V Africe žije 14,5 % obyvatel Země, z toho je zde nakažených virem HIV asi 36 milionů lidí, což odpovídá přibližně 30 % populace Afrického kontinentu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byla v roce 2009 úmrtnost na AIDS, onemocnění způsobené virem, v Africe 72 %. Keňa je na tom nejhůře ze všech afrických států, poněvadž je zde přibližně 1,5 milionu nemocných a ročně zde umírá kolem 80 000 osob.
Mladé jihoafrické ženy jsou v porovnání se svými mužskými partnery až osminásobně více nakažené virem HIV. Na jaře 2018 přišel tým kanadských a keňských vědců s novým nástrojem pro boj s nemocí. Vědci vyvinuli tzv.
vaginální implantát, který dokáže zamezit přenosu infekce viru HIV u žen tím, že potlačuje reakce imunitních buněk v ženských genitáliích.
Vaginální implantát drží bílé krvinky stranou
Pro virus HIV jsou důležité bílé krvinky, které viru napomáhají k množení. Nově vyrobený vaginální implantát by měl bílé krvinky od viru izolovat. Vědci jej vyrobili z ohebného polymeru.
Funguje na principu postupného uvolňování hydroxychlorochinu (HCQ), což je látka s protizánětlivými účinky, jež slouží mimo jiné jako prevence i lék proti malárii. Implantát vypadá jako trubička, z níž vybíhají dvě ramena, jež jsou ohebná.
Prevence založená na paradoxu
Viru je umožněno se množit pouze v jednom druhu bílých krvinek, a to těch, které zodpovídají za imunitu. T buňky nebo také T lymfocyty jsou takové, které jsou součástí imunitního systému.
Jedná se o malou skupinu buněk s regulační funkcí, které nesou na povrchu antigen CD4+. Právě tyto buňky, které naše tělo ochraňují před bakteriemi, jsou cílem viru HIV. Paradoxem je, že přenos infekce je zamezen potlačením imunitních reakcí těchto krvinek.
Osoby, u nichž imunitní systém selhal, byly vystaveny mnohem menšímu riziku nákazy AIDS. Pokud nejsou v genitáliích přítomné bílé krvinky, virus zde nenalézá úrodnou půdu.
K odstranění bílých krvinek se docílí právě použitím HCQ. První testy vaginálních implantátů na zvířatech dopadly velmi dobře, prokázalo se, že je schopen zachovat koncentraci HCQ ve vaginální sliznici na vysoké úrovni a podstatně snižuje aktivaci T buněk. Jak se osvědčí u člověka, se teprve ukáže.
Budoucnost HIV implantátů
Nové metody pro léčbu a prevenci onemocnění virem HIV budou v budoucnu mnohem pokročilejší a mohly by se více uplatňovat, než je tomu nyní.
Existuje celá řada víceúčelových technologií pro prevenci, které mají za úkol snížit riziko vzniku HIV u žen a zároveň jim zajistit antikoncepci.
Nové nebo vylepšené možnosti prevence HIV byly představeny v říjnu 2018 na konferenci HIV Research for Prevention (HIVR4P), která se konala v Madridu ve Španělsku.
V souvislosti s HIV prevencí se jedná o běh na dlouhou trať a některé prezentované technologické vymoženosti mají do své realizace ještě hodně daleko.
„Věda nám poskytla mimořádný pokrok v technologiích pro diagnostiku, léčbu a monitorování infekce HIV. Je skutečné vzrušující, že v příštích letech to také povede k účinným cenově dostupným nástrojům prevence, „ řekl Peter Godfrey-Faussett, vědecký poradce UNAIDS.
Účinné látky pro boj s nemocí
Jedním z představených technologických produktů je tzv.
intravaginální kruh, jenž zůstává v těle po dobu 90 dní, kde uvolňuje dva hormony – levonogestrel pro antikoncepci a tenofovit pro prevenci HIV. Jiným intravaginálním kroužkem je takový, který do těla uvolňuje antiretrovirový lék daprivirin.
