Domů     Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
5.11.2022

V ruinách města, rozpálených sluncem, už přežívá jenom pár posledních obyvatel. Z kdysi slavné Harappy zbývá pouhé torzo. I pár opozdilců zanedlouho uteče. Vyštve je odtud dlouhotrvající sucho a neúroda. Sídlo na dlouhá tisíciletí zmizí v prachu…

Britský armádní uprchlík Charles Masson (1800‒1853) roku 1827 nemůže úžasem ani dýchat. Před ním se jako na talíři objevují trosky pradávného města. Zbytky domů z pálených cihel, pravoúhlá síť ulic… Objev nemůže před světem utajit.

Vylíčí ho v knize Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu. Naláká tím spoustu dobrodruhů, kteří chtějí div světa spatřit na vlastní oči.

Cihly z odkrytých zdí poslouží jako stavební materiál, využitý při budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, nebo se stávají součástmi domků domorodců. Část prehistorických staveb tak navždy zmizí.

S každou ukradenou cihlou klesá pravděpodobnost, že se podaří rozluštit všechna tajemství této civilizace.

Ruiny čtyřpatrových domů

Pak uplyne ještě sto let, než se Harappa stane středem vědeckého zájmu. K prvnímu průzkumu harappské civilizace dojde roku 1921. Impulzem se stávají nálezy dělníků, kteří pracují na výstavbě železnice u řeky Indu.

V zemi narazí na hliněné destičky, znázorňující zvířata, a nesoucí zvláštní písmo. Svůj objev rozhlásí do světa, a proto se tu zanedlouho objevuje britský archeolog John Marshall (1876‒1958), kterému se podaří vyhrabat ruiny města.

Zřícené zdi z pálených cihel promlouvají: Kdysi náležely tří- nebo čtyřpatrovým domům. Samotné stavby vzbuzují údiv. Obyvatelé údolí řeky Indu ovládají výrobu pálených cihel 3000 let předtím, než ji světu ukázali Římané!

Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo
Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo

Dvorek jako centrum

Pečlivě naplánované město protkané sítí ulic směřujících ze severu na jih, kolmo na ně další hlavní tahy z východu na západ. Křižují je vedlejší uličky, z nichž vedou vstupy do domů.

Život údajně tepe na domovních dvorech, kde uvnitř nechybí sýpka jako zásobárna obilí na horší časy. Obilí se tu prý i mele. Dvorek někdy poslouží i jako noclehárna, jindy rodiny vyběhnou po schodech do horních místností domů. Nejde ale jenom o Harappu.

Po mnoha tisících letech je vyhrabáno i Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předešlému vypadlo z oka. V době největší slávy mohlo mít až pět milionů obyvatel.

Za koupelnu se nemusejí stydět

Badatelé se po průzkumu domnívají, že zlatá léta obě města zažívají v období 2600 až 1900 př. n. l. Je to pravda, minimálně pokud jde o očistu těla. Harappská koupelna z doby kolem roku 2000 př. n. l. by si neudělala ostudu ani v dnešní době.

V období před asi 4000 lety ji ale v Harappě a Mohendžodaru vlastní téměř každá rodina. Pouze ti, kteří nemají takové štěstí, využívají veřejné studny. Na podlaze vydlážděné cihlami se nikdo nemusí bát chodit, i když je vlhká.

Uklouznutí nepřipadá v úvahu. Součástí jsou i oddělené toalety. Voda odtud odtéká do pečlivě řešeného systému krytých stok, které lemují ulice. Jejich průchodnost je zajišťována pravidelným čištěním.

Další poznatky o harappské civilizaci ale už zahaluje opona záhad včetně zásadní otázky, proč vlastně tato civilizace zanikla.

Chybí zbraně i hradby

Dosud shromážděné znalosti o starověkých civilizacích obracejí vykopávky v Harappě i Mohendžodaru úplně naruby. Všechno je jinak, než dosud bylo zvykem. Vědci si lámou hlavu nad tím, o jakou civilizaci vlastně šlo.

Patřili obyvatelé obou měst ke zdatným válečníkům? Ve starověku musela každá významnější říše ostře hájit svoje teritorium, a proto je vojenská výzbroj i válečnické umění nezbytností. Jenže v obou městech není po zbraních ani památky. Proč?

Žili tu snad mírumilovní lidé, které po celá staletí nikdo nenapadl? Městům úplně chybí hradby, které by je chránily před nepřáteli, což je ve starověku nezvyklé. Nenašly se ani ostatky koní. Obyvatelé je zřejmě nevyužívali ani v tahu, ani pro válečné účely. Další záhada…

Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0
Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0

Praktikovali komunismus?

Překvapujícím objevem je spleť uliček, které se sobě podobají jako vejce vejci. Starověká města ale bývají typická tím, že jejich ulice jednoznačně směřují k centru. V Harappě ani v Mohendžodaru ale na nic podobného nenarazíte.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje antropolog Jonathan Mark Kenoyer (*1952) z univerzity ve Wisconsinu. Do mysli se zákonitě vkrádají otázky: Kdo a jak tu vládl?

Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou otázku zatím neexistuje odpověď. Nikde nejsou památníky, kterými by dávní vládci chtěli dát na vědomí svoji nesmrtelnost – třeba jako pyramidy egyptských faraonů.

Charakter města naopak budí dojem jako by si tu byli všichni rovni. Měli snad všichni stejný majetek, stejné domy a nikdo se nevyvyšoval nad druhé?

Možná, že zde zkoušeli jakousi odnož komunismu… Podle Kenoyera není vyloučeno, že šlo o městský stát s vládou volených úředníků.

Vládce nahradí voda

Koho a co obyvatelé měst tedy uctívali? Vědci dosud nemají jasno ani v tomto bodě.

Metropole disponují propracovaným systémem vodovodů a kanalizací i splachovacích toalet, tedy prvků, jejichž společným jmenovatelem je voda, která nahrává nejenom fyzické očistě, ale také té duchovní.

Chybí tu totiž jakékoli stavby, které odkazují na provozování náboženských či duchovních rituálů. V Mohendžodaru se paradoxně chrámu nejvíce podobá bazén zvaný Velká lázeň. Ohraničují ho zdi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Gregoryho Possehla (1941‒2011) z Pensylvánské univerzity v Kalifornii je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody jako určitý druh náboženství. Jiní ale tenhle názor šmahem odmítají…

Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Multikulturní společnost

Bohaté archeologické nálezy zahrnující keramiku a šperky, ať už zlaté nebo korále z jaspisů a onyxů, podle názoru odborníků napovídají, že Harappa i Mohendžodaro jsou pulzujícími centry obchodu. Zastaví se tu téměř každý kupec, který projíždí kolem.

Kudy vedou kupecké stezky? Karavany se zbožím míří snad náhorními plošinami dnešního Íránu a dál do Asie. Obchodníci se také plaví po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových člunech. Kupci se zřejmě pár dní zdrží.

Na tehdejší dobu výrazně multikulturní společnost vítá cizince s otevřenou náručí. Právě tohle se ale mohlo stát oběma sídlům osudným. Společnost možná doplatila na svoje rovnostářství.

Obrana není důležitá

Mohla se příliš velká tolerance vůči cizím vlivům stát příčinou záhuby vyspělé kultury? I o tom někteří historikové přemýšlejí.

Skutečnost, že se v těchto místech nenalezly žádné zbraně, možná dokazuje, že dávní obyvatelé slavných měst nepovažovali obranu svého sídla a majetku za důležitou.

Svůj čas trávili poklidným životem zemědělců, řemeslníků a obchodníků a pravděpodobně je vůbec nenapadly myšlenky, že by k nim mohl vtrhnout nepřítel a způsobit zkázu. Jasným svědectvím, že s něčím podobným nepočítali, je absence zbraní.

Přesto právě nečekaný nepřátelský útok možná způsobil chaos a následnou zkázu kdysi vzkvétající civilizace.

Nemáme žádné důkazy

Když dějepisci uvažují, kdo by se obyvatelům měst mohl postavit, nejčastěji jmenují kmen Árjů, který snad přišel ze severu někdy kolem roku 1500 př. n. l. Opravdu bojovní Árjové rozprášili zdejší kulturu? Možná ano, možná ne.

Kolem jejich případného útoku panuje spousta pochybností, a především chybí jakékoliv důkazy.

Ať už jde o fyzické stopy, tedy archeologické nálezy, které by potvrdily přítomnost Árjů ve městě a známky bojů mezi nimi a místními obyvateli, nebo písemné zprávy hovořící o nepřátelském vpádu. Nikdo nemůže vytáhnout z rukávu triumf potvrzující jejich dobyvačné úmysly.

Písmo podobné hieroglyfům

Schopnost získat nějaké svědectví o konci civilizace ztěžuje skutečnost, že i když existují destičky s písmem, které tvoří soubor asi 40 různých znaků, jejich rozluštění je stále v nedohlednu.

Rozšifrovat písmo, které se vzdáleně podobá egyptským hieroglyfům, se nedaří. Indický počítačový expert Rajesh Rao (*1970) o něm říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“.

Shoda je ale k ničemu, když neznámému písmu nikdo nepřišel na kloub. Skrývá některá z destiček záznam o tom, co se ve městě stalo?  Opravdu zde došlo ke střetnutí s nepřítelem zvenku? Nabízí se ale i další možná vysvětlení konce.

O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0

Obilí vymění za proso a rýži

Je horké léto kolem roku 1900 př. n. l. Harappští obyvatelé zoufale zírají k obloze. Už dlouhé měsíce se na nebi neobjevil ani mráček. Slunce stojící vysoko nad nimi pálí svými ostrými paprsky. Zásoby vody kvapem ubývají. Koryto řeky velmi rychle vysychá.

„Co s námi bude, když bude sucho pokračovat dál? Nezbude nám ani kapka vody,“ svěřují se navzájem sousedé. „Nejde už pěstovat velkozrnné obilí. Je náročné na vláhu. Schne rovnou nastojato, aniž by zrna dozrála,“ stěžují si.

Musí proto pěstovat odolnější plodiny jako proso a rýži. Sice nenabídnou tak velkou úrodu, ale něco z nich nakonec uzraje…

Přestěhovali se k řece?

Nehostinné podmínky vyhánějí obyvatele z města, které bylo jejich útočištěm. Hledají úrodnější místa, kde ještě zbylo trochu vláhy. Města se postupně vylidňují. Uprostřed rozžhavených zdí z pálených cihel zbude už jenom pouhá hrstka lidí.

I tu už ale dokonale zničilo dlouhotrvající horko. Za koncem vzkvétajících metropolí snad stála přírodní katastrofa v podobě dlouhotrvajícího smrtícího sucha, ve hře je ale i další varianta v podobě zemětřesení. I to jsou možné scénáře tragického konce.

Výzkumy také nevylučují, že potomci domorodců mohli postupně přesídlit do oblastí kolem řeky Gangy, kde se kolem roku 1200 př. n. l. objevují prosperující sídla nikoli nepodobná těm v Harappě a Mohendžodaru.

