. Šlo o krok, který Vojtěcha zavedl na nějaký čas do centra průmyslové revoluce, do Anglie, kde načerpal další potřebné znalosti v oboru.

Ty mu posloužily pro výstavbu ambiciózní Buštěhradské dráhy, kterou zaštiťovala Buštěhradská železniční společnost. Trasa spojovala Kladno a Kralupy nad Vltavou.

Cílová stanice samozřejmě nebyla zvolena náhodou, v kralupských docích totiž Lannové mohli naložit uhlí na lodě a dopravit ho po řece, kam bude libo.

Vojtěšská huť se zatím dál úspěšně rozvíjela a jen do roku 1861 v ní bylo vystaveno dalších pět vysokých pecí, což z ní učinilo největší vysokopecní provozovnu v celém rakouském mocnářství.

Moc a slávu areálu degradovali v roce 1946 znárodněním a přejmenováním hutě na „Koněv“ komunisté. Provoz pecí byl zastaven v roce 1976, odkdy začal areál nezastavitelně chátrat. Zbylá tři torza vápenných pecí jsou dnes kulturní památkou.

Mlýn u Vltavy

Co dalšího zbylo po jednom z nejvýznamnějších představitelů rodiny Lannů? Zaměříme-li se na parníky, musíme si nejprve uvědomit, že Lannové své pracně vyrobené říční dopravní prostředky pojmenovávali pouze čísly.

Parník Lanna 2 se dochoval až do dnešních dnů díky zásluze manželů „renovátorů“ Achsových. Ti starý parník objevili ve vyhořelé garáži a během dvanácti let kompletně zrenovovali.

Loď, která byla po roce 1953 vyřazena z provozu, ještě určitý čas fungovala jako přívoz (a pojízdná prodejna) na slapské přehradě pod jménem Rabyně.

Dnes se mohou turisté svézt drobnou loďkou Vojtěch Lanna Junior, která na Lannovy parníky odkazuje, v úseku České Budějovice až Purkarec. Právě v Českých Budějovicích působil zpočátku Lanna nejintenzivněji.

Založil tu spořitelnu, otevřel zde první řemeslnicko-průmyslovou výstavu a vystavěl tu také sušárnu lnu. Po přesídlení do Prahy Lanna štědře daroval pozemek pro výstavbu pražského sirotčince.

V Praze po něm navíc zůstalo Masarykovo nádraží, dílčí železniční stavby mezi Prahou a Podmokly, trať z Prahy do Plzně nebo rekonstruovaná dominanta levého břehu Vltavy, Petržílkovský mlýn.

Lannova firma se podílela i na železniční trati mezi Pardubicemi a Libercem a také mezi Turnovem a Kralupy.

Pohled do loďařské rodiny: Vojtěch Lanna s manželkou Josefínou a synem Vojtěchem v roce 1847. FOTO: Josef Kriehuber / Creative Commons / volné dílo
Pohled do loďařské rodiny: Vojtěch Lanna s manželkou Josefínou a synem Vojtěchem v roce 1847. FOTO: Josef Kriehuber / Creative Commons / volné dílo

Až moc práce

Neuvěřitelný zápřah Vojtěcha Lanny si nakonec vybral svou daň. Podnikání a osobní působení v tolika odvětvích způsobily, že Lannovi po krátkém pobytu ve Vídni začaly docházet síly. Snad z důvodu přepracování zemřel 15. ledna 1866 v Praze na srdeční slabost.

Rodinné žezlo tak přebral Vojtěch junior. Kvůli tomu, aby to zvládl, absolvoval mnoho cest „na zkušenou“ do zahraničí. Příprava se mu vyplatila a z Lannů se za jeho života stala nejen podnikatelská, ale i politická elita.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz