Domů     Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
5.11.2022

V ruinách města, rozpálených sluncem, už přežívá jenom pár posledních obyvatel. Z kdysi slavné Harappy zbývá pouhé torzo. I pár opozdilců zanedlouho uteče. Vyštve je odtud dlouhotrvající sucho a neúroda. Sídlo na dlouhá tisíciletí zmizí v prachu…

Britský armádní uprchlík Charles Masson (1800‒1853) roku 1827 nemůže úžasem ani dýchat. Před ním se jako na talíři objevují trosky pradávného města. Zbytky domů z pálených cihel, pravoúhlá síť ulic… Objev nemůže před světem utajit.

Vylíčí ho v knize Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu. Naláká tím spoustu dobrodruhů, kteří chtějí div světa spatřit na vlastní oči.

Cihly z odkrytých zdí poslouží jako stavební materiál, využitý při budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, nebo se stávají součástmi domků domorodců. Část prehistorických staveb tak navždy zmizí.

S každou ukradenou cihlou klesá pravděpodobnost, že se podaří rozluštit všechna tajemství této civilizace.

Ruiny čtyřpatrových domů

Pak uplyne ještě sto let, než se Harappa stane středem vědeckého zájmu. K prvnímu průzkumu harappské civilizace dojde roku 1921. Impulzem se stávají nálezy dělníků, kteří pracují na výstavbě železnice u řeky Indu.

V zemi narazí na hliněné destičky, znázorňující zvířata, a nesoucí zvláštní písmo. Svůj objev rozhlásí do světa, a proto se tu zanedlouho objevuje britský archeolog John Marshall (1876‒1958), kterému se podaří vyhrabat ruiny města.

Zřícené zdi z pálených cihel promlouvají: Kdysi náležely tří- nebo čtyřpatrovým domům. Samotné stavby vzbuzují údiv. Obyvatelé údolí řeky Indu ovládají výrobu pálených cihel 3000 let předtím, než ji světu ukázali Římané!

Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo
Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo

Dvorek jako centrum

Pečlivě naplánované město protkané sítí ulic směřujících ze severu na jih, kolmo na ně další hlavní tahy z východu na západ. Křižují je vedlejší uličky, z nichž vedou vstupy do domů.

Život údajně tepe na domovních dvorech, kde uvnitř nechybí sýpka jako zásobárna obilí na horší časy. Obilí se tu prý i mele. Dvorek někdy poslouží i jako noclehárna, jindy rodiny vyběhnou po schodech do horních místností domů. Nejde ale jenom o Harappu.

Po mnoha tisících letech je vyhrabáno i Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předešlému vypadlo z oka. V době největší slávy mohlo mít až pět milionů obyvatel.

Za koupelnu se nemusejí stydět

Badatelé se po průzkumu domnívají, že zlatá léta obě města zažívají v období 2600 až 1900 př. n. l. Je to pravda, minimálně pokud jde o očistu těla. Harappská koupelna z doby kolem roku 2000 př. n. l. by si neudělala ostudu ani v dnešní době.

V období před asi 4000 lety ji ale v Harappě a Mohendžodaru vlastní téměř každá rodina. Pouze ti, kteří nemají takové štěstí, využívají veřejné studny. Na podlaze vydlážděné cihlami se nikdo nemusí bát chodit, i když je vlhká.

Uklouznutí nepřipadá v úvahu. Součástí jsou i oddělené toalety. Voda odtud odtéká do pečlivě řešeného systému krytých stok, které lemují ulice. Jejich průchodnost je zajišťována pravidelným čištěním.

Další poznatky o harappské civilizaci ale už zahaluje opona záhad včetně zásadní otázky, proč vlastně tato civilizace zanikla.

Chybí zbraně i hradby

Dosud shromážděné znalosti o starověkých civilizacích obracejí vykopávky v Harappě i Mohendžodaru úplně naruby. Všechno je jinak, než dosud bylo zvykem. Vědci si lámou hlavu nad tím, o jakou civilizaci vlastně šlo.

Patřili obyvatelé obou měst ke zdatným válečníkům? Ve starověku musela každá významnější říše ostře hájit svoje teritorium, a proto je vojenská výzbroj i válečnické umění nezbytností. Jenže v obou městech není po zbraních ani památky. Proč?

Žili tu snad mírumilovní lidé, které po celá staletí nikdo nenapadl? Městům úplně chybí hradby, které by je chránily před nepřáteli, což je ve starověku nezvyklé. Nenašly se ani ostatky koní. Obyvatelé je zřejmě nevyužívali ani v tahu, ani pro válečné účely. Další záhada…

Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0
Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0

Praktikovali komunismus?

Překvapujícím objevem je spleť uliček, které se sobě podobají jako vejce vejci. Starověká města ale bývají typická tím, že jejich ulice jednoznačně směřují k centru. V Harappě ani v Mohendžodaru ale na nic podobného nenarazíte.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje antropolog Jonathan Mark Kenoyer (*1952) z univerzity ve Wisconsinu. Do mysli se zákonitě vkrádají otázky: Kdo a jak tu vládl?

Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou otázku zatím neexistuje odpověď. Nikde nejsou památníky, kterými by dávní vládci chtěli dát na vědomí svoji nesmrtelnost – třeba jako pyramidy egyptských faraonů.

Charakter města naopak budí dojem jako by si tu byli všichni rovni. Měli snad všichni stejný majetek, stejné domy a nikdo se nevyvyšoval nad druhé?

Možná, že zde zkoušeli jakousi odnož komunismu… Podle Kenoyera není vyloučeno, že šlo o městský stát s vládou volených úředníků.

Vládce nahradí voda

Koho a co obyvatelé měst tedy uctívali? Vědci dosud nemají jasno ani v tomto bodě.

Metropole disponují propracovaným systémem vodovodů a kanalizací i splachovacích toalet, tedy prvků, jejichž společným jmenovatelem je voda, která nahrává nejenom fyzické očistě, ale také té duchovní.

Chybí tu totiž jakékoli stavby, které odkazují na provozování náboženských či duchovních rituálů. V Mohendžodaru se paradoxně chrámu nejvíce podobá bazén zvaný Velká lázeň. Ohraničují ho zdi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Gregoryho Possehla (1941‒2011) z Pensylvánské univerzity v Kalifornii je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody jako určitý druh náboženství. Jiní ale tenhle názor šmahem odmítají…

Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Multikulturní společnost

Bohaté archeologické nálezy zahrnující keramiku a šperky, ať už zlaté nebo korále z jaspisů a onyxů, podle názoru odborníků napovídají, že Harappa i Mohendžodaro jsou pulzujícími centry obchodu. Zastaví se tu téměř každý kupec, který projíždí kolem.

Kudy vedou kupecké stezky? Karavany se zbožím míří snad náhorními plošinami dnešního Íránu a dál do Asie. Obchodníci se také plaví po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových člunech. Kupci se zřejmě pár dní zdrží.

Na tehdejší dobu výrazně multikulturní společnost vítá cizince s otevřenou náručí. Právě tohle se ale mohlo stát oběma sídlům osudným. Společnost možná doplatila na svoje rovnostářství.

Obrana není důležitá

Mohla se příliš velká tolerance vůči cizím vlivům stát příčinou záhuby vyspělé kultury? I o tom někteří historikové přemýšlejí.

Skutečnost, že se v těchto místech nenalezly žádné zbraně, možná dokazuje, že dávní obyvatelé slavných měst nepovažovali obranu svého sídla a majetku za důležitou.

Svůj čas trávili poklidným životem zemědělců, řemeslníků a obchodníků a pravděpodobně je vůbec nenapadly myšlenky, že by k nim mohl vtrhnout nepřítel a způsobit zkázu. Jasným svědectvím, že s něčím podobným nepočítali, je absence zbraní.

Přesto právě nečekaný nepřátelský útok možná způsobil chaos a následnou zkázu kdysi vzkvétající civilizace.

Nemáme žádné důkazy

Když dějepisci uvažují, kdo by se obyvatelům měst mohl postavit, nejčastěji jmenují kmen Árjů, který snad přišel ze severu někdy kolem roku 1500 př. n. l. Opravdu bojovní Árjové rozprášili zdejší kulturu? Možná ano, možná ne.

Kolem jejich případného útoku panuje spousta pochybností, a především chybí jakékoliv důkazy.

Ať už jde o fyzické stopy, tedy archeologické nálezy, které by potvrdily přítomnost Árjů ve městě a známky bojů mezi nimi a místními obyvateli, nebo písemné zprávy hovořící o nepřátelském vpádu. Nikdo nemůže vytáhnout z rukávu triumf potvrzující jejich dobyvačné úmysly.

Písmo podobné hieroglyfům

Schopnost získat nějaké svědectví o konci civilizace ztěžuje skutečnost, že i když existují destičky s písmem, které tvoří soubor asi 40 různých znaků, jejich rozluštění je stále v nedohlednu.

Rozšifrovat písmo, které se vzdáleně podobá egyptským hieroglyfům, se nedaří. Indický počítačový expert Rajesh Rao (*1970) o něm říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“.

Shoda je ale k ničemu, když neznámému písmu nikdo nepřišel na kloub. Skrývá některá z destiček záznam o tom, co se ve městě stalo?  Opravdu zde došlo ke střetnutí s nepřítelem zvenku? Nabízí se ale i další možná vysvětlení konce.

O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0

Obilí vymění za proso a rýži

Je horké léto kolem roku 1900 př. n. l. Harappští obyvatelé zoufale zírají k obloze. Už dlouhé měsíce se na nebi neobjevil ani mráček. Slunce stojící vysoko nad nimi pálí svými ostrými paprsky. Zásoby vody kvapem ubývají. Koryto řeky velmi rychle vysychá.

„Co s námi bude, když bude sucho pokračovat dál? Nezbude nám ani kapka vody,“ svěřují se navzájem sousedé. „Nejde už pěstovat velkozrnné obilí. Je náročné na vláhu. Schne rovnou nastojato, aniž by zrna dozrála,“ stěžují si.

Musí proto pěstovat odolnější plodiny jako proso a rýži. Sice nenabídnou tak velkou úrodu, ale něco z nich nakonec uzraje…

Přestěhovali se k řece?

Nehostinné podmínky vyhánějí obyvatele z města, které bylo jejich útočištěm. Hledají úrodnější místa, kde ještě zbylo trochu vláhy. Města se postupně vylidňují. Uprostřed rozžhavených zdí z pálených cihel zbude už jenom pouhá hrstka lidí.

I tu už ale dokonale zničilo dlouhotrvající horko. Za koncem vzkvétajících metropolí snad stála přírodní katastrofa v podobě dlouhotrvajícího smrtícího sucha, ve hře je ale i další varianta v podobě zemětřesení. I to jsou možné scénáře tragického konce.

Výzkumy také nevylučují, že potomci domorodců mohli postupně přesídlit do oblastí kolem řeky Gangy, kde se kolem roku 1200 př. n. l. objevují prosperující sídla nikoli nepodobná těm v Harappě a Mohendžodaru.