Foto: Muhammad Bin Naveed / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, asi.nic / Creative Commons / volné dílo, Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0, Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
Související články
Historie
Proč se Britové dozvěděli o kapitulaci Němců s dvanácti hodinovým zpožděním?
Kde podepsali Němci na konci druhé světové války kapitulaci?  Bylo to v Berlíně, nebo ve Francii?  Prameny uvádějí obě možnosti… A obě jsou pravdivé. Za bernou minci můžeme označit obě informace, protože k podepsání německé kapitulace došlo dvakrát. Poprvé ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2 hodiny a 41 minut. Listinu tehdy parafuje německý generál […]
Historie
Vůz Klementa Gottwalda se musel prodlužoval kvůli tlusté první dámě
Luxus na kolech miluje i Klement Gottwald. Po nástupu do úřadu usedá do vozů značky Daimler, které na Pražském hradě zůstaly po Edvardu Benešovi. Jenže jako správný komunista je Klement Gottwald (1896‒1953) považuje za buržoazní vymoženost. Nepřipadá v úvahu, aby v nich reprezentoval socialistické zítřky. Chová se jako stín Josifa Vissarionoviče Stalina (1878‒1953). Je tedy […]
Historie
Sežrali slavného francouzského objevitele domorodci?
Na širé moře Verrazzano vyplouvá na podzim roku 1523 se čtyřmi loděmi. 17. ledna 1524 však u mysu Fear v dnešní Severní Karolíně přistane jenom Dauphine, další dvě plavidla zničila bouře, třetí potopili Španělé. Mořeplavec Giovanni da Verrazzano (1485–1528) pluje do Nového Světa z pověření francouzského krále Františka I. (1494–1547), který by si z nově objevených zemích […]
Historie
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí […]
reklama
zajímavosti
10 pivních podivuhodností, které (možná) nevíte
Říká se, že vláda, která zlevní pivo, nemůže padnout. Politiku ale dnes nechme ležet ladem. Padat budou jen rekordy, a to ty s pořádnou bílou pěnou.   Nejsilnější pivo? V Brewmeister Armageddon (65%)! O titul nejsilnějšího piva se vede skutečná přetahovací bitva, vyšperkovaná navíc velice originálními názvy finálního výrobku. Jen tak pro zajímavost je mezi […]
Tragédie nad mraky: Let kapely Lynyrd Skynyrd, který změnil rockovou historii
Když osud vzal cestou, která měla vést k hudbě, životy hudebníků se změnily v okamžiku. Příběh pádu letadla, který zastavil srdce jižanského rocku a zanechal svět v šoku. Máme nějaký problém s palivem            Tihle hoši byli od začátku průšviháři. Když už založí kapelu, tak hned několikrát změní její název. Z One percent se přes Noble Five […]
Zmije obecná: Jedem se neplýtvá!
Žádného jiného suchozemského hada nepotkáte v tolika státech světa (v tomto případě 35) a žádný také nevydrží takové teplotní výkyvy – zejména ty směrem do chladu. I proto na zmiji obecnou můžete třeba v Itálii narazit i v úctyhodné nadmořské výšce 2900 metrů. Přesto si libuje ve vyhřívání na slunci, ale ideálně v místech, kde […]
Muzea voskových figurín: Zrodila se na hřbitově!
Před vámi zamračený Jan Žižka, nedaleko vyplazuje jazyk Albert Einstein a zdáli kyne Tom Cruise. Stroj času? Jistě. I tak lze vnímat muzeum voskových figurín. Očekávání, že v době všudypřítomného videa, internetu a sociálních sítí, ztratí význam a zaniknou coby zastaralá forma zábavy, se nenaplnila. Zájem o vosková panoptika neklesá a dokonce se otevírají nová. Přitom […]
historie
Tábor: Revoluční hradby a sen, který nevyšel
„To je on! Tábor!“ šeptají poutníci, když se před nimi vynoří věže a hradby na vysokém ostrohu. Míří sem z blízka i z daleka za vidinou lepšího života. Vysoký ostroh nad řekou Lužnicí a Tismenickým potokem je jako stvořený pro bezpečné sídlo. Nabízí výhled daleko do kraje a současně je ze tří stran chráněn strmými svahy a […]
Škraloupy amerických prezidentů pod lupou
Nejmocnější muži světa balancují na hraně zákona. Američtí prezidenti jsou nejviditelnějšími figurami na světové scéně, a není proto divu, že jsou pod neustálým dohledem médií, oponentů, ale i obyčejných lidí. Jejich kroky a činy jsou podrobeny mnohem přísnějším měřítkům. Vyprávět by o tom mohl třeba Bill Clinton s aférou „Cigars“. Kdyby americká veřejnost znala obsah dopisů, […]
Těhotenství z moči dokázaly odhalit už starověké Egypťanky