Foto: Muhammad Bin Naveed / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, asi.nic / Creative Commons / volné dílo, Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0, Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
Související články
Historie
Proč slavný orientalista Bedřich Hrozný třel bídu s nouzí?
Nadějný talent na luštění orientálních jazyků Bedřich Hrozný se po skončení 1. světové války se vrací z Vídně do Prahy a konečně získává vytoužené místo profesora klínopisného studia a dějin starého Orientu na Karlově univerzitě. Brzy se Bedřichovi Hrozném (1879‒1952) dostane zadostiučinění, když i pochybovači uznají, že starodávný jazyk Chetitů rozluštil správně. Věnuje se přednáškám, […]
Historie
Slavného luštitele jazyka Chetitů inspirovala k vědecké kariéře Bible
Nejstaršího syna z pěti dětí evangelického faráře z Lysé nad Labem provázejí celým dětstvím biblické příběhy. Doslova hltá každé slovo.   V malém Bedřichovi Hrozném (1879‒1952), který se v dospělosti proslaví tím, že rozluští jazyk Chetitů, zasejí příběhy z knihy knih semínko zájmu o dějiny starověkého Předního východu. Na pražském Akademickém gymnáziu si oblíbí latinu a řečtinu […]
Historie
Svědectvím o japonských krutostech riskoval fotograf smrt
Kamera fotografa Johna Mageeho (1884–1953) tichounce vrčí. Hlavně se neprozradit! Kněz americké episkopální církve, který žije v Nankingu už od roku 1912, vše natáčí na pásek. Stačí přitom jediný chybný krok, a čeká ho smrt. Kromě filmového pásu zachycujícího krutosti japonský vojáků pořídí i spousty fotografií. „Příběh o Nankingském masakru: japonská vojska zabíjejí po tisících,“ […]
Historie
Japonští vojáci znásilňovali Číňanky i desetkrát za den
Japonsko chce hrát v Asii hlavní roli vadí mu Čína. Ve 20. letech 20. století Japonci posilují svůj vliv v kontinentální Asii prostřednictvím čínského generála Čang Cuo-linga, který ovládá Mandžusko na severovýchodě dnešní Číny. Dodávají mu zbraně. Jenže Čang si v roce 1928 vykoleduje porážku od oficiálního čínského vládce, generála Čankajška (1887–1975). Že by Japonci po […]
reklama
věda a technika
Vítejte na Měsíci v roce 2075!
Nad Mořem klidu po 350 hodinách zapadá Slunce. Nasedněte do vodíkového transportéru a po dálnici ze zpevněného regolitu se vraťte do příbytku. Uvnitř můžete sundat skafandr, z okna zamávat svítící zeměkouli a jít spát… Jsme na Měsíci a píše se rok 2075. Uplynulo více než 50 let od chvíle, kdy lidstvo poprvé stanulo na jiném […]
Od šarlatánství k vědě: Těžké začátky meteorologie
Meteorologie v polovině 19. století prošla významnou proměnou. Stala se organizovanou veřejnou službou, ovlivňující chod celého státu, od zemědělství po veřejnou bezpečnost. Jedinou její chybičkou bylo, že se na předpovědi nedalo vůbec spoléhat. To se mělo změnit až s příchodem první světové války. Po Velké Británii zahájily činnost národní meteorologické služby také v dalších státech světa a […]
Není akné jako akné: Zpozorněte zejména v létě
Kromě běžného akné, které se vyskytuje především v době puberty v důsledku prudkých hormonálních změn, existuje však též takzvané kosmetické akné, které vzniká v důsledku používání některých mastných krémů. Často se tak děje ve snaze zamaskovat již vzniklé vřídky. Stejně tak, jako některé kosmetické prostředky mohou situaci s akné zhoršit, existují pak samozřejmě i takové, […]
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký […]
záhady a tajemství
Mystika drahých kamenů: Jejich magičnost lidé cítili odjakživa
Tajemný třpyt drahokamů okouzloval člověka odedávna. Nemalou měrou k tomu přispěla i velmi stará víra v magickou, uzdravující, obšťastňující a osvěcující moc drahých kamenů. Pro svoji výjimečnost a vzácnost bývaly symbolem bohatství a moci. Síla drahých kamenů byla využívána v léčitelství a magii kultur celého světa. Starověká tradice se přenesla také do středověkého myšlení. Zatímco u starověkých autorů se […]
Saint Germain: Nesmrtelný génius nebo jen geniální kecal?
Opravdu se osobně znal s Ježíšem i Kleopatrou? Byl to cestovatel v čase? Nebo je nesmrtelný? Anebo je to jen geniální podvodník? Pokud existuje člověk, který je ztělesněným tajemstvím, pak je to bezpochyby dobrodruh, který se do historie zapíše jako Hrabě Saint Germain. Vynoří se z neznáma Jeho skutečné jméno dones nikdo nezná. Stejně tak […]
Ivan Luťanský: Stále neodhalené tajemství smrti okouzlujícího darebáka
Svým vzhledem byl jako stvořený pro role krásných princů z pohádek. Než však mohl přejít k charakterním rolím mužů středního věku, z jeviště, stříbrného plátna i televizních obrazovek se navždy ztratil.   Na základní škole žáka Ivana Luťanského příliš nebaví učení, ale zkoušky divadelního kroužku, kam dochází od svých jedenácti let, nikdy nevynechá. Také dbá na fyzickou přípravu […]
Bulharská svatyně Beglik Tash: Posvátné centrum pozitivní energie?