Kdy se začaly používat těhotenské testy? Překvapivě nejde o žádnou novodobou záležitost. Už starověké ženy si s tím dokázaly docela obstojně poradit a zjistit, zda se skutečně nacházejí ve stavu očekávání.   Překvapivě už starověké Egypťanky si v době kolem r. 1350 př. n. l. dokázaly ověřit, zda jsou v jiném stavu. Několik dnů po sobě močily na […]
100 let od smrti Franze Kafky: Co napsal, to spálil!
Prsty na nohou se zbarvují do temně fialova. Už se neuzdraví. Skousne ret, aby překoval bolest. Teploty se blíží téměř k nule a jeho rodiče nemají na boty. Vykročí k další vsi. Prodává sponky i mašličky, aby přilepšil rodinnému rozpočtu…   Chlapec se jmenuje Hermann Kafka (1852–1931) a časem se vypracuje na movitého podnikatele. Psát […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čínská snaha o ovládnutí umělé inteligence má jeden háček: závisí na americké technologii
21stoleti.cz
Čínská snaha o ovládnutí umělé inteligence má jeden háček: závisí na americké technologii
Čínské technologické firmy byly do značné míry zaskočeny průlomem v oblasti generativní umělé inteligence. Byť by své zaspání rády dohnaly, státní regulace a ne zcela dobře se vyvíjející čínská ekonom
Akce německých špionů v Irsku připomínaly frašku
historyplus.cz
Akce německých špionů v Irsku připomínaly frašku
„Pánové, to, co jsme dosud v tajné službě dělali, nestálo za nic. Všechno musíme od základu změnit,“ oznamuje svým podřízeným v březnu 1935 nový šéf německé vojenské rozvědky Wilhelm Canaris. Abwehr následně rozdělí do tří oddělení, z nichž to s římskou číslicí II bude zodpovědné za diverzní a sabotážní akce. Převratný krok…   V Irsku
Kartářce už věřím, vše se vyplnilo
skutecnepribehy.cz
Kartářce už věřím, vše se vyplnilo
Měla jsem pochybnosti. Přišlo mi, že říká samé nesmysly. Ale měla pravdu. V dobrém i zlém se všechny kartářčiny předpovědi vyplnily do puntíku přesně! Ke kartářce jsem chodila pravidelně už několik let a byla s její předpovědí vždy spokojená. Znala jsem i její dceru, která převzala živnost po matce. Vlastně se ty dvě střídaly, a tak si
Vymáčkněte to nejlepší z citronu!
panidomu.cz
Vymáčkněte to nejlepší z citronu!
Nebudeme vám radit takové banality, jako je vzít citron na vybělení pih nebo prstů zažloutlých od cigaret. Víme, že jste ženy dost zkušené na to, abyste mohly samy radit. Proto se vás pokusíme překvapit tipy, které jste určitě ještě nikde nečetly. Na zapálení grilu jsou úžasným pomocníkem pruhy sušené citronové kůry. Nejen že báječně chytají,
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Strašidelný sen znamenal kupodivu štěstí
nejsemsama.cz
Strašidelný sen znamenal kupodivu štěstí
Týdny mě mučila děsivá noční můra, útočily na mě dravé ryby a já jim unikala. Bála jsem se, že je to znamení, že se blíží strašné nebezpečí. Bylo to v době, kdy se mi narodila dvojčátka a já byla na mateřské. Kromě obrovského štěstí jsem tehdy prožívala i velký smutek, zemřela mi totiž maminka. Byla jsem smutná a vyčerpaná, což
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
epochalnisvet.cz
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických
Jak Šalamoun přelstil královnu ze Sáby
enigmaplus.cz
Jak Šalamoun přelstil královnu ze Sáby
Probudí ji velmi silná žízeň, potřebuje se napít. Projevují se důsledky velmi silně kořeněných jídel, která ji tíží v žaludku. Žádná ze služebných není po ruce, a tak královna vstane a dojde ke stolu,
Grossmann hrál do posledního dechu
nasehvezdy.cz
Grossmann hrál do posledního dechu
V případě dvojice Jiří Grossmann (†30) a Miloslav Šimek (†63) platí, že protiklady se přitahují. Zatímco Šimek byl vyznavačem skautingu, nekouřil, nepil a byl vzorným studentem, jeho protějšek byl t
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Kuskus s kuřetem a zeleninou
tisicereceptu.cz
Kuskus s kuřetem a zeleninou
Zbylo vám trochu pečeného kuřecího masa od oběda? Využijte ho k přípravě dalšího pokrmu. Potřebujete 150 g pečeného kuřecího masa 1 lžíci másla 3 lžíce oleje 250 g kuskusu 1 kuřecí bujón 1
Neom: Budoucnost logistiky a infrastruktury v srdci Blízkého Východu
iluxus.cz
Neom: Budoucnost logistiky a infrastruktury v srdci Blízkého Východu
Neom se rychle mění z konceptu do reality. Nedávné video zveřejněné na YouTube ukazuje ambiciózní futuristický projekt, který přesahuje rámec tradičních resortů, luxusních hotelů a špičkových zařízení