Svatyně Beglik Tash je archeologická lokalita, nacházející se v Bulharsku. Tato svatyně je známá svými skalními mohylami, reliéfy a neolitickými menhiry. Beglik Tash se nachází na úpatí hory Strandža, v blízkosti přírodní rezervace Ropotamo. Najdeme ji asi 40 kilometrů od Burgasu a pět kilometrů od známého letoviska Primorsko, v blízkosti bývalé rezidence Perla, což bylo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
 Miss Tourism World Czech Republic 2024! Večer spojující krásu, podnikání a charitu se blíží!
epochanacestach.cz
Miss Tourism World Czech Republic 2024! Večer spojující krásu, podnikání a charitu se blíží!
Business & Missology Fashion Event! Tuto jedinečnou událost pořádá Agentura Black&White Productions ve spolupráci s Restaurantem Střelecký ostrov, dne 27. 6. 2024. Můžete se těšit nejen na zajímavý program, ale také módní přehlídku s nejkrásnějšími misskami světa, které přicházejí z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Mezi nimi bude také česká modelka Karolína Gorylová, která se stala
Botanici z Masarykovy univerzity zdokumentovali v Brně 1 492 planých druhů rostlin
epochalnisvet.cz
Botanici z Masarykovy univerzity zdokumentovali v Brně 1 492 planých druhů rostlin
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách.
Aby si nohy pořád nestěžovaly…
panidomu.cz
Aby si nohy pořád nestěžovaly…
Nohy bolí, když moc chodíme, když moc sedíme, dokonce i při viróze. Naštěstí máme prostředky z přírodní lékárny, které jsou dost účinné, aby přinesly úlevu. Rozmarýnová koupel Rozmarýn povzbuzuje krevní oběh. A to právě potřebujeme, pokud nám nohy otékají a těžknou právě kvůli horšímu prokrvení. Čilejší krevní oběh stagnující tekutiny zase odvede pryč. Jak na to?
Star Island: Kdo zemře tragicky, vstane jako přízrak!
enigmaplus.cz
Star Island: Kdo zemře tragicky, vstane jako přízrak!
Star Island, ležící v Atlantském oceánu 10 kilometrů od amerického státu New Hampshire, byl osídlen kolem roku 1600 přistěhovaleckými rybáři. Od té doby toho o něm koluje mnoho – zejména historky o pi
4 slavní filozofové ve zbrani: Bojoval Descartes na Bílé hoře?
historyplus.cz
4 slavní filozofové ve zbrani: Bojoval Descartes na Bílé hoře?
Na zasněžených pláních se povalují stovky mrtvých. Již několikátý den se Athéňané snaží zdolat odpor nepřátel, bohužel marně. Musejí se stáhnout. „Pomozte mu,“ naléhá Sokrates, podpírající jednoho ze zraněných vojáků. Přes zamrzlou řeku pak šlape bos a bojuje, co mu síly stačí! Chybí málo a je vyznamenán za statečnost. Medaili mu ale nakonec „vyfoukne“ jeho
U Blažků doma teď idylka věru nehrozí
nasehvezdy.cz
U Blažků doma teď idylka věru nehrozí
Starosti má herec Filip Blažek (50) s manželkou Jolanou (44). Ta nedávno ostře zkritizovala poprsí herečky Veroniky Arichtevy (38), která podle ní po porodu nemá v dekoltu nic výstavního, čímž si vysl
Nejstarší víno v tekuté podobě objeveno ve 2000 let staré římské hrobce
21stoleti.cz
Nejstarší víno v tekuté podobě objeveno ve 2000 let staré římské hrobce
Doposud bylo za nejstarší víno v tekuté podobě považováno to objevené v římské hrobce při vykopávkách poblíž německého města Špýr. Nalezeno bylo v roce 1867 a datováno do roku 325. Nyní bylo ve španěl
Pestrobarevné a voňavé gelové svíčky
nejsemsama.cz
Pestrobarevné a voňavé gelové svíčky
Gelové svíčky vypadají vždy úchvatně. Můžete si je jednoduše vyrobit sami doma a vyzdobit si je podle vlastního vkusu, nálady a fantazie. Budou skvělou volbou i jako originální dárek pro vaše blízké. A . Potřebovat budete buď sadu na výrobu gelových svíček (seženete ji v hobby obchodech nebo některých papírnictvích), nebo si koupíte jednotlivě gel na výrobu svíček, barvivo na
Domácí lasagne se špenátem a ricottou
tisicereceptu.cz
Domácí lasagne se špenátem a ricottou
Suroviny 12 plátů lasagní 600 g špenátu 250 g ricotty 1 stroužek česneku 1 lžíce oliv. oleje sůl pepř Na omáčku 850 ml mléka 50 g másla 50 g hladké mouky 50 g parmazánu špetka mušká
Doma jako v salonu. Nechte se hýčkat novým Braun Skin i-expert
iluxus.cz
Doma jako v salonu. Nechte se hýčkat novým Braun Skin i-expert
Představte si, že byste mohli mít hladkou pokožku bez námahy s návštěvami kosmetických salonů. Braun přináší revoluci v péči o tělo s Braun Skin i-expert, prvním IPL systémem na světě, který se učí a
Stínicí prvky zvyšují uživatelský komfort
rezidenceonline.cz
Stínicí prvky zvyšují uživatelský komfort
Jsou nejen praktickým doplňkem, který chrání před slunečním zářením, teplem a nežádoucími pohledy, ale podílejí se rovněž na estetických kvalitách interiéru: dotvářejí totiž celkový vzhled a výslednou atmosféru obytného prostoru. Vnitřní i vnější stínicí prvky zvyšují soukromí a zároveň dodávají interiéru styl a eleganci. K jejich dalším přednostem patří zvýšení akustické a tepelné izolace místností,
Nejšťastnější mladá paní na celém světě
skutecnepribehy.cz
Nejšťastnější mladá paní na celém světě
Zamilovala jsem se do kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. Jenomže tu byl problém − měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Celé roky jsem snila, ale zbytečně. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí mužové zpravidla neradi slyší.